Když už máte fotografickou kompozici podle pravidla třetin v malíku, je na čase vyzkoušet pokročilejší techniku rámování, která vaše snímky výrazně vylepší. Není složitá, ale je potřeba na ni myslet, takže se hodí mít v hlavě pár příkladů, jak taková fotka může vypadat. Pojďme se na ně podívat.

Rámování se vyskytuje v mnoha různých obměnách. Zaměřím se na ty nejvýraznější a nejběžnější situace, ale jakmile pochopíte základy, nic vám nebrání upravovat a vylepšovat je po svém.

Co je to rámování

Rámování znamená obklopení objektu dalším prvkem, čímž se uvnitř snímku vytvoří druhý „rám“. Podobně jako kdybychom vyfotili obraz na zdi.

Na rozdíl od klasického rámu však fotografické rámování nemusí obklopovat objekt ze všech stran. Obvykle – ale ne vždy – se využívá popředí, které přidá do snímku další vrstvu.

Proč používat rámování

Snímky s touto technikou získají větší hloubku. Divák nekouká jen na samotný objekt, ale zároveň má nápovědu o vzdálenosti či velikosti. Navíc lépe pochopí, co se nachází v okolí – získá představu o kontextu, a v některých případech se takto dá i vyprávět příběh.

V neposlední řadě tímto způsobem zvýrazníte hlavní objekt na fotografii.

Jak docílit rámování

Teoreticky je to jednoduché: jakmile máte vybraný hlavní motiv, podívejte se kolem sebe, jestli v okolí najdete něco vhodného k rámování. Pak se přesuňte na takové místo, odkud bude v záběru jak motiv, tak i nový rám kolem něj.

Ideální je, když je rám tmavší než hlavní objekt, ale není to podmínkou.

Co konkrétně pro rámování hledat?

Stromy a listí

V krajině bývá někdy těžké se stromům vyhnout, takže pokud už jsou poblíž, je výhodné je využít záměrně.

Ve městě je při využití stromů potřeba větší cílevědomost. Běžně se stane, že budete muset z pohodlné vyhlídky zacouvat pod strom a fotit z nepohodlné pozice.

Není obvyklé, že by listí obklopovalo scénu ze všech stran – častěji ho využijete shora nebo ze stran.

Průhledy skrz okna a dveře

Okna a dveře se přímo nabízejí – jsou to přechody mezi dvěma oblastmi a přírodní volba pro rámování.

Další lidské a přírodní stavby

Ve městech se dají využít oblouky nebo sloupořadí. Jsou to vděčné prvky, které rámování usnadní.

V přírodě lze využít převisy nebo skalní „okna“.

Ostatní lidé, diváci

Při představeních, kde je nasvícené jeviště a tmavé hlediště, mohou potemnělí diváci výborně posloužit jako rám.

Stíny

Rámovat nemusíte jen pomocí objektů – někdy to zvládne i slunce a vržené stíny.

Rám v pozadí

Obvykle je rám blízko fotografa, někdy na úrovni hlavního objektu. Ale může být i za ním, což je velmi užitečné třeba při focení lidí.

Vícenásobné rámování

Povedené může být i vícenásobné rámování, zvlášť pokud se v místě vyskytují opakující se prvky – nebo třeba chodby.

Zkuste to také

Pokud rámování zatím nepoužíváte, zkuste se na něj příště zaměřit. Už samotné hledání vhodných rámů je dobrodružství plné experimentování, které vás odmění zajímavými snímky.

Otázky a odpovědi

Co přesně je fotografické rámování? Jde o kompoziční techniku, při které nějaký prvek na scéně – třeba okno, listí nebo oblouk – vytvoří v záběru „rám“ kolem hlavního objektu. Pomáhá upoutat pozornost a dodat snímku hloubku.

Musí rám obklopovat celý objekt? Nemusí. Úplné obklopení není nutné – rám může být jen shora, z boku nebo částečný, hlavní je, že zvýrazňuje motiv.

Jak poznám, že rámování funguje? Pokud snímek působí plastičtěji, lépe vede pohled k hlavnímu objektu a dodává scéně kontext, rámování plní svou funkci.

Co můžu použít jako rám v přírodě nebo ve městě? V přírodě se hodí větve, stíny nebo skály. Ve městě zase okna, oblouky, průchody, ale i lidé nebo městský mobiliář.

Existují při rámování nějaká pravidla? Jsou to spíš doporučení – například rám bývá účinnější, když je tmavší než hlavní motiv. Nejlepší je ale zkoušet různé možnosti a vnímat, co funguje.