Tvrdé vs. měkké světlo: Jaký je mezi nimi skutečný rozdíl
Tvrdé a měkké světlo se ve fotografii řeší pořád dokola. Přesto kolem nich panuje zbytečný zmatek. Často slýchám, že jedno je „správně“ a druhé „špatně“. V tomto článku si ukážeme, v čem se opravdu liší, zjistíme, jak je nejlépe využít v praxi a k tomu zboříme pár mýtů.
Co se v článku dozvíte
- Jaký je skutečný rozdíl mezi tvrdým a měkkým světlem.
- Proč tvrdost světla nesouvisí s hloubkou stínů.
- Jakou roli hraje velikost a vzdálenost světelného zdroje.
- Proč difuzory samy o sobě světlo nezměkčují.
- Kdy se hodí tvrdé světlo a kdy naopak měkké.
- Jak světlo ovlivňuje texturu pleti a charakter fotografie.
Základní rozdíl mezi tvrdým a měkkým světlem nespočívá v jeho síle ani v hloubce stínů, ale v tom, jak vypadají hranice stínů. Tvrdé světlo vytváří ostré, jasně ohraničené stíny. Typickým příkladem je letní slunce vysoko na obloze. Měkké světlo má naopak plynulé přechody mezi světlem a stínem, podobně jako světlo za zatažené oblohy nebo rozptýlené světlo z okna.


Tady rozhoduje velikost světelného zdroje vzhledem k fotografovanému objektu. Čím je zdroj relativně větší, tím je světlo měkčí. Čím menší, tím jsou stíny ostřejší. Zeptáte se: „Však to Slunce je obrovské, proč se to počítá za tvrdý zdroj?“ Je velké, ale zároveň je od nás neskutečně daleko. A pokud se nám zdroj vzdaluje, začíná být pro nás relativně menší a tvoří tvrdší stíny.
Takže pokud velký softbox vytáhnete vysoko nad modelku, světlo „ztvrdne“. Ve výsledku bude působit stejně jako světlo z menšího softboxu umístěného těsně nad hlavou. Jakmile se vám tento princip usadí v hlavě, spousta věcí začne dávat smysl.
Boříme mýty o kvalitě světla
Kolem tvrdého a měkkého světla se koluje několik mýtů, které se mezi fotografy předávají skoro automaticky. Pojďme je zbořit všechny najednou!
„Tvrdé světlo – hluboký stín“
Často se říká, že tvrdé světlo znamená hluboké (tmavé) stíny. Ve skutečnosti hloubka stínu nezáleží na kvalitě světla, ale na tom, jestli na stín dopadá nějaké další světlo. Odrazy od stěn, země nebo další světelné zdroje mohou i u velmi tvrdého světla stíny výrazně zesvětlit. A naopak – měkké světlo může mít překvapivě tmavé stíny, pokud v prostoru žádné odrazy nejsou (a ještě z tmavé strany umístíte černý flag).

„Voština světlo tvrdí“
Několikrát jsem slyšela od svých studentů: „já se té voštiny bojím, nechci totiž tvrdé světlo!“. Voština ale světlo netvrdí ani neměkčí, jen ho směruje. Pomáhá určovat, kam světlo dopadá a kam už ne, třeba aby se nedostalo na pozadí. Pokud se ale nezmění velikost světelného zdroje, nezmění se ani jeho kvalita! Světlo zůstává stejně měkké jako předtím, jen je více pod kontrolou.


První snímek byl pořízen bez voštiny, Na druhém jsem na stejný softbox navlékla voštinu. Změnila se hloubka pozadí, kvalita světla ale zůstala úplně stejná.
„Tvrdé světlo zvýrazňuje texturu pleti“
Není to úplně pravda! O tom, jak moc vyniknou póry, vrásky nebo struktura kůže, nerozhoduje tolik tvrdost světla, jako jeho směr. Boční světlo, ať už tvrdé, nebo měkké, texturu zvýrazňuje. Světlo zepředu ji naopak potlačuje. Takže i měkký softbox umístěný z boku dokáže být k pleti dost neúprosný.

