Milujete fotografii, ZPS a umíte natáčet videa? Možná hledáme právě vás!

Jak fotit koncerty? Mějte ostré lokty a buďte pohotoví

Focení koncertů patří k obtížnějším, ale velmi zábavným fotografickým disciplínám. Chce to trochu cviku, ale odnést si z koncertu kromě hudebního zážitku navíc ještě skvělé fotky znamená mít radost hned dvakrát. V tomto článku vám ukážeme pár triků, jak na koncertě skvělých záběrů docílit.

V článku se dozvíte, jak se na koncertě pohybovat a odkud fotit. Také vám doporučíme výbavu a ukážeme si, jak správně nastavit foťák. Protože je koncert široký pojem a je skoro nemožné jedním článkem obsáhnout vše od klubů až po festivaly, budeme se tentokrát věnovat focení v klubech.

Kde stát a jak se pohybovat

Z jakého místa fotit se do značné míry odvíjí od vaší optiky. Pokud preferujete focení objektivy s dlouhým ohniskem, můžete si v relativně velké vzdálenosti od pódia užívat klidu a pohodlí bez nutnosti prodírat se mezi lidmi.

Pokud se ale stejně jako já chcete vyhnout zploštělé perspektivě způsobené právě dlouhým ohniskem a zachytit atmosféru zblízka, nezbývá než prodrat se co nejblíže k pódiu. Už slavný fotograf Robert Capa mluvil o tom, že pokud vaše snímky nejsou dost dobré, nejste dost blízko. Capa sice fotil válečné konflikty, ale s trochou nadsázky je focení na koncertech v některých ohledech docela podobné.

Jak fotit koncerty - focení zblízka, The Adicts

Dostat se do bezprostřední blízkosti kapely vám umožní být přímo v centru dění a tento pohled přenést do vašich snímků. Interpret: The Adicts

Takzvané „zoomování nohama“ s sebou nese nutnost dát pozor na pár důležitých věcí. Předně musíte hlídat svůj foťák, potom i sebe. Při prodírání davem fanoušků se vám hodí ostré lokty. Smiřte se s tím, že ne každý je rád, když mu budete zaclánět nebo zabírat jeho poctivě vybojované místo. Doporučuji při klestění cesty držet foťák nad úrovní hlavy a tak, aby „šel napřed“.  Ochráníte ho tak před nechtěnými údery. Je to dobré i pro vás – většinou vám lidé udělají místo, když uvidí fotoaparát hned.

TIP: Při focení jedním okem koukejte do hledáčku a druhým okem stále sledujte, co se děje okolo vás. Pokud se ocitnete uprostřed „kotle“, snažte se udržet stabilitu. Toho docílíte rozkročením nohou a zpevněním těla. Tuhle radu využijete především při rockových a punkových koncertech. Kromě rozvášněných fanoušků dávejte pozor i na letící nápoje. Buďte pořád připraveni chránit vaši techniku. Lidem menší pivní sprcha nevadí, elektronice většinou ano.

Jak fotit koncerty - focení zblízka, Korben Dallas

Díky focení z velké blízkosti a přístupu za hrazení jsem se mohl dostat až ke kapele a využít zajímavého úhlu pohledu. Interpret: Korben Dallas

Na pódium jen s dovolením

Fotit přímo pod pódiem je ideální, máte tak celé dění jako na dlani. Pokud mezi hudebníky a publikem není ani žádné hrazení, máte napůl vyhráno. Ještě lepší je ale možnost dostat se přímo na pódium. To se vám poštěstí buď v opravdu malých klubech, kde pódium nikdo nehlídá, nebo v případě, že máte akreditaci a přístup na pódium vám pořadatel a kapela povolí.

Focení na pódiu vám umožní zachytit dění tak, jak ho nikdo jiný z návštěvníků nevidí. Osobně považuji koncertní fotografii za hraniční žánr mezi reportáží a portrétem. Být dost blízko je tak pro mě velmi důležité.

Jak fotit koncerty - na pódiu, Gaia Mesiah

Focení na pódiu vám umožní zachytit kapelu tak, jak ji nikdo z diváků vidět nemůže. Potom pro ně budou snímky o to zajímavější. Interpret: Gaia Mesiah

Nezapomínejte ale, že koncert není jenom o kapele, ale i o publiku. Dostat obecenstvo do záběru dodává fotkám zase trochu jinou dynamiku. Nezaměřujte se jen na muzikanty, ale přemýšlejte, jak vhodně zachytíte jejich interakci s fanoušky.

Jak fotit koncerty - publikum, MC Gey

Výjimečně fotka z venkovní akce. Měl jsem štěstí na dobré stanoviště, ze kterého jsem mohl zachytit společné focení rappera MC Geye s jeho fanoušky.

Focení ve slabém světle

Velkým kamenem úrazu bývá nedostatek světla. To je problém, se kterým budete bojovat asi nejčastěji. I v případě, že má klub na pódiu kvalitní osvětlení, nemusíte mít úplně vyhráno. Mějte na paměti, že ani sebelepší světla v klubu vám nezajistí stejně stabilní světelné podmínky jako třeba odpolední slunce při focení venku.

A samozřejmě záleží na konceptu osvětlení daného koncertu – může se stát, že většina reflektorů bude vypnutá a osvětlovači na pódiu zapnou jen slabé světlo, které vám mnoho kreativních možností neposkytne. Pokud navíc pustí stroj na mlhu, budete mít problémy s ostřením a na snímku toho moc neuvidíte.

Nebo bude sice scéna hrát všemi barvami, ale kvůli nízké intenzitě osvětlení budete stejně bojovat s nedostatkem světla. Často se také setkáte s bodovými reflektory, které sice vytváří hezkou podívanou, ale kromě světelných sloupců je celá scéna utopená ve tmě.

Nezapomínejte, že pořád fotíte akční scénu, která se na pódiu odehrává. To s sebou nese tyto důsledky:

  • K focení pohybu potřebujete krátkou expozici,
  • ve slabém světle tedy musíte nastavit vyšší ISO,
  • což znamená více šumu.

Šum a jak se s ním vypořádat

Stojí za zvážení, zda máme šumu opravdu přisuzovat tak velký význam. Většina fotografů se snaží šum ze svých fotek vymýtit úplně, ale někteří ho neřeší vůbec. Podle mě do koncertních fotek určitá dávka šumu vždy patřila. Pravdou ale zůstává, že jeho přemíra většinu fotografií „zabije“. Snažte se mu tedy primárně předcházet, ale myslete na to, že i snímky s jemným zrněním mohou mít šmrnc a nemusíte je hned házet do koše.

Jak fotit koncerty - mírný šum, Zvíře jménem Podzim

Použití vysokého ISO znamená zároveň vyšší hladinu šumu. Ten ale nemusí být vždy na škodu. Tuto fotografii jsem pořídil za slabého osvětlení s vyšším ISO. Postprodukčně jsem navíc vytáhl expozici a projasnil stíny, což šumu ještě přidalo. V kombinaci s vhodně zvolenou úpravou ale může i určitá míra šumu fungovat jako zajímavý estetický prostředek. Interpret: Zvíře jménem Podzim.

Čistota obrazu zdaleka není jediným ukazatelem kvality fotografie. Kromě formy je podstatný i obsah, náboj, emoce a spousta dalších prvků. Snažte se dostat z vašich fotek maximum obrazové kvality, ale nezapomeňte se kromě technických parametrů řídit i vlastním vkusem a intuicí. Prohlížet každou fotku v zobrazení 1:1 a ještě s lupou v ruce opravdu není nutné.

Jak fotit koncerty - forma versus obsah, N.O.H.A.

Technicky tento snímek příliš nevyniká. Fotil jsem v horším světle s vyšším ISO a v obraze je tak vidět šum. Navíc jsem měl na zaostření a zmáčknutí spouště velmi málo času. Zpěvačka se mi před objektivem mihla jen na krátký okamžik, takže fotka není ani dostatečně ostrá. Navzdory všem nedokonalostem je z ní ale cítit velká energie, emoce a skvělá atmosféra koncertu. A o to jde především. Interpret: N.O.H.A.

