Přestože profesionálové používají digitální zrcadlovky se speciálními makroobjektivy za často vysoké pořizovací ceny, základní focení makra si můžete vyzkoušet s lecjakým kompaktem. Stačí v režimu snímání nastavit variantu „makro“. Právě na takové fotografie se tentokrát zaměříme.

Správnou volbou expozičního času a prací s fotoaparátem můžete vnést do fotografie kus svého já a snímky obohatit, učinit je výjimečnými. Pravidlo, že fotografie musí být dokonale ostrá, už dávno neplatí.

Za prvních šest týdnů focení se svou první digitální zrcadlovkou jsem získal čtyři – z mého pohledů zcela zásadní – postřehy. Od toho, za kolik a kde pořídit první foťák, až po to, kde hledat inspiraci k fotografování. Kdybych je znal pár měsíců zpět, tak by mi ušetřily mnoho času a energie, proto bych se o ně s vámi rád podělil.

Použití blesku je při fotografování vždy zcela zásadní rozhodnutí neboť se zcela mění nejen práce s aparátem, ale také výsledná podoba snímku. My si projdeme základní charakteristiky a vlastnosti blesků.

Každý snímek je originální a na každém snímku najdeme něco jiného, ty divácky atraktivní však mají společného jmenovatele, kterým je dodržování různých kompozičních pravidel.

Ještě jednou se dnes budu věnovat čerstvým uživatelům digitálního fotoaparátů, přeci jen není zcela jednoduché zvládnout vše dobře napoprvé. Věřím, že i ti, kdo mají digitál delší dobu, tak ocení menší opakování.

S výše uvedenou poučkou sice nemusíte souhlasit, nicméně její dodržování vám přinese kýžený výsledek ve většině případů. Není nic horšího, než snímek, který má perfektní atmosféru i kompozici, ale je neostrý. Ostření a práce s clonou je základem dobrého snímku.

Kdyby nebylo světla, nic bychom neviděli a ani bychom nic nezachytili na filmovou emulzi či snímač digitálního fotoaparátu. Světlo je totiž tím nejdůležitějším prvkem při vzniku fotografie. Nesmí ho však být příliš mnoho ani příliš málo. O tom, kolik světla využijeme, rozhodujeme sami při volbě expozice. A co že to vlastně ta expozice je?

Již starověcí matematikové se zabývali hledáním nejkrásnějšího poměru stran obdélníku, trojúhelníku a dalších geometrických těles. Jejich učení využívali zejména architekti, kteří podle něj stavěli pyramidy a chrámy, které dodnes obdivujeme pro jejich krásu a eleganci. Tento poměr, později nazvaný zlatý řez, či z něj odvozené křivky, lze nalézt i v přírodě. Příkladem mohou být šnečí ulity nebo uspořádání jader slunečnice - jednoho z nejfotografovanějších letních motivů...