Základy kompozice při focení portrétu I: Práce s postavou

Nezáleží na tom, jestli používáte drahý fotoaparát, nebo fotíte starým mobilem. V portrétní fotografii platí vždy stejné kompoziční poučky. Když je dodržíte, budou vaše portréty vypadat mnohem lépe. Pravidla jsou sice od toho, aby se porušovala, ale než je porušíte, měli byste je znát. Pojďme si ukázat ta základní. Jak sami uvidíte, jejich znalost může vaše záběry dramaticky vylepšit.

V tomto článku se zaměříme na základní kompoziční pravidla, která se týkají přímo portrétované osoby. Druhá část bude věnovaná práci s okolím. Není nutné si pamatovat všechna pravidla a ani je nemusíte vždy dodržovat, kreativnímu porušování konvencí se meze nekladou. Ale přesto se zkuste při čtení zamyslet, jestli sami podvědomě neděláte nějaké zbytečné chyby, které se dají snadno napravit.

Buďte dostatečně daleko

Tohle je klasický problém všech začátečníků, kteří fotí základním objektivem mobilu nebo fotoaparátu.

Jde o to, že běžné základní ohnisko je kolem 30 mm, což znamená vcelku široký úhel pohledu (toto i další ohniska v článku jsou uváděna v přepočtu na full frame). Pokusíte-li se takovým ohniskem vyfotit portrét typu „hlava a ramena“ bez zahrnutí okolí do snímku, donutí vás šířka záběru přistoupit k fotografovanému velmi blízko. Výsledkem je změna perspektivy, kterou si lidské oko v realitě ani neuvědomí, ale fotoaparát nemilosrdně zachytí zvětšený nos, buclaté tvářičky a celkově kulatější tvar hlavy.

Základy kompozice při focení portrétu I - 28 mm vs. 85 mm

Portrét z velké blízkosti zachycený 28 mm objektivem (vlevo) a stejný portrét zachycený ohniskem 85 mm (vpravo).

Je tedy lepší raději fotit z větší dálky a danou modelku či modela si „přizoomovat“. Ideální ohnisko bývá 85 mm a vyšší. O ohniscích se více dočtete v článku, věnovanému srovnání různých ohniskových vzdáleností při focení stejného portrétu.

Pokud je cílem tzv. environmentální portrét, kde je jak portrétovaný, tak i jeho okolí, nemusíte zoomovat. Pořád ale dodržujte dostatečný odstup, aby nedošlo k popsaným perspektivním deformacím obličeje.

Základy kompozice při focení portrétu I - široký objektiv

Portrét ultraširokým objektivem (16 mm), zachycující i okolí.

Foťte ze správné výšky

V případě, že jste o poznání vyšší než modelka, nastává situace, kdy při focení z vaší výšky vypadá modelka na snímcích jako dítě. Lepší je proto fotit zhruba z výšky modelčiných očí.

Základy kompozice při focení portrétu I - z výšky očí

Foceno z výšky modelčiných očí. Pro mě to znamená se trošku sehnout.

Z tohoto pravidla jsou ovšem praktické a kreativní výjimky. Při focení celé postavy z výšky očí budou nohy kvůli perspektivnímu zkreslení kratší, takže se nebojte sklonit ještě níže. V jiném článku můžete najít srovnání postavy při focení z různých úrovní.

Základy kompozice při focení portrétu I - různá výška

Srovnání fotek pořízených z různých výšek. Vlevo z úrovně očí, vpravo zhruba z výšky pasu.

Modelové s dvojitou bradou ovšem budou při focení z nižších úhlů trpět. Buď se nesmí dívat do objektivu, nebo je foťte z lehkého nadhledu. Při pohledu vzhůru se lidem napne pleť, což působí lichotivě. Případně můžete focení z mírného nadhledu používat pro kreativní účely i v případě, že dvojitá brada není problém.

Základy kompozice při focení portrétu I - nadhled

Snímek je pořízený z nadhledu. Zde díky tomu celé pozadí vyplňují pampelišky.

Sledujte zlatý řez

Jedna z úplně základních kompozičních pouček je pravidlo zlatého řezu, někdy také pravidlo třetin. Zjednodušeně by hlavní motiv měl být v jedné třetině šířky obrázku (ať už zleva nebo zprava) a také v jedné třetině výšky (shora nebo zdola).

