Letem světem bleskem

Téměř každý fotoaparát má vestavěný blesk a dokoupit lze i výkonnější jednotku. V čem nám blesk pomůže a kdy snímek naopak zkazí, to se dozvíte v tomto článku.

Už zde byly články o složitějším použití blesků, ale zanedbávali jsme úplné základy a vysvětlení běžných situací a jejich řešení. Tímto článkem se to pokusíme napravit.

Co dělá blesk v automatickém režimu?

Dnešní systémy jsou velmi pokročilé. Ať už používáte integrovaný blesk nebo nějaký větší model, automatika se v pozadí stará o jeho správnou funkci. Blesk totiž nestačí jen jednoduše odpálit a čekat krásný výsledek. Síla jeho výboje je extrémně důležitá a právě s jejím určením nám automatika pomůže.

Automatika se nejčastěji řídí systémem TTL (through the lens), kdy po stisku spouště fotoaparát vyšle slabý záblesk, změří si jeho efekt ve scéně a až poté začne fotit a spustí výboj o správné síle. Tyto dva záblesky následují za sebou tak rychle, že si to většina lidí ani neuvědomí.

Správná síla

Důvod tohoto komplikovaného řešení je v tom, že intenzita světla (nejen blesku, ale obecně) rychle klesá se vzdáleností od zdroje. Pokud blesk správně nasvítí místo jeden metr od fotoaparátu, ve vzdálenosti dva metry už bude působit čtvrtinovou silou a ve čtyřech metrech už je jeho efekt jen šestnáctinový. Proto blesk musí vydat výboj o přesně spočítané síle, která se určí právě výše zmíněným předběžným slabým zábleskem.

Z toho také plyne, že je prakticky nemožné bleskem z fotoaparátu osvítit správně skupinu lidí, kteří jsou v různých vzdálenostech – někdo vždy bude světlejší a někdo tmavší, s potenciálními velmi výraznými rozdíly.

Navíc i kdyby se nám povedlo skupinu osvětlit, téměř nikdy neosvítí pozadí celé scény.

Míčky jsou ve vzdálenostech 1, 2 a 3 metry od fotoaparátu, v místnosti je tma. Pokud blesk osvítí první míček, pak další dva jsou poměrně tmavé. Když zvýšíme výkon blesku čtyřikrát, osvětlí se správně druhý míček, ale první je tím pádem přesvětlený. Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 IS II, 1/200 s, F16, ISO 200, ohnisko 150 mm

Míčky jsou ve vzdálenostech 1, 2 a 3 metry od fotoaparátu, v místnosti je tma. Pokud blesk osvítí první míček, pak další dva jsou poměrně tmavé. Když zvýšíme výkon blesku čtyřikrát, osvětlí se správně druhý míček, ale první je tím pádem přesvětlený.
Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 IS II, 1/200 s, F16, ISO 200, ohnisko 150 mm

Tento problém může částečně vyřešit externí blesk, který můžete namířit do stropu, a odražené světlo tak rovnoměrněji a zároveň přirozeněji osvítí okolí.

Externí blesk, který se nasazuje do sáněk na horní straně fotoaparátu, je možné otočit do různých úhlů pro svícení odrazem o strop nebo o stěnu.jpg

Externí blesk, který se nasazuje do sáněk na horní straně fotoaparátu, je možné otočit do různých úhlů pro svícení odrazem o strop nebo o stěnu.

Jenže pokud fotíme v exteriéru, ani externí blesk nedokáže osvětlit například celé město v pozadí. Co tedy s tím?

Zachycení popředí i pozadí 

Technika známá jako slow sync kombinuje světlo blesku s dlouhou expozicí. Fotoaparát tedy klidně exponuje třeba i jednu sekundu a zároveň v jednu chvíli bleskne.

Tímto způsobem se nasbírá světlo i v pozadí. Člověk v popředí sice může být lehce rozmazaný, ale výboj blesku „zmrazí“ jednu pózu a tím zostří záběr. Pozadí se to sice netýká, ale tam nám případné rozmazání tolik nevadí.