Pojďme si ukázat, jak šum minimalizujete. Velkou výhodu máte v případě, že vlastníte fotoaparát s full frame čipem. Ten vám dá možnost nastavit vysoké ISO, tedy i krátkou expozici a přitom udržet šum na uzdě. Full frame čipy obecně šumí o poznání méně než APS-C. S těmi se při focení více zapotíte. Určitě doporučuji používat světelný objektiv, který vám výrazně pomůže vypořádat se s malým množstvím světla. Čím víc světla objektiv na čip propustí, tím nižší ISO můžete použít.

Šum a černobílá fotka

Na maskování šumu existuje starý známý trik – převod do černobílé. Z éry analogové fotografie jsme navyklí na zrnění, které především černobílou kinofilmovou fotografii vždy provázelo. Nehezký šum na barevné fotce se tak po převodu do černobílé rázem změní na mnohdy žádoucí a líbivý prvek. Divák si pak ani nemusí všimnout, že je to z vaší strany pouhá znouzectnost.

Přemýšlejte ale o tom, jestli je tento postup k dobru věci. Jeho nadužívání nedoporučuji, zdaleka ne každá fotka se totiž k převodu do černobílé hodí. Rozhodně je dobré hodit za hlavu začátečnickou mantru „čím méně barev, tím větší umění“. Většinou to není pravda.

Doporučuji převádět do černobílé pouze pokud vás k tomu vede nějaký estetický záměr. Měli byste předem vědět, čeho chcete černobílým podáním dosáhnout, co chcete zdůraznit a proč. Pokud vám jde o pouhé maskování šumu, raději se převodu vyhněte.

Jak fotit koncerty - černobílá, kapela Zrní

Příklad převodu do černobílé. Na původní barevné fotce nebyl patrný šum, pro převod jsem se rozhodl z jiných důvodů. Barvy zde byly rušivé a zbytečně rozptylovaly pozornost. Záběr je díky černému pozadí a výraznému osvětlení postavy dostatečně kontrastní a černobílá mu tak sluší. Jednoduché černobílé provedení také dobře koresponduje s prostou středovou kompozicí. Interpret: Zrní

 

Takhle raději ne. Podobná je kompozice i světelná situace, ale na tomhle snímku jsou barvy velice důležité a utvářejí jeho charakter. Převodem do černobílé fotka hodně ztratí a stojí za zvážení, jestli ji kvůli pouhému zamaskování šumu obětovat. Interpret: Puding pani Elvisovej

Jak nastavit foťák

I když používáte objektiv se světelností f/1.8, neznamená to, že nastavit nejmenší clonové číslo je vždy optimální. Většina objektivů kreslí nejlépe při větším zaclonění (například f/4 – f/8, dle typu a výrobce). Pokud je to možné, nechoďte s clonou níž než dva až tři kroky nahoru od minimální hodnoty (tedy nejméně f/2.2 – f/2.5). Navíc s nejmenším clonovým číslem pracujete s nejnižší hloubkou ostrosti. I při minimálním pohybu směrem k objektivu nebo od něj (může jít klidně o několik málo centimetrů) se objekt může dostat mimo pole ostrosti. Při focení koncertů je často větší přiclonění luxus, ale pokud můžete, udělejte to.

Velmi důležitá je také rychlost, s jakou je váš objektiv schopný ostřit. Scéna je často v pohybu a na zaostření bývá velmi málo času. Je dobré vybírat objektivy, které mají spolehlivý autofokus i v horších světelných podmínkách. Doporučuji ostřit na středový bod, který bývá nejrychlejší.

Během koncertu musíte často rychle měnit nastavení. Na to ale nebývá čas, mohl by vám uniknout zajímavý záběr. Svůj foťák tak musíte dobře znát a umět ho ovládat rychle a po paměti, aniž byste spustili oko z hledáčku.

