Clona, rychlost závěrky a hodnota ISO spolu tvoří tzv. expoziční trojúhelník. Dnešní grafika vám ukáže, jak se tyto hodnoty vzájemně ovlivňují a jak vyfotit přesně to, co potřebujete. Infografika je větší než

Svět vidíme v barvách a také fotoaparáty jsou schopny tuto viděnou barevnost docela spolehlivě zaznamenat. Přesto převod do černobílé může fotografiím mnohdy prospět. V jakých případech se to vyplatí?

Termín dynamický rozsah se používá při popisu scén, při recenzích fotoaparátů a vůbec je to oblíbené zaklínadlo. Přitom myšlenka za ním je jednoduchá. Pokud pochopíte jeho princip a naučíte se s ním při fotografování pracovat, můžete zabránit přepalům nebo podexponování scény.

Původní využití šedé tabulky může být dnes již méně obvyklé. Možná ji znáte v souvislosti s vyvážením bílé, o kterém se ještě zmíníme. Tentokrát ji ale vyzkoušejte k přesnému určení expozice.

Pokud při fotografování spoléháte na automatiku fotoaparátu nebo se v manuálním režimu řídíte doporučením vestavěného expozimetru, ve většině situací pořídíte technicky správně exponované snímky. Tím se ale mnohdy ochudíte o nečekané a zajímavé fotografie, které by mohly vzniknout díky kreativní práci s expozicí. Nebojte se opustit bezpečnou zónu průměrně exponovaných snímků a zkuste se svojí tvorbou kreativně vyjádřit.

Jaké expoziční režimy zrcadlovky a lepší kompakty nabízí a k čemu jsou užitečné? Vestavěné expozimetry ve fotoaparátu měří množství dopadajícího světla na scéně a podle toho rozhodují o nastavení expozičních parametrů – clony, času a ISO. Nastavením expozičního režimu určujete, jakým způsobem má fotoaparát naložit s údaji o naměřeném množství světla. Fotoaparát na základě zvoleného expozičního režimu může s údaji pracovat zcela automaticky anebo vám může ponechat určitou míru kontroly nad výslednou tonalitou fotografie. V manuálním režimu zase nemá vestavěný expozimetr fotoaparátu žádný vliv na nastavení expozice. Jaký režim tedy zvolit?

Expozimetry zabudované v digitálních fotoaparátech odvádějí ve většině případů dobrou práci a samotné fotografování vám velice usnadní. V některých složitějších podmínkách se ovšem nechají lehce zmást. Pro přesné měření expozice je proto možné buď použít pomůcky, které pomohou expozimetrům ve fotoaparátu s určením expozice, anebo raději externí expozimetry, které měří skutečné množství světla na scéně.

V článku o expozičním trojúhelníku jsme se seznámili s tím, jak se navzájem ovlivňují základní expoziční parametry: clona objektivu, čas závěrky a citlivost ISO. Prvními dvěma parametry (clonou a časem) jsme se podrobněji zabývali v článku o nastavení expozice. Tentokrát se zaměříme na třetí expoziční parametr – citlivost ISO.

V článku o nastavení expozice jste se seznámili se základními expozičními parametry – clonou a časem závěrky. Nastavení těchto dvou parametrů přímo ovlivňuje množství světla, které dopadne na digitální snímač fotoaparátu. K dosažení správné expozice vede vždy několik kombinací nastavení času závěrky a clony objektivu. To, kterou kombinaci zvolíte, bude záležet na vašem tvůrčím záměru. Vztah mezi clonou, časem a také třetím expozičním parametrem, kterým je citlivost ISO, je vyjádřen takzvaným expozičním trojúhelníkem.

Už jste určitě zaslechli slovo expozice, možná si ale nejste jisti, co znamená. Úspěšná fotografie závisí na mnoha věcech – například na dobrých světelných podmínkách při focení. Významný vliv na celkový vzhled fotografie má ovšem také správné nastavení fotoaparátu, zejména třech expozičních parametrů – času, clony a citlivosti ISO. Fotograf musí zvolit takové hodnoty, které nejen zajistí správnou expozici (to, jak je fotografie tmavá či světlá), ale zároveň mu pomohou vyjádřit jeho záměr. Nastavení parametrů totiž ovlivňuje, jak bude na fotografii zaznamenán prostor a čas.