Začněte s fotografováním ještě dnes! Aneb základní tipy, jak fotit
Článek je starý více než 5 let. Informace v něm mohou být zastaralé.
Pracujeme na jeho aktualizaci. Zatím si můžete přečíst nějaké novější.
Říká se, že nejvíc se naučíte praxí. A platí to i o fotografování. Přesto se najdou lidé, kteří o focení hlavně čtou, ale když mají vzít fotoaparát do ruky, váhají. Osvojit si základy fotografování je přitom hračka. Podívejte se proto s námi, jak fotit.
Nejprve je třeba si něco ujasnit: fotografovat může každý. Fotografie není nic jiného než způsob toho, jak člověk vnímá svět a jak se na něj dívá. Fotografování je umění. A umění nemá pevná pravidla. Umělcem můžete být i vy.
Samozřejmě existují mnohé hranice, které byste zpravidla neměli překročit, ale nikdo vám nebrání je v některých situacích porušovat. Ostatně právě narušování zaběhlých systémů vede k vývoji.
Mezi zvyklosti, které byste měli dodržovat, patří například pravidlo zlatého řezu. Už proto, že středové fotky bývají pro oko nepříjemné. I zde ale existují výjimky, jak se později dozvíte.
Nyní se ale s námi podívejte na jednotlivé etapy, kterými si většina začátečníků musela někdy projít.
Výbava pro fotografování
Pokud nevíte, jakou výbavu pořídit, určitě se podívejte na náš článek o výběru fotoaparátu. A neváhejte se také poradit s odborníky, kamarády nebo se zeptejte nás v komentářích pod článkem. Nezapomeňte také prohledat internet a přečíst si odborné články o konkrétních vlastnostech daných foťáků.
Na co byste měli pamatovat?
Jako začátečníci nemusíte mít zrcadlovky za padesát tisíc korun a víc. Rozmyslete si, k čemu fotoaparát budete využívat. Existuje totiž několik typů fotografů.
- Profesionálové, kteří se focením živí. Proto také potřebují přístroj v jiné cenové kvalitě než další skupiny fotografů.
- Poloprofesionálové, kteří fotí jak pro radost, tak na zakázku pro klienty.
- Lidé fotící pouze pro potěšení. Těm často postačí i kompakt.
Pokud uvažujete o zrcadlovce, i když spadáte do poslední kategorie, dají se sehnat velice slušná těla již kolem sedmi tisíc korun. Jestli ale plánujete pořizovat „účelové“ fotky, které mají za úkol jen připomínat určitá místa či situace, pak opravdu postačí kompaktní fotoaparát.
Snad každý má ve svém okolí někoho, kdo tento případ jasně ilustruje. Příkladem může být třeba moje babička, kterou už roky přemlouvám, aby si koupila nový foťák místo svého analogového. Vždy odpovídá, že nechce. Stačí jí zaznamenat si vzpomínku a dokud jde na fotce trošku rozeznat, co tam je, je spokojená. A o tom to je.
Nejdřív si ujasněte, jakou kvalitu a co dalšího budete požadovat od svého přístroje. Samozřejmě by to mělo být úměrné tomu, do jaké kategorie fotografů se chcete řadit.
Všechno má navíc svůj čas. Nikdo netvrdí, že se z účelových fotografů nemohou časem stát profesionálové. Klidně začněte na kompaktu a postupně se můžete vypracovat dál. Aby bylo jasné, co mám na mysli, podělím se o zkušenost našeho redaktora a fotografa Víta Kovalčíka:
„Můj první foťák byl v roce 2005 maličký kompakt Minolta G400. Byl velmi skladný, ovšem bytelný. Bral jsem ho často s sebou a fotil všechno možné, od krajinek a měst po kamarády na petanque. Zjistil jsem, že mě baví zkoušet různé zvláštní úhly a kompozice, tak jsem se o focení začal zajímat víc. Postupně jsem pořizoval lepší a lepší vybavení, aby mi dovolilo zkoušet, co jsem se naučil. A tak to pokračuje do dneška. I když jsem u svého osmého fotoaparátu a focením se živím, stejně vím, že se pořád mám co učit a zlepšovat na vybavení i zpracování snímků.“
Stejně tak nemusíte okamžitě nakoupit stativ, dálkové ovladače, externí blesky a další výbavu pro fotografování. Vše má čas. Jakmile zvolíte vyhovující fotoaparát, čeká vás to nejdůležitější…
Jak fotit
Pokud jste se rozhodli pro zrcadlovku, zapomeňte na automatiku. Namísto toho se zaměřte na následující programy:
- A/Av – preference clony,
- M – manuální expoziční režim,
- P – programová automatika,
- S/Tv – preference času.