Jak už vyplývá z řečeného, ISO držte vždy tak nízko, jak vám to jen situace dovolí. Myslete ale na to, že by vám v ideálním případě mělo jeho nastavení umožnit použít expozici alespoň 1/160 (při pomalejším pohybu na pódiu) nebo minimálně 1/250 (při rychlejším pohybu). Smiřte se s tím, že větší množství šumu je někdy daní za ostrý záběr bez pohybového rozmazání.

Jak fotit koncerty - delší čas, Mydy Rabycad

Expozice 1/160 s stačila na ostré zachycení děje na scéně. Rychle se pohybující ruka zpěvačky už je ale rozmazaná. Pokud bych chtěl ostrý celý obraz, musel bych volit mnohem kratší expozici. Interpret: Mydy Rabycad

Jak fotit koncerty - krátký čas, Trash Talk

Krátká expozice 1/250 s mi umožnila „zmrazit“ baskytaristu ve výskoku. Interpret: Trash Talk

Jak na věrné barvy

Vyvážení bílé se mi osvědčilo nechávat celou dobu nastavené na denní světlo (snad s výjimkou opravdu komorního svícení pouhým žárovkovým světlem). Drtivou většinu světelných situací na koncertech toto nastavení zachytí věrně. Samozřejmostí je fotit do RAWu. RAW vám totiž umožní s vyvážením bílé při postprodukci výrazně hýbat a nepřesnosti dorovnat.

Špatnou volbou není ani použití poloautomatických režimů, jako je priorita clony nebo priorita času. Při rychlém pohybu na pódiu si tak například v režimu priority času nastavíte čas 1/250 a foťák vám ostatní nastavení sám dopočítá. Osobně se ale poloautomatickým režimům vyhýbám. Raději mám nad nastavením úplnou kontrolu a fotím výhradně v manuálním režimu. Na plně automatický režim zapomeňte rovnou, výsledky nebývají dobré.

Menší množství světla může svádět k použití blesku, to ale nedoporučuji. Bleskem budete oslňovat muzikanty i diváky, navíc budete kazit světelné aranžmá koncertu. Naučte se využívat ve svůj prospěch koncertní světla a na blesk zapomeňte – buďte ohleduplní.

Reflektory a osvětlovači

Dobrou polovinu práce koncertního fotografa dělá osvětlovač. Ten je vaším nejdůležitějším parťákem. Je v jeho rukou, jak snadné nebo naopak obtížné pro vás focení bude. O nedostatku světla už jsme si řekli, teď se zaměříme na druhou možnou světelnou situaci – dostatek, nebo dokonce přebytek světla.

Jasně osvětlené pódium je věc, které se tak často nedočkáte. Ale dovolí vám dopřát si několik příjemných věcí:

  • snížit dobu expozice,
  • snížit ISO, tedy i šum,
  • přiclonit a dosáhnout tak větší hloubky ostrosti a lepší kresby.
Jak fotit koncerty - dobré světlo, UDG

Silně osvětlené pódium mi dovolilo zkrátit dobu expozice. Nemusel jsem tak mít starost o pohybové rozmazání. Díky přiclonění jsem také dosáhl větší hloubky ostrosti. Interpret: UDG

Mohlo by se zdát, že při focení silně osvětleného koncertu nebude problém. Ale i zde se můžou vyskytnout komplikace, se kterými se musíte umět vypořádat. V podstatě je to intenzita a barva světla. Starosti vám může dělat také příliš rychlé blikání nebo kombinace jednobarevného „plochého“ osvětlení s kouřovými efekty.

Příliš vysoká intenzita světla z reflektorů způsobuje samozřejmě přepaly. Ty korigujete snížením ISO, času a přicloněním.

