Jak zachovat ostrost při malování světlem? Blesk není jediná cesta – světlo, barvy a pohyb lze využít mnohem kreativněji. Jak nasvítit modelku, aby působila přirozeně? Jak vytvořit hloubku obrazu a pracovat s více světelnými zdroji? A jakou roli hraje barevná teorie? V této části se zaměříme na pokročilé techniky, které posunou vaše luminografické portréty na novou úroveň.

Tento článek navazuje na text Portréty malované světlem: Umění luminografie krok za krokem, ve kterém najdete úplné základy této techniky. Pokud chcete získat kompletní informace, určitě si ho také přečtěte!

Jak zachovat ostrost

Jak vyfotit modelku při dlouhé expozici tak, aby byla ostrá? To je otázka, kterou si klade každý, kdo s malováním světlem začíná. První, co každého napadne (a co spousta fotografů používá celé roky), je vyřešit to bleskem. Blesk zmrazí pohyb a zabrání tomu, aby modelka byla jen siluetou. Jenže výsledek často vypadá nepřirozeně – modelka působí, jako by byla vystřižená z jiného snímku a vložená do scény v postprodukci.

Blesk při malování světlem téměř nepoužívám. Připadá mi příliš tvrdý a nepřirozený. Místo toho modelku osvětluji trvalým světlem, přičemž dbám na jeho kvalitu i směr.

Dalším trikem je požádat modelku, aby před expozicí vydechla a chvíli se nenadechovala – pokud na ni dopadá světlo, jakýkoliv pohyb hrudníku by mohl být na fotce vidět. Důležité je také nemrkat a nedívat se přímo do světla nebo na fotografa – jinak by se oči mohly proměnit v děsivá bělma.

Na udržení ostrosti mám několik různých metod a každá se hodí do jiné situace. 

• Sviťte krátce

Tento přístup odpovídá konceptu záblesku, jen místo něj použijete světelnou trubici. Pohybujete jí podél modelky od hlavy dolů, poté ji zhasnete a během zbytku expozice na modelčin obličej už žádné světlo nesměřujete. Tento způsob je ideální pro focení v úplné tmě a nejlépe funguje u stojících póz.

• Přidejte opěrný bod

Pokud se modelka při stání jemně houpe nebo nedokáže zůstat bez pohnutí, opřete ji o něco. Nebo ji posaďte. Nebo dokonce položte. Při focení vleže si můžete dovolit i minutové expozice a přitom nechat ambientní světlo působit po celou dobu.

• Používejte široké objektivy

Doporučuji používat ohniska mezi 14–35 mm. U širokých objektivů totiž drobné pohyby modelky nejsou tak patrné jako při focení delšími portrétními skly.

Kdy se vyplatí pohyb

Malovat světlem lze i v kombinaci s pohybem modelky – říkám tomu „malování tělem“. Funguje to tak, že část pózy zůstává statická a část se pohybuje, přičemž po celou dobu expozice svítíte trvalým světlem. V takových případech se může hodit i blesk, ale jeho výkon musí být pečlivě ztlumený, aby nepřebil světlo, se kterým pak pracujete během zbytku expozice.

Pokud chcete, aby modelka zanechávala světelnou stopu, hraje důležitou roli i oblečení. Černé a tmavé barvy odráží světlo špatně a měkké materiály, jako je samet, budou na snímku téměř neviditelné. Když potřebujete, aby se modelka ve světelném pohybu „zapsala“ do obrazu, volte světlé oblečení.

Vícevrstvá luminografie – jak vytvořit hloubku obrazu

Typická portrétní luminografie se často omezuje kruhem nebo jiným světelným tvarem za zády modelky. Modelka bývá nasvícena bleskem, pozadí je černé, popředí také. To dává smysl – „na černé je světlo lépe vidět“. Jenže pokud chcete, aby snímek skutečně vynikl, musí působit jako celek.

Pozadí by mělo obsahovat zajímavé detaily, které během expozice nasvítíte, a stejně tak popředí. Funguje to stejně jako u běžné fotografie – pokud má divák na snímku co zkoumat, zůstane u něj déle.

Důležité je také nestát po celou dobu expozice za modelkou. Pohybujte se kolem ní, nechte světlo dopadat na její tělo, míchat se s ostatními světelnými prvky a tvořit harmonickou kompozici, kde jednotlivé složky spolupracují.

Využití více světelných zdrojů

V malování světlem můžete pracovat buď s jedním zdrojem, kterým zároveň svítíte na modelku a kreslíte obrazec, nebo s několika různými světly. Například můžete použít široký a měkký zdroj pro nasvícení modelky, světelnou kresbu vytvářet baterkou s plexisklovým nástavcem a pozadí i popředí osvětlit další barevnou baterkou.

Tato technika ale vyžaduje zručnost, zkušenost – anebo pár šikovných asistentů. Klíčem ke kombinování více světel je jejich vyvážení. Každý zdroj musí mít správně nastavený výkon, aby se světla vzájemně nepřebíjela.

Můžete třeba vytvořit nádherný světelný obrazec, ale pokud máte příliš silné světlo na pozadí, kresba se ve výsledku ztratí. Skvělý efekt vzniká, když před modelkou nakreslíte světelnou čáru. Jenže aby byla vidět, její zdroj musí mít nižší výkon než světlo nasvěcující modelku – jinak ji přehluší. (I když například u aktů to občas dělám schválně. Cenzura Mety, však to znáte…)

Barevná teorie – míchání barev a jejich psychologický efekt

Stejně jako u malířů, se i mezi fotografy najdou dva tábory – jedni vnímají obraz graficky, druzí malebně. Grafika staví na tvarech a liniích, často funguje i v černobílé. Pokud převedete barevně grafickou fotografii do černobílé, stále bude dávat smysl. Znám několik fotografů-grafiků, kteří pracují se světelnou kresbou, a jejich výsledky jsou působivé.

Malba naopak staví na barvách. V malebných fotografiích jde především o náladu, kterou utváří jednotný barevný tón nebo promyšlená kombinace barev. Osobně se řadím k tomuto přístupu – baví mě experimentování s barvami, jejich prolínání a nečekané odstíny, které vznikají jejich přirozeným mícháním. Dá se říct, že v malování světlem pracuji s aditivní paletou.

Při výběru barev se opírám o barevnou teorii, která platí napříč všemi žánry. Psychologický vliv barev na vnímání člověka se budoval po tisíciletí. Červená evokuje lásku a vášeň, ale zároveň i nebezpečí – zkrátka silný vjem. Modrá naopak uklidňuje, je o stabilitě. Zelená působí svěže, ale někdy i toxicky. Žlutá je teplá a útulná, fialová záhadná a luxusní…

Při kombinování barev se držím jednoduchého pravidla: dobře spolu fungují buď protikladné barvy, nebo ty blízké – třeba azurová a modrá. Někdy smícháním dvou barev vznikne třetí, což může být vizuálně zajímavé, ale je potřeba hlídat, aby nenarušila původní záměr snímku.

Jinak asi nejdůležitější rada pro malování světlem: zkoušejte, zkoušejte a zkoušejte! Nenechejte se odradit, pokud na začátku něco nevychází přesně podle vašich představ. Každý nový experiment vás posune dál.

Pokud vás něco konkrétního zajímá, napište mi do komentářů – ráda odpovím. A pokud se chcete o malování světlem dozvědět víc, přijďte na některý z mých workshopů. Ráda se s vámi potkám osobně!