Kouzlo dlouhé expozice

Ne vždy je ostrá fotografie tím jediným a správným cílem našeho snažení. Snímky pořízené dlouhou expozicí mají své kouzlo a mnohdy neopakovatelnou atmosféru, která diváka přímo vtahuje do fotografie.

Za dlouhou expozici je možné považovat prakticky jakýkoliv expoziční čas, delší jak polovina sekundy. Na snímcích s takto dlouhým časem se nevyhnete pohybové neostrosti, která je však zároveň oním výtvarným prvkem ve fotografii.

Kdy fotit dlouhým časem

Když se řekne dlouhá expozice, mnoho z vás si jistě vybaví noční snímky zachycující například ohňostroje čí panorama měst. Při pořizování takovýchto fotografií je sice použito dlouhého expozičního času, ovšem neostrost je zde obvykle nežádoucí. Je proto třeba volit čas sice delší, avšak ne příliš dlouhý, aby neostrost nebyla rušivá.

Pohybující se mraky dodávají snímku exponovaném dlouhým časem poměrně zajímavou dynamiku

Naopak typickou ukázkou využití pohybové neostrosti je snímek města či silnice s projíždějícím automobilem, z něhož je vidět pouze dráha předních a zadních světel. Fotografie jsou velmi efektní, zvláště když použijete objektiv s vhodnou clonou, která doslova rozzáří pouliční osvětlení jako hvězdy.

Fotografovat s dlouhým časem ve dne může být pro mnoho amatérských fotografů problém, neboť vyšší hladina osvětlení obvykle neumožňuje použít delší časy jak 1/10 či 1/5 sekundy. Ty jsou však příliš krátké na to, aby bylo možno kreativně využít pohybové neostrosti. Výjimkou je fotografie tekoucí vody, jejíž rychlost je obvykle taková, že i při uvedených časech je neostrost takřka jistá.

Aby byla tekoucí voda takto rozostřená, není potřeba extrémně dlouhých časů, délka expozice do 1 s bude dostačující

Jak fotit s dlouhým časem

Řešením problému s přílišným množstvím světla je tzv. ND filtr neboli neutrální šedý filtr, který pohlcuje světlo, a tudíž umožňuje použití delších časů i za velmi slunečného dne. Nebojte se však vyzkoušet si delší expozici i bez filtru, pokud totiž nesvítí přímé a ostré sluneční světlo, dostanete se i na delší expoziční časy, při nichž již není problém využívat neostrosti jako výtvarného prvku.

Při hledání vhodné scény je dobré si dopředu rozmyslet, co přesně chcete fotit. Snímky s dlouhou expozicí umožňují zobrazit známá místa úplně jinak, na druhou stranu ale nemusí být scéna snímaná krátkým časem zajímavá pro dlouhou expozici. V takových chvílích oceníte výhodu digitálu, kde je možné libovolně ukládat a mazat snímky, takže vám nic nebrání v experimentování.

Typická ukázka využití dlouhé expozice v noci, místo aut je vidět pouze dráha čelních a brzdových světel

Jestliže používáte digitální kompakt, nezapomeňte si před focením nabít baterie, kompakty totiž používají elektronickou závěrku a tak je jejich spotřeba energie vyšší než u zrcadlovek. Zároveň si také ověřte, s jakými časy můžete u kompaktu pracovat. Nejdelší časy se totiž pohybují řádově kolem 10-15 sekund, výjimečně pak můžete snímat i 30s. V případě zrcadlovek je délka expozice prakticky neomezená díky trvalému otevření závěrky – režim bulb. Jestliže nemá váš digitál režim ruční volby expozičního času, můžete zkusit scénický režim pro noční portrét či noční krajinu, který automaticky nastaví delší čas a sníží citlivost.

Výsledkem použití dlouhého expozičního času v kombinaci s jednoduchým záběrem je minimalistická snová krajina

Aby byla neostrost opravdu výtvarným prvkem, je třeba použít časy kolem 1 s a delší, v takovém případě se ale neobjedete bez stativu případně jiné pomůcky pro stabilizaci fotoaparátu – praktický je například pytlík naplněný rýží či fazolemi, na nějž aparát položíte a vyrovnáte na jakémkoliv podloží. Při použití stativu nezapomeňte vypnout případnou stabilizaci ve fotoaparátu anebo na objektivu a nastavit ideálně co nejnižší citlivost, abyste se vyhnuli nadbytečnému digitálnímu šumu.

Poslední aktualizace 23. března 2011

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Petr Březina

Komentáře