Jak fotit koncerty - reflektory, Lenka Dusilová

Silné bodové reflektory a zbytek scény utopený ve tmě. Zde mi tento typ svícení hrál do karet a umožnil vytvořit efektní kontrastní snímek. Interpret: Lenka Dusilová

Jak fotit koncerty - reflektory, Insania

Tady byla během celého koncertu situace složitější. Bylo jen pár momentů, kdy byla scéna osvětlená jako celek. V takovém případě vám bodová světla ztěžují práci a znemožňují zachytit celkové dění na pódiu. Interpret: Insania

barvou světla je situace už poněkud komplikovanější. Silné osvětlení pódia jednou výraznou barvou s sebou nese nehezké barevné přepaly, ztrátu kontrastu a kresby. Navíc se můžete dočkat nevzhledných barevných map.

Jak fotit koncerty - barevné přepaly, Skyline

Silná jednobarevná světla způsobila tento výstup (neupraveno). Detaily se ztrácí v neurčitých fialových plochách. Světelnou situaci navíc komplikují kouřové efekty. Interpret: Skyline

Vypořádat se s touto situací není lehké. V podstatě často nezbývá než počkat na změnu charakteru osvětlení. Problém můžete řešit i v postprodukci úpravou RGB křivek a stažením jednotlivých barevných kanálů, ale výsledek nikdy nebude úplně stoprocentní.

Čipy fotoaparátů různých značek mají různou citlivost na jednotlivé části barevného spektra. Nikon tak má například problém zachytit červeně nasvícenou scénu, zatímco s modrou si poradí o poznání lépe. U Canonu je situace přesně opačná. Pamatujte na to a vyzkoušejte si, jak je na tom čip vašeho foťáku. Budete pak mít snazší práci.

Zmínili jsme ještě rychlost blikání světel. Při rychlejší frekvenci osvětlení je nutné být ve střehu a zmáčknout spoušť přesně ve chvíli, kdy jsou světla přesně tak, jak je potřebujete. Zde se určitě hodí sériové snímání. Nastavte foťák, zaostřete a vyfoťte sérii snímků. Pokud si žádný nevyberete, opakujte znovu.

U stroboskopů je to složitější. Kvůli rychlému blikání je těžší trefit se tak, abyste nevyfotili pouze tmu mezi záblesky. Zkusit to ale můžete. Pokažené tmavé záběry ze sériového snímání doporučuji mazat rovnou na místě, jinak si zbytečně přinesete domů spoustu odpadu navíc.

Převažují ale situace, kdy je dostatečné a efektní nasvícení scény žádoucí. Šikovný osvětlovač s dobrým vybavením umí vykouzlit krásnou scénu, která vytváří skvělé prostředí pro vaše snímky.

Jak fotit koncerty - efektní světla, Adam Baldych

Efektní nasvícení scény. Světla se pohybovala pomalu a já jsem tak mohl jenom zkomponovat záběr, zaostřit a trpělivě čekat, až se dostanou přesně tam, kde jsem je chtěl mít. Interpret: Adam Baldych

Pozor na lasery! Tohle upozornění sice zní jako z říše sci-fi, ale nebezpečí je reálné. Oku lahodící laserové paprsky prodírající se mlhou vypadají neškodně. Ve skutečnosti jsou ale skrytou hrozbou pro vaše oko i čip foťáku. Pokud vám laser zasvítí přímo do objektivu, může vám nevratně poškodit snímač a vaše oko s ním.

Hlavně se nebát

I když je focení koncertů trochu větším oříškem, než se na první pohled zdá, je to velká zábava. Kromě hudebního zážitku si při troše cviku z koncertu odnesete i skvělé fotky.

Jaké jsou vaše zkušenosti s focením koncertů? Neváhejte a podělte se o ně v komentářích.

Poslední aktualizace 11. dubna 2019

12 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Jaroslav Krézek

Baví mě digitální i analogová fotka, barevná i černobílá, koncerty a portrétování. Rád brouzdám reportážemi z National Geographic, tvorbou Josefa Koudelky, Nicolase Bruna, Jamese Nachtweye a mnoha dalších skvělých fotografů. Od roku 2018 jsem editorem v redakci Milujemefotografii.cz, kde pro vás společně s našimi redaktory připravujeme články o všem kolem focení.

Číst všechny články.

Komentáře