Během života navštívíme spousty měst a rádi si odsud přivážíme fotky na památku. Samozřejmě i snímky detailů mají svoje místo, ale v tomto článku se budeme věnovat zachycení majestátního vzhledu města jako celku a zobrazení jeho charakteru. Je totiž pokaždé jiný.

Termín cityscape je poněkud špatně definovaný. Někdy se jím rozumí hlavně pohledy typu skyline, kde jsou vidět budovy zdálky a jejich obrysy tvoří horizont. Jindy jsou do této kategorie zahrnuty všemožné městské snímky včetně detailních, kde stačí, když se v pozadí tyčí do výše jedna budova. 

Problém hranice tématu tedy nechám otevřený a jen zmíním, že inspirací bylo slovo landscape, tedy krajina a její fotografie, takže analogicky cityscape je pojetí zástavby jako kdyby před vámi ležela městská krajina. Mrakodrapy jsou člověkem vyrobené hory, místo potůčků zde máme silnice a tak dále. 

Klasika: Město z výšky

Takže jak na focení cityscapes? Nejjednodušší je dostat se vysoko a město budete mít před sebou jako na dlani.

Pokud najdete radnici, hrad, kostel nebo jinou stavbu s vysokou vyhlídkou přístupnou turistům, máte vysokou šanci na zajímavé záběry.

Někdy ale stačí narazit na kopec, který je nad střechami okolních domů.

Tady mi blízkost popředí dovolila přidat do záběru i dynamický element – projíždějící motorku, na kterou jsem musel chvíli čekat. Pro zvídavé je tu technická poznámka ke kompozici: I když se obecně doporučuje ponechat víc místa před pohyblivým objektem, motorka je schválně umístěná hodně vpravo, aby vyplnila světlé místo, kde chybí stíny. Někdy se jednoduše střetnou dva protichůdné kompoziční požadavky.

Okolní geografie vás ale nemusí omezovat. Kromě dronů, které se ale ve městech používají těžko, jsou i další možnosti, jak se dostat vzhůru, byť začínají být lehce exotické. Následující snímek byl například vyfocený při letu balónem.

Rovnat linie nebo ne?

Asi se shodneme na tom, že horizont by rovně měl být, jinak bude snímek působit amatérsky. A v zásadě tomu nic nebrání: Buď si na tento problém dáte pozor už při focení nebo ho snadno spravíte později.

Mnohem složitější je otázka, zdali narovnávat tzv. kácející se linie (vertikální linie domů), které automaticky vzniknou díky perspektivě.

Pokud váš pohled směřuje horizontálně, nemusíte nic řešit a kraje domů budou perfektně vertikální. Ale čím více se odchýlíte od přímého pohledu a váš záběr bude mířit podstatně pod horizont nebo naopak nad něj, linie domů se budou čím dál více sbíhat. Oprava je možná, ale cenou za ni je ztráta okrajů snímku, která může být tak velká, že se korekce nevyplatí. Osobně tedy řeším kácející se linie individuálně snímek od snímku a v mnoha případech fotku nechám v originálním stavu.

Městské detaily

Doposud byly všechny záběry focené širokým objektivem, ale jeho použití není podmínkou. Teleobjektivem také získáte poutavé výsledky.

To se může týkat historických budov, které chcete zdůraznit:

Případně i jen anonymního místa, které je zajímavé třeba opakujícími se elementy nebo tím, jak jsou na sebe budovy nahuštěné. Teleobjektiv s jeho tzv. kompresí perspektivy tento efekt ještě zdůrazní.

Užitečné je také hledat záběr zachycující blízké i vzdálené místo najednou, kde jedno slouží pro dokreslení druhého. Tohle je právě situace, kdy se odchylujeme od monumentálního pojetí tématu cityscape, takže podle některých definic už bychom mohli být za jeho hranicí.

Večerní focení

Se zapadajícím sluncem získají městské scény jinou atmosféru, takže pokud je to reálné, můžu doporučit vyrazit na fotolov kolem zlaté hodinky, tedy kolem západu slunce a hodinu před ním.

Hodláte-li pro večerní focení využít vyhlídky s pokladnou, je to oříšek, protože v létě může být západ slunce kolem deváté hodiny, zatímco pokladní zavírají relativně „brzo“ mezi šestou až osmou. Postupem měsíců sice nastává západ dřív, jenže se typicky zkracuje i otevírací doba. I tak ale bývá možné během roku najít dny, kdy slunce zapadá (nebo alespoň skoro), ale zároveň je ještě otevřeno. Podzim a zima jsou tak z tohoto pohledu lepší období.

Platí zde pravidla a tipy pro focení se sluncem v záběru. Problémem může být zejména obrovský rozsah světel a stínů, takže pokud váš aparát nebo mobil nemá dostatečný rozsah a také nezvládne sám složit několik snímků dohromady, budete muset sáhnout po technice HDR a udělat vše ručně. Nad výsledkem ale budete mít větší kontrolu.

Město v noci

Zcela nový pohled na město je v noci, kdy na vás září osvětlené ulice a památky. Opět to chce vyrazit ve chvíli, kdy se ostatní lidé baví doma, a najít místo přístupné po tmě, ale odměnou budou fotky úplně jiného stylu, než mají ostatní.

Čáry za auty

S příchodem tmy se také dostanete k dalším možnostem focení, které využívají dlouhé expozice. Zejména jsou to světelné stopy za auty.

Opět se vyplatí mířit spíš na podzimní a zimní měsíce, kdy je tma dříve, takže zachytíte ještě běžný hustý provoz. Nemusíte tak čekat o půlnoci na jedno zpozdilé auto, které se zatoulá do vaší vyhlédnuté ulice. Pokud ale právě to máte v plánu, doporučuji vybrat si alespoň dopravní tepnu, kde je větší šance na noční provoz. Podobné obrázky často nejsou výsledkem jedné expozice, ale kombinace mnoha záběrů.

Se sněhem

Extra bonus získáte ve chvíli, kdy napadne sníh. V brzké noci jsou opět ulice rozzářené od světel, ale střechy nejsou tmavé, nýbrž díky sněhu odrážejí zbytky světla z oblohy. Tato situace se těžko plánuje, pokud vyloženě nejste v zimě na horách, ale pokud si všimnete příležitosti, stačí jen rychle zareagovat a je zde další snímek do sbírky.

Jeden z mnoha pohledů na město

Téma cityscape je působivé, ale mít jen snímky města jako celku by za chvíli bylo nudné. Proto nezapomeňte i na focení samotných budov a jejich detailů. Vhodné jsou zejména významné stavby jako kostely a hrady, ale s trochou štěstí uděláte nečekanou uměleckou fotku i v zapadlé uličce.