Ruku v ruce s umístěním hlavy modelky jde i tip, že pohled by měl směřovat do volného místa snímku.

Základy kompozice při focení portrétu I - třetiny

Hlava modelky je v jedné třetině výšky fotky i v jedné třetině šířky. Je otočená do volného místa na snímku.

Ne vždy se daří vše dodržet. Často je důležitější zahrnout správné prvky z okolí nebo nechat modelčin pohled odvrácený, aby portrét působil tajemněji.

Základy kompozice při focení portrétu I - pohled mimo foto

Modelka se dívá nestandardně do rámečku záběru namísto doprostřed.

Velmi často se pravidlo třetin porušuje i co se týče šířky – modelka je jednoduše uprostřed. Ale stále zůstává v platnosti výškové rozdělení. Typická základní chyba je ponechání hlavy ve středu snímku, takže nahoře je spousta prázdného místa. Je lepší, když je hlava posunutá do jedné třetiny od horního okraje snímku a není tak vidět zbytečně velká plocha oblohy.

Základy kompozice při focení portrétu I - uprostřed

Modelka je na šířku uprostřed fotky, ale hlava je zhruba v jedné třetině výšky.

Ořezávejte snímek mimo klouby

Postava běžně není na snímku celá, což pro fotografa znamená klíčovou otázku, kde vést hranu snímku. Téměř vždy se vyplatí neořezávat fotku v kloubech.

Obvykle se setkáte se třemi řešeními:

  • U portrétu typu „hlava a ramena“ končí snímek těsně pod rameny. Konkrétní oblečení a póza ovlivňuje přesný řez. Například nedává smysl mít rozpůlený náhrdelník a obecně bývá lepší zahrnout celý výstřih.
Základy kompozice při focení portrétu I - hlava a ramena

Portrét typu „hlava a ramena“.

  • Neobvyklý není ani portrét do pasu. Problém by mohl být s rukama, které je bezpečnější umístit do snímku celé.
Základy kompozice při focení portrétu I - do pasu

Záběr do pasu.

  • Zbývá portrét od poloviny stehen výše. Jeho výhoda je v tom, že osoba na snímku může gestikulovat podle chuti a ruce budou prakticky vždy v záběru. Přitom se stále jedná o těsnější pohled než na celou postavu včetně nohou, takže pro diváka je snadněji rozpoznatelná mimika a další detaily.
Základy kompozice při focení portrétu I - od poloviny stehen

Portrét od poloviny stehen.

Ostřete na oči

Správně bývá snímek zaostřený samozřejmě na hlavu, ještě přesněji na oči. Obzvlášť u portrétů typu hlava a ramena a za použití nízké clony bývá hodně vidět rozdíl mezi ostřením na oči a třeba na ramena nebo na vlasy.

Základy kompozice při focení portrétu I - ostření na oči

Ostření na oči.

Pokud fotíte detail hlavy, musíte ostřit ještě přesněji a v tom případě je nejlepší ostřit na bližší oko (pokud je zakryté třeba vlasy, tak na to druhé).

Základy kompozice při focení portrétu I - ostření na bližší oko

Ostření na bližší oko. Je dobře patrné, že druhé je výrazně rozostřené.

Zkuste jiné pozice

Portrét nemusí být jen uprostřed prázdného prostoru, ruce i tělo může modelka zaměstnat tak, že se o něco opře nebo si sedne či lehne.

Při použití pravidla třetin a poučky o focení z úrovně očí dostanete pořád dobré fotky.

Základy kompozice při focení portrétu I - vsedě

Pozice vsedě, pravidlo třetin je dobře patrné a také si všimněte opět focení z výšky očí.

V tomto případě se nebojte experimentovat a fotit i z větší výšky. Vleže ovšem platí, že lepší je při focení stát za modelčinou hlavou, než u jejích nohou. V druhé situaci bychom se dívali zespoda na bradu a výsledek by byl nelichotivý.

Základy kompozice při focení portrétu I - vleže

Snímky vleže bývají lepší z pohledu za modelčinou hlavou.

Závěrem

Probrali jsme některá základní pravidla, která se týkají samotné portrétované osoby. Ve druhé části se budeme kompozici věnovat s ohledem na okolí modelky.

Poslední aktualizace 3. září 2019

4 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře