Krajinářská fotografie je obor, ve kterém není na škodu používat delší čas závěrky. Umožní vám to dostat do fotografie pohyb v podobě rozmazané vody, mraků, trávy a listí na stromech.

Každý fotograf časem zjistí, že krajinářská fotografie není ani tak o technice, jako o místu, na kterém fotografuje. Proto mějte při svých toulkách přírodou oči otevřené, případně se inspirujte svými kolegy-fotografy. A na místa, která se vám osvědčí, se vracejte za dobrých světelných podmínek – při západu nebo východu slunce.

Osobně nejraději fotografuji krajinu s dlouhými časy závěrky na dovolené u moře. Celý den si užíváte, procházíte se po pláži a přitom hledáte to pravé místo na skvělý snímek od moře. Když ho najdete, stačí se jen vrátit a vyfotografovat ho při západu nebo východu slunce.

Uvažujte nad kompozicí

Jen skvělé místo ale nestačí. Musíte také hodně přemýšlet nad kompozicí – a při použití delších časů závěrky to platí víc než kdy jindy.

Vzhledem k tomu, že chcete, aby byl na fotografii rozeznatelný pohyb, je vhodné si položit několik otázek:

• Jakým směrem teče voda kolem kamenů? Budou linie, které vytvoří, smysluplné, nebo chaotické?
• Povedou rozmazané mraky pohled diváka k ústřednímu motivu, nebo jeho zrak odvedou stranou?
• Nebude rozmazané listí stromů zbytečně strhávat pozornost?
• Opravdu musím fotografovat v ostrém slunci s filtrem a nemůžu se vrátit později a vyfotit krajinu při východu slunce?
• Jak vypadá stejné místo u moře nebo řeky s nižší a vyšší hladinou?
• Jak moc stoupne hladina moře díky přílivu? Budu se moct bezpečně vrátit na břeh?

Základem úspěchu je snímek dokonale kompozičně promyslet a nebát se vyfotografovat klidně několik zkušebních snímků, než naleznete to, co hledáte. Při komponování snímku si rozdělte obraz na tři části: popředí, střed a pozadí.

Dopředu umístěte například kamení, strom nebo trávu, které vyplní popředí snímku a zároveň povedou diváka k centrálnímu motivu. Střed fotografie většinou zabírá právě hlavní motiv, případně nějaký vodicí prvek k vycházejícímu slunci. Pozadí může obsahovat mraky, hvězdy nebo třeba zmíněné slunce.

Kvalitní stativ

Pokud se chcete vyvarovat rozmazaných snímků způsobených dlouhou expozicí, pořiďte si kvalitní stativ. Práci vám dokáže znatelně ulehčit. A jestli máte doma jen obyčejný, zatěžkejte ho batohem, jinak se bude hodně hýbat a ze snímku nebudete mít nic.

Obecně platí, že byste u stativu pokud možno neměli vůbec vysouvat nejtenčí části nohou ani středovou tyč. Zabráníte tím chvění a stativ celkově zpevníte. Kvalitnější stativy navíc dokáží rozevřít nohy do větších úhlů než 35 ° a zvýšit tak stabilitu.

Určitě oceníte také kabelovou spoušť, případně časovač s minimální prodlevou pět vteřin. A ať už vlastníte jakkoliv kvalitní stativ, pokud vám počasí nepřeje, zatěžkejte jej. Nic tím nepokazíte, naopak můžete jen získat.

Objektiv a ostření

Výběr vhodného objektivu ulehčí hodně práce. Přihlížejte k tomu, že budete fotografovat krajinu, a proto chcete dostat do záběru co nejvíce. Může se ale stát, že vás zaujme nějaký detail, například plující inverze v údolí. Vhodné objektivy by se měly těmto situacím přizpůsobit. Proto vybírejte v rozmezí ohniskové vzdálenosti 10–300 mm.

Při práci s objektivem je zásadní vypnout okamžitě stabilizaci. Pokud máte fotoaparát na stativu, stabilizátor vůbec nepotřebujete. Naopak může svým chvěním, které jindy pomáhá, snímek rozmazat.

