Mít fotografii přinejmenším v určité oblasti ostrou, je cílem naprosté většiny fotografů. Jenže ne vždy se věc podaří. Faktorů, které v tomto mohou negativně ovlivnit výsledek, je totiž celá řada.

Velmi snadno se stane, že vyfocená fotografie není taková, jakou byste ji chtěli mít. Z technického hlediska se většinou jedná o následující problémy.

Každý s fotografováním někdy začínal nebo právě začíná. Každý má svůj styl a svůj pohled na svět, ale obecně je u začátečníků spousta podobných návyků, které bych označil za chyby. Neděláte také některou z nich?

Každý fotograf nějak začínal a každý prodělal určitá stadia fotografování. Vývoj fotografa vypadá zhruba stejně – z fotografa, který fotí téměř všechno, se postupem času stává fotograf, který pečlivě zvažuje, kdy zmáčknout spoušť. Poznáte podle tohoto článku, v kterém stadiu jste s fotografováním vy?

Vnímání světla a dokonale zvládnutá práce s přirozeným i umělými zdroji světla je základním předpokladem pro kvalitní fotografii. Správným nasvícením pozvednete fotografie z šedého průměru, zatímco špatně nasvícený snímek, byť sebekrásnějšího motivu, diváky nezaujme.

Dnešní smartphony mají poměrně kvalitní fotoaparáty a rychlý přístup k internetu téměř odkudkoliv, což je ideální kombinace, díky níž můžete fotografovat neustále. Pokud jste fotografický nadšenec, který má místo očí objektivy a na svět se dívá v kompozicích, tak je to pro vás výborná příležitost k zlepšování se a propagaci své tvorby.

Dali jste si do nového roku nějaké fotografické předsevzetí? Co třeba začít s vlastním fotoprojektem? Prostřednictvím fotoprojektů můžete zábavným způsobem rozvíjet různorodé fotografické dovednosti, vyzkoušet si to, k čemu jste se doposud neodhodlali nebo rozpumpovat žílu kreativity ve chvílích, kdy vám dochází inspirace.

Nejenom v noci, ale i v průběhu dne se dostanete do situací, kdy nemáte dostatek světla při focení – a zvláště v této části roku, kdy slunce brzy zapadá a rychle se stmívá. Kam nemůže denní nebo pouliční světlo, může blesk. Ale ještě před tím, než ho použijete, vyzkoušejte pár tipů, které vám pomohou překonat nedostatek světla na scéně.

Displej má každý dnešní fotoaparát. Ale především v případě digitálních zrcadlovek vidíte s jeho pomocí fotografovat málokoho. Jenže fotografování přes displej s sebou přináší řadu nových možností. Objevte je v tomto článku.

I pokud máte extrémně světelný objektiv, není ta nejmenší možná clona vždy tou nejlepší volbou, vždy se hodí trochu jiná hloubka ostrosti. Fotograf se setká se spoustou situací a podle nich musí volit optimální nastavení.

Ve fotografii se pracuje s rastrovou grafikou, která má jistá omezení oproti vektorové grafice. V čem se liší vektorové a rastrové zobrazení? Jaké obrazové formáty používá rastrová grafika v digitální fotografii? A proč je lepší fotit raději do bezztrátového formátu RAW než do JPEGu? Odpovědi najdete v našem článku.

Seznamte se s kompozičními pravidly a začněte vytvářet estetičtější a pro diváka líbivější fotografie. Dodržení kompozičních pravidel vás posune od pořizování obyčejného obrazového záznamu blíže ke skutečné fotografii. Záměrným porušením některého z kompozičních pravidel můžete svou tvorbou provokovat. V tomto případě ale musí být jasný úmysl a ne neznalost pravidel.

Původní využití šedé tabulky může být dnes již méně obvyklé. Možná ji znáte v souvislosti s vyvážením bílé, o kterém se ještě zmíníme. Tentokrát ji ale vyzkoušejte k přesnému určení expozice.

Jaké expoziční režimy zrcadlovky a lepší kompakty nabízí a k čemu jsou užitečné? Vestavěné expozimetry ve fotoaparátu měří množství dopadajícího světla na scéně a podle toho rozhodují o nastavení expozičních parametrů – clony, času a ISO. Nastavením expozičního režimu určujete, jakým způsobem má fotoaparát naložit s údaji o naměřeném množství světla. Fotoaparát na základě zvoleného expozičního režimu může s údaji pracovat zcela automaticky anebo vám může ponechat určitou míru kontroly nad výslednou tonalitou fotografie. V manuálním režimu zase nemá vestavěný expozimetr fotoaparátu žádný vliv na nastavení expozice. Jaký režim tedy zvolit?

Zatímco lidské oko se dokáže přizpůsobit změnám světelných zdrojů, fotoaparát je v tomto ohledu nedokonalý. Proto mu musíme ukázat, že jeho barevné podání scény je jiné než ve skutečnosti. K tomu můžeme využít režimy fotoaparátu nebo automatické vyvážení bílé. V následujícím článku si ukážeme, jak nastavit barvy scény tak, aby odpovídaly realitě.

V článku o expozičním trojúhelníku jsme se seznámili s tím, jak se navzájem ovlivňují základní expoziční parametry: clona objektivu, čas závěrky a citlivost ISO. Prvními dvěma parametry (clonou a časem) jsme se podrobněji zabývali v článku o nastavení expozice. Tentokrát se zaměříme na třetí expoziční parametr – citlivost ISO.

V článku o nastavení expozice jste se seznámili se základními expozičními parametry – clonou a časem závěrky. Nastavení těchto dvou parametrů přímo ovlivňuje množství světla, které dopadne na digitální snímač fotoaparátu. K dosažení správné expozice vede vždy několik kombinací nastavení času závěrky a clony objektivu. To, kterou kombinaci zvolíte, bude záležet na vašem tvůrčím záměru. Vztah mezi clonou, časem a také třetím expozičním parametrem, kterým je citlivost ISO, je vyjádřen takzvaným expozičním trojúhelníkem.

Už jste určitě zaslechli slovo expozice, možná si ale nejste jisti, co znamená. Úspěšná fotografie závisí na mnoha věcech – například na dobrých světelných podmínkách při focení. Významný vliv na celkový vzhled fotografie má ovšem také správné nastavení fotoaparátu, zejména třech expozičních parametrů – času, clony a citlivosti ISO. Fotograf musí zvolit takové hodnoty, které nejen zajistí správnou expozici (to, jak je fotografie tmavá či světlá), ale zároveň mu pomohou vyjádřit jeho záměr. Nastavení parametrů totiž ovlivňuje, jak bude na fotografii zaznamenán prostor a čas.

Fotografování může být i něco víc než pouhé cvakání spouští. Má svá pravidla a svou teorii. Seznamte se se základními vyjadřovacími prostředky fotografie a zjistěte, jaký je rozdíl mezi fotografií (fotografickým obrazem) a pouhým záznamem reality prostřednictvím fotoaparátu. Fotografie má obsahovat čitelný motiv, k jehož tvůrčímu vyjádření je potřeba důsledně pracovat se světlem, kompozicí a perspektivou.

Vývoj téměř každého fotografa je následující: Vezme fotoaparát, fotografuje všechno, aniž by si uvědomoval, že jsou nějaká pravidla, a tak je s klidným svědomím (tedy nevědomky) porušuje. Pak se ponoří hlouběji do studia fotografie a začne fotografická pravidla aplikovat a dodržovat, až nakonec dospěje k jejich opětovnému porušování – tentokrát však poučenému, a tedy chtěnému.