Chcete začít s makrofotografií přírody a zachytit fascinující detaily květin, hmyzu a rostlin? Nemusíte investovat do drahého vybavení! Naučte se, jak využít běžnou techniku, světlo a kreativní triky pro dechberoucí makrosnímky přírody, a objevte kouzlo detailů na zahradě, v lese i na louce.

Ukážeme vám, jak nastavit clonu, čas a ISO v různých fotografických situacích – od krajiny přes portrét až po focení sportu nebo makra. Získáte jistotu, že si s nastavením poradíte v každé situaci. Manuální režim fotoaparátu dává fotografovi největší kontrolu a i když to není ta nejjednodušší volba, pomůže vám pochopit všechny zákonitosti a lépe pak dokážete posoudit, kdy ho má smysl použít a kdy je lepší se uchýlit k jinému režimu. 

Začínáte s focením a máte pocit, že vašim snímkům něco chybí? Nejste sami. Existuje několik typických chyb, které dělá skoro každý začínající fotograf – od nakloněného horizontu až po špatnou kompozici. V tomto článku vám ukážeme, jak se těmto chybám vyhnout, zlepšit kompozici i úpravu fotek a jak fotit technicky lépe.

Jak zachovat ostrost při malování světlem? Blesk není jediná cesta – světlo, barvy a pohyb lze využít mnohem kreativněji. Jak nasvítit modelku, aby působila přirozeně? Jak vytvořit hloubku obrazu a pracovat s více světelnými zdroji? A jakou roli hraje barevná teorie?

Focení ve tmě nebo při slabém osvětlení je pro fotografy výzva. Ukážeme vám, jak správně nastavit fotoaparát pro focení za špatného světla a v noci, čemu se vyhnout a jak pomocí úprav i vhodné techniky získat skvělé snímky.

Každý fotograf určitě aspoň jednou zkusil luminografii, tedy malování světlem. Dlouhá expozice, pobíhání s baterkou nebo světelným řetězem – je to skvělá zábava, ale většinou od výsledných fotografií moc nečekáme. Jsou to prostě světelné stopy. Při troše píle a kreativního přístupu se však tento fotografický proces dá proměnit v tvorbu nádherných uměleckých děl – včetně portrétů malovaných světlem.

Cesta lesem, slunce probleskuje skrze listí, nad hlavou se tyčí vysoké stromy, v dálce palouček celý ozářený sluncem a u něj malá chaloupka. Jak si ale poradit s výraznými světelnými přechody, aby všechna tahle

Clona, rychlost závěrky a hodnota ISO spolu tvoří tzv. expoziční trojúhelník. Dnešní grafika vám ukáže, jak se tyto hodnoty vzájemně ovlivňují a jak vyfotit přesně to, co potřebujete. Infografika je větší než

Připravte se na článek plný šumu, rozmazaných fotografií a zkreslené perspektivy. Dnes vám ukážeme, jak u nás, přímo v prostorách, kde pro vás připravujeme Zoner Photo Studio, vznikala velká temná komora.

Svět vidíme v barvách a také fotoaparáty jsou schopny tuto viděnou barevnost docela spolehlivě zaznamenat. Přesto převod do černobílé může fotografiím mnohdy prospět. V jakých případech se to vyplatí?

Termín dynamický rozsah se používá při popisu scén, při recenzích fotoaparátů a vůbec je to oblíbené zaklínadlo. Přitom myšlenka za ním je jednoduchá. Pokud pochopíte jeho princip a naučíte se s ním při fotografování pracovat, můžete zabránit přepalům nebo podexponování scény.

Původní využití šedé tabulky může být dnes již méně obvyklé. Možná ji znáte v souvislosti s vyvážením bílé, o kterém se ještě zmíníme. Tentokrát ji ale vyzkoušejte k přesnému určení expozice.

Pokud při fotografování spoléháte na automatiku fotoaparátu nebo se v manuálním režimu řídíte doporučením vestavěného expozimetru, ve většině situací pořídíte technicky správně exponované snímky. Tím se ale mnohdy ochudíte o nečekané a zajímavé fotografie, které by mohly vzniknout díky kreativní práci s expozicí. Nebojte se opustit bezpečnou zónu průměrně exponovaných snímků a zkuste se svojí tvorbou kreativně vyjádřit.

Jaké expoziční režimy zrcadlovky a lepší kompakty nabízí a k čemu jsou užitečné? Vestavěné expozimetry ve fotoaparátu měří množství dopadajícího světla na scéně a podle toho rozhodují o nastavení expozičních parametrů – clony, času a ISO. Nastavením expozičního režimu určujete, jakým způsobem má fotoaparát naložit s údaji o naměřeném množství světla. Fotoaparát na základě zvoleného expozičního režimu může s údaji pracovat zcela automaticky anebo vám může ponechat určitou míru kontroly nad výslednou tonalitou fotografie. V manuálním režimu zase nemá vestavěný expozimetr fotoaparátu žádný vliv na nastavení expozice. Jaký režim tedy zvolit?

Expozimetry zabudované v digitálních fotoaparátech odvádějí ve většině případů dobrou práci a samotné fotografování vám velice usnadní. V některých složitějších podmínkách se ovšem nechají lehce zmást. Pro přesné měření expozice je proto možné buď použít pomůcky, které pomohou expozimetrům ve fotoaparátu s určením expozice, anebo raději externí expozimetry, které měří skutečné množství světla na scéně.

V článku o expozičním trojúhelníku jsme se seznámili s tím, jak se navzájem ovlivňují základní expoziční parametry: clona objektivu, čas závěrky a citlivost ISO. Prvními dvěma parametry (clonou a časem) jsme se podrobněji zabývali v článku o nastavení expozice. Tentokrát se zaměříme na třetí expoziční parametr – citlivost ISO.

V článku o nastavení expozice jste se seznámili se základními expozičními parametry – clonou a časem závěrky. Nastavení těchto dvou parametrů přímo ovlivňuje množství světla, které dopadne na digitální snímač fotoaparátu. K dosažení správné expozice vede vždy několik kombinací nastavení času závěrky a clony objektivu. To, kterou kombinaci zvolíte, bude záležet na vašem tvůrčím záměru. Vztah mezi clonou, časem a také třetím expozičním parametrem, kterým je citlivost ISO, je vyjádřen takzvaným expozičním trojúhelníkem.

Už jste určitě zaslechli slovo expozice, možná si ale nejste jisti, co znamená. Úspěšná fotografie závisí na mnoha věcech – například na dobrých světelných podmínkách při focení. Významný vliv na celkový vzhled fotografie má ovšem také správné nastavení fotoaparátu, zejména třech expozičních parametrů – času, clony a citlivosti ISO. Fotograf musí zvolit takové hodnoty, které nejen zajistí správnou expozici (to, jak je fotografie tmavá či světlá), ale zároveň mu pomohou vyjádřit jeho záměr. Nastavení parametrů totiž ovlivňuje, jak bude na fotografii zaznamenán prostor a čas.

Tento článek nepojednává o kompozici, ani o tom, že byste se měli během focení otáčet. Jedná se o trik, jak snížit šum v obraze, a tím dosáhnout technicky co nejkvalitnějších záběrů.

Ne vždy je ostrá fotografie tím jediným a správným cílem našeho snažení. Snímky pořízené dlouhou expozicí mají své kouzlo a mnohdy neopakovatelnou atmosféru, která diváka přímo vtahuje do fotografie.