Zároveň je vhodné ostřit pomocí živého náhledu – pokud vám to fotoaparát umožňuje. Vypněte proto ostření na objektivu i fotoaparátu a zapněte živý náhled. Vyberte si objekt, na který chcete ostřit, a pomocí živého náhledu si jej přibližte. Až si budete jisti přesným zaostřením, nasaďte filtr a začněte fotografovat.

Filtry

Při fotografování krajiny s dlouhými expozičními časy se používají ND filtry (neutrálně šedé filtry), které umožňují zvýšit expoziční čas i na několik minut. Označení propustnosti ND filtrů se liší výrobce od výrobce. Nejběžnější je ND1-10, které používá firma LEE. Filtr s označením ND10 prodlouží expoziční čas o 10EV. Je tedy vhodné rozumně volit propustnost filtrů, aby expoziční časy nebyly přehnaně dlouhé.

Světlo

Při fotografování si uvědomte, že nejde ani tak o rozmazání mraků nebo vody, ale hlavně o světlo, které maluje v krajině. Pokud na snímku nebude pár světlých míst vykreslených slunečními paprsky, obrázek bude pro diváka nezajímavý. Nejlepší je proto fotografovat při východu nebo západu slunce, kdy je krajina zalitá do teplejších odstínů.

Pravidla se ovšem mají porušovat. Čas od času tak vznikají velice poutavé snímky i za šedivějších dnů. Bývá to ale spíše u moře, případně v krajině s výraznějšími prvky.

Nastavení fotoaparátu: čas, clona a ISO

Fotoaparát je vhodné nastavit do režimu plně manuální expozice. Při použití filtru nemusíte v hledáčku vidět vůbec nic a ani expozimetr vám nemusí pomoci. Většinou je totiž zmatený minimem světla propuštěným přes ND filtr, takže ani časy závěrky o délce 30 vteřin nejsou často dostačující.

Vhodná je proto kabelová spoušť, která vám umožní fotografovat pomocí režimu Bulb (umožňuje delší čas závěrky než půl minuty). Pokud kabelovou spoušť nevlastníte, můžete zvýšit ISO, šum ale bývá hodně viditelný.

Ideální čas závěrky pro dlouhé expozice se liší podle scény a propustnosti použitého ND filtru. Musíte ho proto zjistit až na místě pomocí několika zkušebních snímků. I když některé dražší filtry výrobci dodávají i s vypočítanými časy při dané cloně a hustotě ND filtru.

Hodnota, kterou nesmíte podcenit, je clona. Nežeňte se zbytečně za velikými clonovými čísly jako f/22. Pamatujte, že u clony je méně více. Při velkém zaclonění objektivu totiž dochází k velkému lomu světla, který způsobuje neostrost snímku. Tomuto efektu se říká difrakce.

Nastavujte tedy raději clonová čísla v rozmezí f/4–16. Konkrétní hodnota je ale opět hodně individuální. Proto si před focením zjistěte, při jaké cloně váš objektiv nejlépe vykresluje scénu a je nejostřejší.

ISO udržujte mezi hodnotami 100–400, abyste eliminovali šum. Pokud vám to ale situace nedovolí, snažte se alespoň nepřekročit hranici, o které víte, že je ve vašem fotoaparátu maximální použitelná. V podobných hraničních případech doporučuji snímek raději mírně přeexponovat delším časem závěrky. Šum nebude tolik výrazný jako na tmavé fotce, kterou při postprodukci zesvětlíte.

Nepodceňujte následné úpravy

Úprava fotografií se prakticky neliší od klasické editace krajinářské fotografie. Jen si musíte dát pozor na barevný posun snímku do odstínů modré či zelené, pokud jste použili svářečské sklo.

Dejte si proto záležet na vyvážení bílé barvy. K tomu vám poslouží Kapátko a posuvníky Teplota bílé a Odstín v Zoner Photo Studiu X. Ostatní úpravy provádějte stejně, jak jste zvyklí.