Srovnání běžné fotografie s bleskem a expozičním časem 1/60 s (vlevo) a stejného záběru s využitím tzv. slow sync, tj. mnohem delšího času, zde 1/8 s (vpravo). Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/60 s a 1/8 s, F5,6, ISO 1600, ohnisko 35 mm

Srovnání běžné fotografie s bleskem a expozičním časem 1/60 s (vlevo) a stejného záběru s využitím tzv. slow sync, tj. mnohem delšího času, zde 1/8 s (vpravo).
Canon 350D, Canon EF-S 18-55/3,5-5,6, 1/60 s a 1/8 s, F5,6, ISO 1600, ohnisko 35 mm 

Problém u hýbajících se objektů

Tato chyba se také vztahuje k technice slow sync. Jde o to, že v případě dlouhé expozice blesk standardně bleskne na začátku a pak se delší dobu sbírá okolní světlo. Pokud se objekt focení pohybuje dopředu, bude na snímku v ostré podobě a před ním bude jeho „duch“. Opticky bude vyvolávat dojem couvání. Pokud chceme mít ducha a až na konci jeho pohybu ostrý objekt, je potřeba zapnout výboj blesku až ke konci expozice aneb synchronizace na druhou lamelu. Ekvivalentní termín v angličtině je rear curtain sync.

Ukázka synchronizace na přední a zadní lamelu. Auto se vždy pohybovalo dopředu a expozice byla 1/4 sekundy. Pokud se výboj blesku načasuje na začátek snímku (vlevo), je před autem nepěkný duch. Abychom ho dostali „správně“ za auto je potřeba zapnout synchronizaci na druhou lamelu (vpravo). Pro srovnání dole záběr zcela bez blesku. Canon 5D Mark III, Canon EF 24-70/2.8, 0,25 s, F5,6, ISO 800, ohnisko 42 mm

Ukázka synchronizace na přední a zadní lamelu. Auto se vždy pohybovalo dopředu a expozice byla 1/4 sekundy. Pokud se výboj blesku načasuje na začátek snímku (vlevo), je před autem nepěkný duch. Abychom ho dostali „správně“ za auto je potřeba zapnout synchronizaci na druhou lamelu (vpravo). Pro srovnání dole záběr zcela bez blesku.
Canon 5D Mark III, Canon EF 24-70/2.8, 0,25 s, F5,6, ISO 800, ohnisko 42 mm

Blesk ve dne

Možná jste viděli fotografy, kteří používají blesk i za prudkého slunce . I když vypadají jako zapomětlivci, má to svoje opodstatnění. Slunce vytváří temné a ostré stíny, které právě světlo blesku dokáže částečně kompenzovat. Protože tím opticky vyplňuje tato jinak temná místa, říká se tomuto triku fill flash – výplňový blesk.

Vlevo fotografie bez blesku, vpravo se zapnutým bleskem pro zjasnění tmavých stínů. Canon 5D Mark III, Canon EF 24-70/2.8, 1/2000 s, F2,8, ISO 100, ohnisko 70 mm

Vlevo fotografie bez blesku, vpravo se zapnutým bleskem pro zjasnění tmavých stínů.
Canon 5D Mark III, Canon EF 24-70/2.8, 1/2000 s, F2,8, ISO 100, ohnisko 70 mm

Limit blesku

Možná se vám stalo, že váš fotoaparát při zapnutí blesku najednou nedovolil nastavit časy kratší než například 1/200 s. Je to kvůli tzv. x-sync limitu a focení nad něj řeší blesk jinak (spoustou krátkých výbojů namísto jednoho silného). U některých fotoaparátů se tato změna sama neaktivuje, proto se musí u blesku nastavit tzv. high speed sync režim (HSS).

Detaily kolem x-sync času zde nebudu rozebírat, rozsáhle jsou popsané v předchozím článku.

Nepoužívejte blesk příliš!

Světlo z interního blesku jde prakticky téměř přesně od objektivu a dělá vše bez stínů a placaté. Extrémně mění atmosféru a většinou bohužel k horšímu. Proto jde hlavně o to ho používat uvážlivě, případně vůbec, pokud to není nezbytně nutné nebo se nejedná o nějakou speciální techniku, jako byly například ty výše popsané. Často je lepší zvýšit ISO citlivost, než plést do záběru světlo blesku.

Možná si také uvědomujete kolik záblesků je vidět na stadionech třeba během zahájení Olympijských her. Protože normální blesk na závodiště stejně nedosvítí, vsadil bych se, že většina lidí ho použít ani nechtěla a prostě jen nechala fotoaparáty v automatickém režimu. Nezapomínejte, že blesk jde také jednoduše vypnout, často jen stiskem tlačítka.

Kam dále

Pokud se chcete o použití blesku dozvědět více, máme připravené další články. Například jednodušší o odstraňování červených očí, technický o dálkovém odpalování a nebo jeden zaměřený na svícení portrétů. Je jich více, protože práce se světlem je jednou z nejdůležitějších dovedností fotografa!

Poslední aktualizace 3. září 2014

27 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře