Původní využití šedé tabulky může být dnes již méně obvyklé. Možná ji znáte v souvislosti s vyvážením bílé, o kterém se ještě zmíníme. Tentokrát ji ale vyzkoušejte k přesnému určení expozice.

Fotografování v ateliéru jsem se vždycky trochu bála, i já jsem se tam ale najednou nedávno ocitla. Jaké to bylo? A co bych vám doporučila, pokud vás to láká také? Čtěte dál.

Jaké expoziční režimy zrcadlovky a lepší kompakty nabízí a k čemu jsou užitečné? Vestavěné expozimetry ve fotoaparátu měří množství dopadajícího světla na scéně a podle toho rozhodují o nastavení expozičních parametrů – clony, času a ISO. Nastavením expozičního režimu určujete, jakým způsobem má fotoaparát naložit s údaji o naměřeném množství světla. Fotoaparát na základě zvoleného expozičního režimu může s údaji pracovat zcela automaticky anebo vám může ponechat určitou míru kontroly nad výslednou tonalitou fotografie. V manuálním režimu zase nemá vestavěný expozimetr fotoaparátu žádný vliv na nastavení expozice. Jaký režim tedy zvolit?

Zatímco lidské oko se dokáže přizpůsobit změnám světelných zdrojů, fotoaparát je v tomto ohledu nedokonalý. Proto mu musíme ukázat, že jeho barevné podání scény je jiné než ve skutečnosti. K tomu můžeme využít režimy fotoaparátu nebo automatické vyvážení bílé. V následujícím článku si ukážeme, jak nastavit barvy scény tak, aby odpovídaly realitě.

V článku o expozičním trojúhelníku jsme se seznámili s tím, jak se navzájem ovlivňují základní expoziční parametry: clona objektivu, čas závěrky a citlivost ISO. Prvními dvěma parametry (clonou a časem) jsme se podrobněji zabývali v článku o nastavení expozice. Tentokrát se zaměříme na třetí expoziční parametr – citlivost ISO.

V článku o nastavení expozice jste se seznámili se základními expozičními parametry – clonou a časem závěrky. Nastavení těchto dvou parametrů přímo ovlivňuje množství světla, které dopadne na digitální snímač fotoaparátu. K dosažení správné expozice vede vždy několik kombinací nastavení času závěrky a clony objektivu. To, kterou kombinaci zvolíte, bude záležet na vašem tvůrčím záměru. Vztah mezi clonou, časem a také třetím expozičním parametrem, kterým je citlivost ISO, je vyjádřen takzvaným expozičním trojúhelníkem.

Už jste určitě zaslechli slovo expozice, možná si ale nejste jisti, co znamená. Úspěšná fotografie závisí na mnoha věcech – například na dobrých světelných podmínkách při focení. Významný vliv na celkový vzhled fotografie má ovšem také správné nastavení fotoaparátu, zejména třech expozičních parametrů – času, clony a citlivosti ISO. Fotograf musí zvolit takové hodnoty, které nejen zajistí správnou expozici (to, jak je fotografie tmavá či světlá), ale zároveň mu pomohou vyjádřit jeho záměr. Nastavení parametrů totiž ovlivňuje, jak bude na fotografii zaznamenán prostor a čas.

Fotografování může být i něco víc než pouhé cvakání spouští. Má svá pravidla a svou teorii. Seznamte se se základními vyjadřovacími prostředky fotografie a zjistěte, jaký je rozdíl mezi fotografií (fotografickým obrazem) a pouhým záznamem reality prostřednictvím fotoaparátu. Fotografie má obsahovat čitelný motiv, k jehož tvůrčímu vyjádření je potřeba důsledně pracovat se světlem, kompozicí a perspektivou.

Vývoj téměř každého fotografa je následující: Vezme fotoaparát, fotografuje všechno, aniž by si uvědomoval, že jsou nějaká pravidla, a tak je s klidným svědomím (tedy nevědomky) porušuje. Pak se ponoří hlouběji do studia fotografie a začne fotografická pravidla aplikovat a dodržovat, až nakonec dospěje k jejich opětovnému porušování – tentokrát však poučenému, a tedy chtěnému.

Přestože profesionálové používají digitální zrcadlovky se speciálními makroobjektivy za často vysoké pořizovací ceny, základní focení makra si můžete vyzkoušet s lecjakým kompaktem. Stačí v režimu snímání nastavit variantu „makro“. Právě na takové fotografie se tentokrát zaměříme.

Správnou volbou expozičního času a prací s fotoaparátem můžete vnést do fotografie kus svého já a snímky obohatit, učinit je výjimečnými. Pravidlo, že fotografie musí být dokonale ostrá, už dávno neplatí.

Za prvních šest týdnů focení se svou první digitální zrcadlovkou jsem získal čtyři – z mého pohledů zcela zásadní – postřehy. Od toho, za kolik a kde pořídit první foťák, až po to, kde hledat inspiraci k fotografování. Kdybych je znal pár měsíců zpět, tak by mi ušetřily mnoho času a energie, proto bych se o ně s vámi rád podělil.

Použití blesku je při fotografování vždy zcela zásadní rozhodnutí neboť se zcela mění nejen práce s aparátem, ale také výsledná podoba snímku. My si projdeme základní charakteristiky a vlastnosti blesků.

Ještě jednou se dnes budu věnovat čerstvým uživatelům digitálního fotoaparátů, přeci jen není zcela jednoduché zvládnout vše dobře napoprvé. Věřím, že i ti, kdo mají digitál delší dobu, tak ocení menší opakování.

S výše uvedenou poučkou sice nemusíte souhlasit, nicméně její dodržování vám přinese kýžený výsledek ve většině případů. Není nic horšího, než snímek, který má perfektní atmosféru i kompozici, ale je neostrý. Ostření a práce s clonou je základem dobrého snímku.

Kdyby nebylo světla, nic bychom neviděli a ani bychom nic nezachytili na filmovou emulzi či snímač digitálního fotoaparátu. Světlo je totiž tím nejdůležitějším prvkem při vzniku fotografie. Nesmí ho však být příliš mnoho ani příliš málo. O tom, kolik světla využijeme, rozhodujeme sami při volbě expozice. A co že to vlastně ta expozice je?

Již starověcí matematikové se zabývali hledáním nejkrásnějšího poměru stran obdélníku, trojúhelníku a dalších geometrických těles. Jejich učení využívali zejména architekti, kteří podle něj stavěli pyramidy a chrámy, které dodnes obdivujeme pro jejich krásu a eleganci. Tento poměr, později nazvaný zlatý řez, či z něj odvozené křivky, lze nalézt i v přírodě. Příkladem mohou být šnečí ulity nebo uspořádání jader slunečnice - jednoho z nejfotografovanějších letních motivů...