Nastavíte clonu, zaostříte, vyfotíte...a pak zjistíte, že snímek nemá požadovanou ostrost a kresbu. Na vině často bývá difrakce. Vzniká příliš velkým zacloněním a světlo při ní dopadá i tam, kde ho nechcete. Podívejte se proto, jak se jí vyhnout, jak najít optimální clonu i jak difrakci (čili ohyb světla) využít ke svému prospěchu.

Správně nastavená clona je jednou ze základních podmínek dobré expozice. Ovlivňuje totiž, kolik světla pronikne objektivem ke snímači fotoaparátu. Navíc na ní závisí, jak moc bude rozmazané pozadí. Každý žánr totiž vyžaduje trochu jiné parametry. Podívejte se, jakou clonu nastavit pro focení portrétů, krajiny nebo makra.

Focení ohňostrojů často vypadá složitě. Stačí ale vzít dálkovou spoušť, stativ či pytlík s fazolemi a dodržet několik základních pravidel a pěkné fotky ohňostrojů pořídí každý. A s trochou šikovnosti to zvládnete i bez této výbavy. Ukážeme vám jak.

Podívejte se, jak fotit. Ukážeme vám základy fotografování a přidáme i pár tipů pro výběr fotoaparátu.

Portrétní fotografie je jednou ze základních fotografických disciplín. I tento žánr má svá specifika, na která je dobré při focení pamatovat, abyste dosáhli co nejlepších výsledků.

Velmi snadno se stane, že vyfocená fotografie není taková, jakou byste ji chtěli mít. Z technického hlediska se většinou jedná o následující problémy.

Nejenom v noci, ale i v průběhu dne se dostanete do situací, kdy nemáte dostatek světla při focení – a zvláště v této části roku, kdy slunce brzy zapadá a rychle se stmívá. Kam nemůže denní nebo pouliční světlo, může blesk. Ale ještě před tím, než ho použijete, vyzkoušejte pár tipů, které vám pomohou překonat nedostatek světla na scéně.

I pokud máte extrémně světelný objektiv, není ta nejmenší možná clona vždy tou nejlepší volbou, vždy se hodí trochu jiná hloubka ostrosti. Fotograf se setká se spoustou situací a podle nich musí volit optimální nastavení.

Použitá clona má velký vliv na hloubku ostrosti a ta zase na dojem výsledného snímku. V tomto článku si ukážeme různé nastavení a jejich vliv na rozmazání nebo zaostření pozadí.

Pokud při fotografování spoléháte na automatiku fotoaparátu nebo se v manuálním režimu řídíte doporučením vestavěného expozimetru, ve většině situací pořídíte technicky správně exponované snímky. Tím se ale mnohdy ochudíte o nečekané a zajímavé fotografie, které by mohly vzniknout díky kreativní práci s expozicí. Nebojte se opustit bezpečnou zónu průměrně exponovaných snímků a zkuste se svojí tvorbou kreativně vyjádřit.

V článku o nastavení expozice jste se seznámili se základními expozičními parametry – clonou a časem závěrky. Nastavení těchto dvou parametrů přímo ovlivňuje množství světla, které dopadne na digitální snímač fotoaparátu. K dosažení správné expozice vede vždy několik kombinací nastavení času závěrky a clony objektivu. To, kterou kombinaci zvolíte, bude záležet na vašem tvůrčím záměru. Vztah mezi clonou, časem a také třetím expozičním parametrem, kterým je citlivost ISO, je vyjádřen takzvaným expozičním trojúhelníkem.

Už jste určitě zaslechli slovo expozice, možná si ale nejste jisti, co znamená. Úspěšná fotografie závisí na mnoha věcech – například na dobrých světelných podmínkách při focení. Významný vliv na celkový vzhled fotografie má ovšem také správné nastavení fotoaparátu, zejména třech expozičních parametrů – času, clony a citlivosti ISO. Fotograf musí zvolit takové hodnoty, které nejen zajistí správnou expozici (to, jak je fotografie tmavá či světlá), ale zároveň mu pomohou vyjádřit jeho záměr. Nastavení parametrů totiž ovlivňuje, jak bude na fotografii zaznamenán prostor a čas.

Slovo bokeh jako zaklínadlo nejen zní, ale někdy je tak samotnými fotografy i používán. Jsou to ty kulaté nebo mnohoúhelníkové tečky v rozostřené oblasti snímku. S trochou hraní může nabývat nejrůznějších tvarů a podob – když na to přijde, tak třeba i srdíčka nebo vánočního stromku. Povíme vám, jak na to!

Noční fotografie má své specifické kouzlo, které je dané především lokálním osvětlením objektů na fotografované scéně. Pohled na osvětlené město, romantické zátiší anebo noční portrét, to jsou velmi atraktivní témata.

Stejně jako u jakéhokoliv jiného fotografického námětu platí, že nejdůležitějším článkem jsou vstupní data. V případě panoramat to platí dvojnásob, proto si řekneme, na co dát pozor.

Každý snímek je originální a na každém snímku najdeme něco jiného, ty divácky atraktivní však mají společného jmenovatele, kterým je dodržování různých kompozičních pravidel.

Určitě už jste narazili na to, že někdo mluvil o barevném prostoru a používal zkratky jako CMYK či RGB. Co ale tyto zkratky znamenají a mají nějaký vliv na fotografování nebo práci se snímky?

Ještě jednou se dnes budu věnovat čerstvým uživatelům digitálního fotoaparátů, přeci jen není zcela jednoduché zvládnout vše dobře napoprvé. Věřím, že i ti, kdo mají digitál delší dobu, tak ocení menší opakování.

S výše uvedenou poučkou sice nemusíte souhlasit, nicméně její dodržování vám přinese kýžený výsledek ve většině případů. Není nic horšího, než snímek, který má perfektní atmosféru i kompozici, ale je neostrý. Ostření a práce s clonou je základem dobrého snímku.

Každá ze tří výše jmenovaných veličin má ve světě fotografie své místo a nemalým vlivem působí na výslednou podobu snímku, ať už je tento snímek digitální anebo analogový. Fotografické principy již nějakou tu dobu platí a fyzikální zákony zkrátka neošidíte.