Pro všechny programy potřebujete znát základní informace o cloně, expozičním času a hodnotě ISO, protože podoba snímku vzniká právě kombinací těchto tří hodnot – expozicí.
Expoziční čas čili doba expozice
Expoziční čas není nic jiného než doba, po kterou necháme na snímač proudit světlo. Čím kratší expoziční doba je (například 1/4000 s), tím je snímek tmavší. Čím delší čas nastavíte 1/2 s), tím je naopak fotografie světlejší.
Chcete se o expozici dozvědět víc? Přečtěte si následující články ze seriálu Pronikněte do tajů expozice:
Clona
Pomocí clony můžeme regulovat množství světla, které proudí na senzor. Čím menší je clonové číslo (například f/1.8), tím více je clona otevřená a tím více světla se dostane k čipu. Díky nízkému clonovému číslu také rozmažete prostředí před i za objektem, na který ostříte. Podstatně větším zacloněním (například f/18) pak zachytíte ostře jak popředí, tak pozadí.
ISO
Hodnota ISO určuje citlivost senzoru na světlo. Čím vyšší hodnota ISO je, tím je fotografie světlejší. S vyšší hodnotou ISO se ale také objevuje více digitálního šumu ve fotografii.
U běžných zrcadlovek se ISO pohybuje mezi hodnotami 100 až 6400. Pokud fotíte v dobře prosvětlených prostorách či přímo na slunci, držte ISO co možná nejníže.
Na co dalšího při fotografování myslet?
Kompozice
Pamatujte, že když focený objekt nebude přímo ve středu, fotce to většinou prospěje. Mezi základy fotografování, které byste si měli osvojit, proto patří pravidlo zlatého řezu, případně pravidlo třetin. V některých modelech fotoaparátů si dokonce můžete nastavit, aby se vám už v hledáčku zobrazovala mřížka, která vám komponování „na třetinky“ usnadní.
Amatéři mají tendenci fotit objekty přesně na střed. Pro oko je to ale nepřirozené. Přestože v Zoner Photo Studiu můžete fotografie pomocí vodicích linií oříznout tak, aby pravidlu třeti odpovídaly, lépe (a profesionálněji) vypadají snímky, u kterých si kompozici předem promyslíte.
Stejně jako všude, také u pravidla třetin existují výjimky. Pokud se vám na fotografii sbíhají linie, umístění objektu přímo do středu působí dramaticky.
Jakmile zvládnete pravidlo třetin, nebojte se experimentovat třeba s různými úhly pohledu. Nezapomeňte si ale stále hlídat rovný horizont, a to nejen u krajin, ale i u budov. Taktéž se vyvarujte nelichotivých úhlů při focení portrétů.
Co fotit?
Zbývá jen to poslední: co fotit? Odpověď je jednoduchá. Cokoliv. Zde se meze nekladou. Inspirujte se u jiných fotografů, zkoušejte a experimentujte s úhly, barvami, styly a učte se.
Ze začátku budete pravděpodobně nadšení a spoušť budete mačkat při každé příležitosti. Při probírání fotek jich pak stovky vyhodíte. Později ovšem dojdete k tomu, že stojí za to fotit jen opravdu zvláštní momenty, které v sobě „něco“ nesou.
Nebojte se experimentovat. Zkuste třeba fotit jednu věc s různým nastavením, v jiných úhlech nebo v jiných barvách. Klidně foťte pořád dokola svou kočku, třešně, přítelkyni, zkrátka cokoliv.
Nemusíte fotit nejdražším foťákem. Foťte klidně mobilem. Zjistíte, co vás baví, a na základě toho si můžete vybrat i pokročilejší vybavení. Pokud se chcete neustále zlepšovat, rozhodně čtěte instruktážní nebo inspirativní články, které vám poradí, jak fotit. Na milujemefotografii.cz jich najdete spoustu.
Svá díla se nebojte zveřejňovat na Facebooku, Instagramu nebo Zoneramě. Posune vás to dál stejně jako kritika či pochvala zkušenějších fotografů.
Nezapomínejte ale na svou originalitu a svůj styl focení. Nikde není psáno, co je a není dobré. Každý vidíme svět jinak, každému se líbí jiné barvy a úhly a co může připadat zajímavé jednomu, to druhý ocenit nemusí.
Začátky focení opravdu mohou být těžké. Ale i zde platí známé pořekadlo: bez práce nejsou koláče. Pokud pochopíte jen pár základních pravidel, vydáváte se na cestu neskutečných možností. Vaše snímky ožijí. A právě o to jde – o neustále zlepšování se.
Pokud tedy o focení uvažujete, neváhejte se vydat na krásnou cestu učení, škobrtnutí a pádů, ale také mnoha krásných momentů a jejich zaznamenání.
Zatím zde není žádný komentář.