Čtenářka Elena Šeligová nám poslala k úpravě zamlžený zimní snímek. Fotografování v ranní mlze vedlo k podexponované, téměř monochromatické fotografii, a tak se v následujícím článku zaměříme na to, jak opravit expozici a vrátit fotografii její barvy. K úpravám využijeme nástroje Zoner Photo Studia.

Vraťte na zimních snímcích bílou barvu sněhu a opravte chybnou expozici, stejně jako jsme to provedli my na snímku, který nám zaslal Jiří Šrámek. Fotografování jednolité světlé plochy dokáže automatiku fotoaparátu značně potrápit a nepoužijete- li správný scénický režim nebo neprovedete ruční korekci naměřených expozičních parametrů, obdržíte podexponovaný snímek s výrazným barevným posunem k modré barvě. Fotografii lze velmi jednoduše opravit v programu Zoner Photo Studio.

Světlo je základem fotografie. Proto si také fotografové navzájem přejí „dobré světlo“. Jenže jaké je dobré světlo? Zvláště v krajinářské fotografii neexistuje jednoznačná odpověď. Z technického hlediska se patrně nejsnáze fotí, když slunce osvětluje objekt či výhled do krajiny přímo před fotografem za plného svitu. Někdo má však raději nepřímé světlo a zamlžené snímky. Mnozí krajináři nedají dopustit na ranní a večerní snímky, když se slunce nachází nízko nad horizontem a dává možnost experimentovat s různými úhly světla. A právě tehdy mohou vzniknout i záběry, při jejichž pořízení se slunce nachází proti objektivu, ať již mimo záběr nebo dokonce přímo v něm.

Dny se krátí, mlhy zahalují ránní krajiny, větry foukají… Podzim je tady! Léto se ještě připomene, ale je definitivně na odchodu. Od té doby, co se věnuji focení, mi to nevadí. Naopak příchod podzimu vítám a těším se na něj, protože je to dle mého názoru nejfotogeničtější období v roce. Láká vás krajinná fotografie? Pak v tomto článku najdete inspiraci.

Miluji Středomoří. Jezdím tam pravidelně už deset let poznávat tamější přírodu i historii. Středomoří je nerozlučně spojeno s antikou a dávnými kulturami, které položily základ evropské civilizace. Letos jsem se vypravil poznávat Turecko. Cesta do Malé Asie pro mne byla příležitostí k návštěvě dalších mnoha míst, které jsem dosud znal jen z učebnic dějepisu a byla to také šance pořídit zajímavé fotografie. Co ale dělat, když se úchvatná památka do objektivu nevejde?

Lesy jsou vděčný fotografický objekt, jak kvůli jejich vzhledu, tak i díky jejich snadné dosažitelnosti. Nechte se inspirovat pár tipy, jak z nich fotograficky získat ještě více.

V době léta často cestujeme za vodou, ať už tím myslíme moře, domácí rybník nebo jen malý bazének. Vodní hladina je však vhodná i pro kompoziční hrátky. Osvěžme si tedy paměť několika tipy pro využití odrazu na hladině.

Jsou fotografové, kteří v zimě v exteriérech téměř nefotografují. Patříte-li mezi ně, pak pro vás přinášíme menší opakování základů fotografování krajin, abyste s příchodem jara byli připraveni. A těm ostatním drobné připomenutí dostupných možností určitě taky neuškodí.

O fotografování krajiny lze podat spoustu informací. V tomto článku se podíváme na obecně platná pravidla a další náležitosti, které je dobré si právě při focení krajiny uvědomit dřív, než zmáčknete spoušť.

Jestliže existuje nějaká oblast, která krajinářským fotografům může v České republice chybět, pak jsou to zřejmě extrémní vrcholy hor a pak pochopitelně mořské pobřeží. Jak se v druhém zmiňovaném a napoprvé neznámém prostředí chovat s fotoaparátem?

Vyláká-li vás v tyto dny jarní sluneční svit a příjemné teploty ven a nezapomenete-li doma svůj foťák, můžete pořídit zajímavé snímky. Přírodní i umělé krásy se dají samozřejmě zachytit různými způsoby, my se však v dnešním článku zaměříme trochu konkrétněji, a to na focení vodopádů a městských fontán. Tedy na focení vody v pohybu a samozřejmě na různé nástrahy, které na vás při takovém focení mohou potkat.

Existuje spousta přístupů k fotografii. Když začátečníka něco zaujme, zamíří na to foťák a zmáčkne spoušť. Pokročilý už přemýšlí o lepším umístění objektu a vzpomíná na zlatý řez. Hrátky s kompozicí je ale možné dohnat do extrémů, například zmenšením hlavního objektu na rozpoznatelnou mez nebo zredukováním pozadí tak, že prakticky zmizí. Jak to pak vypadá? O tom je tento článek.

Neodrazují-li vás teploty pod nulou a bílá zářivá barva ve vás vzbuzuje optimismus, asi už víte, že zasněžená krajina dokáže být stejně fotogenická jako ta podzimní nebo letní. Jestliže jste kouzlu zimy ještě nepropadli, třeba vás inspiruje následující článek.

Každý fotograf má snímky, ke kterým se rád vrací a vzpomíná na chvíle jejich vzniku. Tím nemyslím jen okamžik, kdy zmáčkl spoušť. Může to být ona pověstná „zlatá hodinka“ nebo celý den a nebo také okamžik u počítače, v kterém se fotografie vyloupne z digitální šedi.

Především při fotografování krajiny je obvykle hlavním požadavkem proostření snímku ve všech jeho částech. Mít však ostré popředí a společně s ním i vzdálené pozadí nemusí být vždy jednoduché. Pomoci může ostření na hyperfokální vzdálenost.

Krajinná fotografie patří mezi tradiční fotografické žánry a jakkoliv se může na první pohled zdát jednoduchá, nemusí to tak pokaždé být. Zvláště, když se zaměříte na městskou krajinu, která má svá specifika.

Stejně jako u jakéhokoliv jiného fotografického námětu platí, že nejdůležitějším článkem jsou vstupní data. V případě panoramat to platí dvojnásob, proto si řekneme, na co dát pozor.