Focení ve zlaté hodince je jedním ze zásadních a nejjednodušších doporučení, jak vytvořit „lepší fotku“. Jedná se o hodinu po východu a hodinu před západem slunce. Během této doby je světlo měkčí, stíny delší a barva světla je výrazně teplejší. Přečtěte si pár postřehů, proč a jak každodenní samozřejmosti a přesto neobyčejné chvíle využít k focení.

Typické světlo ve zlaté hodince vzniká tak, že sluneční paprsky procházejí přes větší vrstvu atmosféry, intenzita přímého světla je snížená a vidíme více rozptýleného světla. Toto světlo je přirozenější a navíc můžeme slunce na fotkách lépe zachytit, protože je níže nad obzorem. Zlatá hodinka samozřejmě netrvá přesně hodinu a počítá se do ní i doba, kdy slunce už není vidět, ale barví nebe nad obzorem.

Prodloužené stíny

Jedna z výborných věcí, kterou můžete při zlaté hodince využít, jsou dlouhé a výrazné stíny. Dodávají fotkám rozměr, a protože obrysy stínů jsou abstraktní prvky, hledáme v nich něco konkrétního – myšlenku nebo příběh.

Tato fotka s popelnicí možná není nejromantičtější zátiší s příběhem, ale může vést k zamyšlení se třeba nad velikostí problematiky našich odpadků. Snímek jsem fotil hodně od spodu, téměř ze země, takže stín vypadá ještě delší, než ve skutečnosti je.

Barva oblohy po západu

I když už slunce zapadlo, je pořád co fotit. Často už je potřeba stativ, ale barvy na nebi jsou většinou ještě zajímavější než před západem.

Pokud fotíte z okna, není ani stativ potřeba, protože můžete fotoaparát opřít o parapet.

Na snímku níže se už ale jedná spíš o noční fotografii než o večerní, ale nebe je lemované úžasným pásem barev od slunce. Aby vynikly lampy, nastavil jsem vyšší clonu a z bodových světel se staly hvězdičky.

Obrysy portrétů

Zlatá hodinka není jen krajinářský prvek, ale je vhodná i na portréty. Ideální je schovat slunce za fotografovaný objekt a tím zvýraznit jeho obrysy.

Rozzáření tenkých struktur jako vlasů je velmi příjemný efekt. Samozřejmě to má i své zápory. Protože slunce svítí téměř přímo do objektivu, je třeba fotku podexponovat, aby obloha nebyla přepálená. Pak je nutné vytáhnout stíny a zpravidla se objeví šum. Každopádně je ale lepší mít na fotce šum než přepal. V tomto případě jsem si pomohl externím bleskem, který osvítil situaci z druhé strany. Další možností by bylo vytvořit HDR fotografii, ale zrovna pro portréty to není zpravidla správná volba.

Detailní záběry se sluncem

Zapadající slunce se dá využít také při focení detailů, protože je nízko nad obzorem, a není tak problém ho do záběru dostat.

Pokud je clona otevřená (v tomto případě na 1.8), jeví se zdroje světla v pozadí jako kruhové útvary opisující tvar clony. Takže slunce vypadá ostře kulatě, i když je rozmazané. U této fotky jsem ještě trochu zvýraznil teplotu barev, aby byl efekt večerního světla ještě větší.

Široké záběry se sluncem

Široké záběry jsou velmi často používanou formou fotografie ve zlaté hodince, ať už se jedná o širokoúhlé objektivy nebo skládaná panoramata. Zkuste proto i vy sami používat tento formát.

Na tomto širokoúhlém snímku rybím okem jsem následně odstranil deformaci, kterou tento objektiv způsobuje. Snímek jsem pořídil v prosinci, takže západ slunce byl kolem 16:00, což je v zimě výhoda – nemusíte kvůli východu tak brzo vstávat a zároveň nemusíte čekat dlouho na západ slunce.

Protože zde byla intenzita slunce nižší, než bych si představoval, přidal jsem odlesk objektivu. O přidávání falešných sluníček do fotek jsem podrobněji napsal jiný článek.

Příležitost každý den

Východ a západ slunce můžete vidět každý den, takže za rok máte téměř přes sedm set šancí k fotografování, i když samozřejmě záleží na počasí. K určení času zlaté hodinky vám může pomoct některá z webových nebo mobilních aplikací, například Sun Surveyor.

I když se může zdát, že východ a západ slunce jsou pokaždé stejné, vždycky můžete vytvořit originální snímky – foťte krajinu, města, portréty, detaily nebo cokoliv jiného, co vás napadne.