Ještě jednou se dnes budu věnovat čerstvým uživatelům digitálního fotoaparátů, přeci jen není zcela jednoduché zvládnout vše dobře napoprvé. Věřím, že i ti, kdo mají digitál delší dobu, tak ocení menší opakování.

Hned zkraje si připomeňme, že fotografie sice vzniká ve fotoaparátu, ale jedná se pouze o technický proces, který nemá nic společného s kreativitou. Ta je jen a pouze v rukách fotografa, jemuž fotoaparát slouží jako nástroj k zachycení reality.

Nic to však nemění na faktu, že svůj aparát musíte dokonale znát, pouze tehdy dosáhnete dobrých výsledků. Proč? Odpověď je snadná, místo hledání různých nastavení a brouzdání menu zkrátka stisknete správné tlačítko a nastavíte, co je třeba. Svůj fotoaparát byste měli umět ovládat poslepu nebo alespoň po paměti.

Základy fotografování v malíku

O tom, jak vzniká fotografie, jsem již psal, stejně tak jsem podrobně probíral základní vztahy mezi clonou, citlivostí a expozičním časem. Vše, co potřebujete vědět, již bylo řečeno, nicméně ne každému se chce nejprve studovat a poté fotografovat, příležitost totiž nečeká.

Nebojte se proto použít některý ze scénických režimů, které digitály nabízejí, anebo přepněte rovnou na plnou automatiku. V obou případech je možné dosáhnout dobrých výsledků, chce to však minimálně dobré světelné podmínky, které bohužel nejsou vždy a všude.

V případě, že budete využívat plně automatického režimu, bude vaší starostí pouze pevně držet fotoaparát a stisknout spoušť. Jediné, co obvykle po vstupu do nastavení digitálu najdete, bude možnost zapnutí/vypnutí blesku a volba velikosti snímku.

U scénických režimů je situace velmi podobná, při volbě některého z nich se fotoaparát nastaví tak, aby byl výsledek co nejlepší – při tomto nastavení má digitál nadefinovány určité předvolby, z nichž vybere tu nejvhodnější pro konkrétní světelnou situaci.

Správné držení je polovinou úspěchu

O stupeň lepší fotka?

Nejvíce můžete ovlivnit výslednou podobu snímku při využití poloautomatického režimu, nejčastěji označeného písmenkem „P“. V tomto režimu vám umožní fotoaparát zasahovat do nastavení jednotlivých parametrů.  Někteří výrobci přidali k hlavnímu menu digitálu také dílčí submenu, ve kterém je možné nastavit pouze vybrané parametry, u jiných značek zase musíte pro toto nastavení vstoupit do klasického menu

Rozlišení

Vždy fotografujte na nejvyšší možné rozlišení, které fotoaparát umožňuje – nekupovali jste si přece digitál s mnoha miliony pixelů proto, abyste jich využili jen část. Společně s rozlišením najdete v aparátu také možnost nastavit míru komprese, tu volte vždy nejmenší (volba fine, superfine, xfine), tak budete mít zaručeno, že se snímky ukládají v maximální možné kvalitě. Neděste se, že se vám při tomto nastavení rázem zmenší počet snímků, které je možné uložit na paměťovou kartu. Kvalitní obrazový výstup je náročný na datový prostor, na druhou stranu však dnes již není cena karet nijak dramatická.

Vyvážení bílé

Všechny digitály pracují s automatickým vyvážením bílé, tato funkce, jednoduše řečeno, umožňuje říct digitálu, jaká barva je bílá v závislosti na okolním osvětlení – podrobnější rozbor najdete v jednom z dřívějších textů. Automatické vyvážení bílé pracuje v 90 % případů správně, zbývajících deset procent jsou snímky zbarvené do modra či do červena.

Vyzkoušejte proto automatiku v různých světelných podmínkách a ujistěte se, že se na ni můžete spolehnout. V opačném případě raději zvolte některý z přednastavených režimů (sluníčko pro jasno, mráček pro zataženo apod.) anebo použijte ruční vyvážení bílé – vezměte bílý papír (např. kapesník) umístěte jej na místo fotografovaného objektu a stiskem spouště (obvykle) naměříte bílou.

Citlivost

Citlivost digitálního fotoaparátu je obvykle možné nastavovat v násobcích, nejnižší citlivost dosahuje hodnot ISO 50, 80 nebo 100 a můžete s ní bezproblémově pracovat prakticky pouze ve slunných dnech, anebo když je mírně pod mrakem. V ostatních situacích může nastat problém s příliš dlouhým expozičním časem. Vše ale závisí také na světelnosti (cloně) objektivu a na „klidnosti“ vašich rukou, proto vyzkoušejte i snímání na nejnižší citlivost.

Vyšších hodnot citlivosti se nemusíte až tak obávat, vhodné je zvýšit citlivost především při snímání v interiéru anebo při nedostatečné hladině osvětlení. Citlivosti do ISO 400, u některých digitálů až do ISO 800 zajistí ještě dobrý obraz, bez výraznějších barevných posunů. Vyšším hodnotám citlivosti se obloukem vyhněte.

Zvolit vyšší citlivost, možná přisvítit bleskem a ještě nezapomenout správně vyvážit bílou – spousta práce v krátkém okamžiku

Blesk

Přisvícení fotografované scény vestavěným bleskem je mnohdy praktické, nesmíte se však dostat k výsledku, kde vypadají portrétovaní jako namalovaní vápnem. Pokud možno volte v nastavení automatický blesk, při této volbě se ale může stát, že blesk spustí, i když nechcete. Ideální je proto mít blesk vypnutý a v okamžiku kdy chcete s bleskem fotografovat, zvolíte automatický režim. Vyhněte režimu pro redukci červených očí, jeho účinek je prakticky nulový a navíc budou mít všichni portrétovaní přimhouřené oči.

Zoom

Většina fotoaparátů disponuje optickým a digitálním zoomem. Druhý jmenovaný si hned po koupi přístroje v menu vypněte – jeho funkce je prakticky shodná s ořezem fotografie v počítači, ovšem výsledky jsou velmi mizerné. Doporučuji také minimalizovat časté použití zoomu z jednoho místa, raději změňte úhel záběru nebo běžte blíž k fotografovanému objektu.