Vytváříme HDR fotografii

HDR fotografie je ideální pro zachycení scén, u kterých je velký rozdíl mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem. Tvorba HDR snímků je vcelku jednoduchá, snímky se skládají na sebe a výsledky jsou překvapivé.

Pojem HDR (někdy také HDRI) je zkratkou pro High Dynamic Range Imaging, v praxi se jedná o techniku, při níž je vytvořen obraz s extrémně širokým rozsahem světel a stínů. Digitální fotoaparáty mají ve srovnání s filmovým materiálem menší expoziční pružnost a také menší dynamický rozsah.  To je jeden z důvodů, proč tvořit HDR snímky, při běžném způsobu fotografování totiž nejste u některých scén schopni zachytit vše, co vidíte lidský okem. Druhým využitím HDR fotografie je tvorba snímků s velmi vysokým lokálním kontrastem, což z nich ve výsledku dělá obrazy s až snovou atmosférou a vcelku výraznou barevností.

Skládání HDR

Proces tvorby HDR fotografie je vcelku jednoduchý. Vybranou scénu musíte nasnímat s různými expozičními hodnotami a posléze složit výsledný snímek z dílčích fotografií. Jestliže má váš fotoaparát funkci bracketing, je její použití pro tyto účely ideální. Pokud touto funkcí nedisponuje, využijte některý z expozičních režimů společně s korekcí expozice.

Zdrojová trojice snímků

Předpokladem pro pořízení dobrých zdrojových fotografií je také stativ. Pokud však stativ po ruce nemáte, nevadí. Zoner Photo Studio zvládne úspěšně složit také snímky vyfocené z ruky, neboť si je sám zarovná podle několika vybraných bodů. Odstup expozice mezi jednotlivými snímky by měl být alespoň 0,7 EV, lépe však 1 EV, minimální počet snímků pro tvorbu HDR jsou tři.

Výsledný HDR snímek vytvořený složením tří výše uvedených

Alternativou ke snímání několika fotografií a jejich následnému skládání je vytvoření snímků jednoduchou konverzí z RAWu, kdy u jednotlivých fotografií změníte pouze korekci expozice a dostanete tak sadu snímků s posunutými expozičními hodnotami. Ty pak můžete velmi jednoduše složit ve výslednou fotografii s širokým dynamickým rozsahem.

Jak na skládání snímků v Zoner Photo Studiu

Pro tvorbu HDR snímků najdete v Photo Studiu zvláštně vyčleněnou funkci v menu Vytvořit | HDR. Při jejím spuštění vás čeká průvodce pro výběr fotografií, ty které chcete použít, tak zatrhněte, pamatujte, že při skládání HDR fotografie je možné zvolit minimálně dva a maximálně tři snímky. Pokud nejsou snímky pořízeny ze stativu ale z ruky, pak využijete funkci Zarovnat obrázky v menu Vytvořit | Skládání multiexpozic, která vám pomůže snímky spasovat a oříznout na sebe.

V dalším kroku můžete zkontrolovat, zda program správně rozpoznal pod a přeexponované snímky, pokud by byly zařazeny jinak, můžete je velmi jednoduše uspořádat pouhým chycením a přetažením myší. Zarovnání obrázků provede program automaticky, v případě potřeby je možné ručně editovat body, podle kterých je obraz zarovnán.

Předposlední krok průvodce nabídne možnost doladění zobrazení světel a stínů na snímku. V tomto případě budete muset experimentovat, protože u každé fotografie je vhodné jiné nastavení, v závislosti na zachycené scéně. Nemusíte mít strach z toho, že byste výslednou fotografii nějak pokazili, vždy se totiž můžete vrátit k výchozím hodnotám nastavení.

Skládání HDR z RAWu

Rozhodnete-li se vytvořit zdrojové snímky vyvoláním z RAW dat, máte dvě možnosti. Buďto si vytvoříte tři stejné snímky s posunutou expozicí, tj. u jednotlivých snímků změníte korekci expozice tak abyste dostali tři fotografie, kdy bude jedna mírně podexponovaná, druhá správně exponovaná a třetí mírně přeexponovaná. Postup skládání je pak stejný jako je uvedeno výše.

Druhou možností je přímo v modulu pro konverzi RAW dat aktivovat položky HDR – světla a HDR – stíny. Obě funkce umožňují vytáhnout světla a stíny na snímku tak, abyste dostali plně prokreslenou fotografii.

Jednotlivé parametry se zadávají nezávisle pro světla a stíny, jejich význam je ale ve světlech i stínech stejný. Parametr Práh přechodu určuje úroveň jasu, od které se do „středového“ snímku začne kopírovat obrázek podexponovaný, resp. přeexponovaný. Tato hranice ovšem nemusí být zcela ostrá a snímky se začnou „vkopírovávat“ postupně, přičemž šířka toho přechodu se volí pomocí parametru Plynulost přechodu. I při použití tohoto přechodu by ovšem hranice původní a upravené části obrázku byla patrná, proto se ještě používá neostrá maska, která zajistí rozprostření úpravy i do okolních pixelů. Neostrost masky je možné ovlivnit pomocí parametru Rozmazání masky. Posledním parametrem je Intenzita, která určuje poměr mezi původním a „vkopírovaným“ obrázkem.

Poslední aktualizace 7. března 2011

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Petr Březina

Komentáře