Coloringem krok za krokem I: Teorie barev
Asi jste si všimli různých populárních stylů fotek, presetů a filtrů, které dodávají fotkám specifický retro vzhled – jako kdybyste je vytáhli ze starého zaprášeného alba. My jim také fandíme a určitě je najdete i mezi našimi presety. Takového vintage vzhledu si můžete všimnout nejen na portrétech a reportážních fotkách, ale i na krajinářských fotografiích. Proč ale někdo mění svěží a zelenou přírodu na podzimní a vyprahlou, jako po období sucha?
A co je správně? Co je kreativní záměr fotografa? Co se dá z takového stylu naučit, i když preferujete přirozený vzhled, který je podobný RAW souborům při otevření v modulu Vyvolat?
V této sérii článků si na to doslova posvítíme a zaostříme. Pojďme ale pěkně popořadě – trochu té teorie ze začátku neuškodí. Vysvětlíme si barevný model a ukážeme si, jak spolu barvy interagují.
Když máte barvy „rozhozené“ a kamarád fotograf má z vašeho výtvoru smíšené pocity (nezdá se mu pleťovka či odstín oblohy), je možné, že nemáte správně nastavenou správu barev. Pomůže vám nedávno vydaný článek o barevných prostorech.
Barevný model
Barevný model je systém, který matematicky popisuje barvy na základě podílu jednotlivých složek. Barva je v přírodě daná směsí světla o rozdílných vlnových délkách a různé barevné modely se snaží vytvořit a reprodukovat barvy co nejvěrněji.
RGB barevný model
Aspoň na počítači je vám určitě známý model RGB. Vyjadřuje barvy, které vznikají skládáním červené (red), zelené (green) a modré (blue) složky. Model pracuje se zdrojem světla a každou složku „promítá“ různou intenzitou, tímto mícháním si můžeme vytvořit jakoukoliv kombinaci barev.
S modelem RGB jste se určitě setkali při práci s tonální křivkou v modulu Vyvolat nebo Editor. Určitě mi dáte za pravdu, že upravit tóny barev ve snímku není na první pohled zcela intuitivní.
HSL barevný model
Model HSL je možná méně známý, ale o to intuitivnější je na pochopení. Zatímco počítačům je bližší model RGB, fotograf víc ocení HSL, který umožňuje jednoduché míchání barev.
Nepracuje totiž přímo se složkami červené, zelené a modré, ale s třemi parametry: Odstín (Hue), Saturace (Saturation) a Světlost (Lightness). S tímto modelem se můžete setkat i v Zoner Photo Studiu. Právě nástroj Barevných korekcí těží z HSL modelu.
Barvy se dají technicky dobře definovat a popsat. Nás ale spíš než vlnová délka jednotlivých barev bude více zajímat jejich subjektivní vnímání.
Psychologie barev je skvělá, napoví totiž, jak nás barvy ovlivňují, což ale platí pro jednotlivé barvy zvlášť. A nezapomeňte, že nakonec máme každý jinou oblíbenou barvu.
Věděli jste, že některé národy nemají ve svém jazyce názvy pro všechny barvy?
Nástroje pro práci s barvami
Na fotografiích se obvykle setkáváme se zastoupením několika barev. Na řadu pak přichází kontrast a vzájemná rovnováha barev nebo jejich harmonie. A to už se máme o co opřít. Právě různé typy kontrastů a harmonie barev určí, zda je snímek jako celek z hlediska barev esteticky atraktivní, nebo tam „něco nehraje“.
Typy kontrastů
Dvě barvy, které mají výrazně rozdílný charakter, vyniknou ještě víc, pokud je zachytíme na jedné fotografii. Kontrasty jsou většinou tónové, kde hlavní roli hraje právě odstín. Nezapomínejme ale také na kontrasty mimo této vlastnosti barev. Je tu například světelný kontrast v černobílé fotografii.
Už švýcarský expresionistický malíř Johannes Itten klasifikoval sedm typů kontrastů:
- Světelný kontrast je nejpatrnější, protože lidské oko rozlišuje světlost nejlépe. Světelný kontrast mezi odstíny bílé a černé barvy je nejvíce patrný na černobílé fotce, ale všimnete si ho i mezi barvami.
- Komplementární kontrast je výrazný kontrast barev na opačné straně spektra.
- Teplotní kontrast souvisí s lidským vnímáním barev. Mezi teplé barvy řadíme odstíny slunce a ohně. Studené barvy si spojujeme s ledem a vodou.
- Saturační kontrast nám pomůže dosáhnout jemného efektu, který je opakem kontrastu komplementárních barev.
- Proporční kontrast pracuje s plochou jednotlivých barev. Saturovaným a čistým barvám stačí menší prostor k tomu, aby vynikly.
- Simultánní kontrast bychom mohli zjednodušeně definovat jako kontrast nepřesných komplementárních dvojic. Barvy se snaží k sobě navzájem přiblížit.
- Elementární kontrast vzniká při použití tří a více základních barev.
Principy harmonie barev
Pravidla estetiky, která tvoří teorii harmonie barev, se vztahují především na čisté barvy. Pokud bychom operovali s méně sytými barvami, je už vhodné pracovat podle citu. Harmonie barev vynechává neutrální barvy, tedy odstíny černé a bílé. Ty jsou právě v harmonii s každou barvou. Ukážeme si čtyři základní druhy harmonie, definované na RGB barevném kruhu.
První barevný kruh sestavil Isaac Newton a složil jej podle sedmi základních barev duhy. Umělci a malíři používají jako primární barvy červenou, žlutou a modrou. Setkat se tak můžete ještě s RYB barevným kruhem.
- Posunutá komplementárnost
- Triáda
- Analogické barvy
- Monochromatické barvy
Všímejte si při focení jednotlivých barev. Jak na vás působí? Vyhledávejte a identifikujte jednotlivé kontrasty a harmonie. Jdete fotit v exteriéru a hledáte vhodné pozadí? Jak bude stěna ladit s vaším modelem? Ladí scéna s oblečením? Stěnu na domě nepřemalujete, zato modelce můžete dopředu poradit, jakou barvu oblečení si nachystat.
Barev si ale nemusíte všímat jenom při focení. Neustále se můžete dívat kolem sebe fotografickým okem a zaměřovat pozornost na to, jak s barvami pracují profesionálové. Dobrou práci s barvami můžete vidět třeba na plakátech, billboardech, obálkách časopisů, v internetové grafice nebo třeba na obalech vašich oblíbených sladkostí. A jistě najdete mnoho dalších příkladů.
Zkuste si sami: najděte ve svém okolí alespoň pět příkladů dobré (nebo špatné) práce s barvami!
V dalším díle si ukážeme příklady z historie a jak se práce s barvami a color grading vyvíjel ve filmovém průmyslu, který můžeme považovat za inspiraci pro fotografy – a i doteď je video takříkajíc o krok napřed. To ale vůbec nevadí, jako fotografové na tom můžeme stavět a inspirovat se.
Zatím zde není žádný komentář.