„Difuzor světlo změkčí“
Difuzor, kus látky, papíru nebo vroubkovaného plexiskla, se považuje za „změkčovač“ světla. Občas nám to dokonce tvrdí i prodejci. To je chyba. Pokud difuzor nezvětší samotný světelný zdroj, tvrdost světla se nemění. Změní se ale vzhled stínu na pozadí – jeho okraje se natolik rozptýlí, že stín nám skoro zmizí. Světlo dopadající na objekt bude mít stejný charakter jako předtím. Malý zdroj i s difuzorem je pořád tvrdý zdroj.
Kdy použít tvrdé světlo
Tvrdé světlo funguje tam, kde chceme výraz, kontrast a jasně čitelné tvary. Miluji tvrdé světlo ve street fotografii: vytváří silné světelné akcenty a stíny, které dávají scéně strukturu a rytmus. Ve fashion fotografii pomáhá zdůraznit střih, materiál a detaily oblečení. V reklamní nebo food fotografii často připomíná letní slunce – fotka pak září svěžestí a energií.


Kdy použít měkké světlo
Měkké světlo naopak působí klidněji. Přechody mezi světlem a stínem nejsou rušivé a pozornost zůstává na hlavním motivu. Právě proto se tak často používá u dámských nebo fine art portrétů, kde zákaznice obvykle nechce dramatické světlo, ale něžnou fotografii, na které se sama sobě líbí. Stejně přirozeně funguje u dětských portrétů a novorozenců. V interiérové fotografii pomáhá udržet vyvážený obraz prostoru bez tvrdých kontrastů.

TIP: Potřebujete měkké světlo, ale máte jen drobný světelný zdroj, jako třeba systémový blesk? Nasměrujte ho na bílou zeď, ta, i když ubere na výkonu, světlo hezky rozptýlí.
Závěrem jen chci říct: nebojte se tvrdého světla! Není vůbec horší, jen ho musíte správně používat. A stejně nepřehánějte s měkkým světlem, může občas totiž působit nevýrazně. Zkoušejte a nebojte se dělat chyby. Hodně štěstí!
FAQ – Často kladené otázky
Je tvrdé světlo špatné pro portrét? Ne. Tvrdé světlo není horší než měkké, jen vytváří jiný výraz. Záleží na stylu fotografie, směru světla a práci se stíny.
Znamená měkké světlo vždy světlé stíny? Ne. Hloubka stínů nezávisí na tvrdosti světla, ale na tom, zda jsou stíny vyplněny odrazy nebo dalším světlem.
Změkčí voština světlo? Ne. Voština světlo pouze směruje a omezuje jeho rozptyl. Kvalita světla zůstává stejná.
Změní difuzor tvrdé světlo na měkké? Pouze v případě, že zvětší samotný světelný zdroj. Malý zdroj s difuzorem zůstává tvrdý.
Co má větší vliv na texturu pleti – tvrdost světla, nebo jeho směr? Směr světla. Boční světlo zvýrazňuje strukturu pleti bez ohledu na to, zda je tvrdé, nebo měkké.
Drago Long
Dobrý den!
Zajímavé články se hodí vždy, jak se říká: „Nikdy nejsme tak chytří, aby jsme si nenechali poradit!“ a já se vždycky rád podívám (přečtu), dobrou radu, vím, že bez světla (no, černá je také světlo, jen jiné konzistence), a IR fotky se dají dělat asi i v noci, ve tmě – je to tak? V každém případě, se mi článek líbí! Za sebe bych jen doplnil, že bude vždy dobré u světla a práce s ním ještě fotit vždy do RAWu, a pomoci si můžeme dál ještě v editoru také v HDR skládačce a to nejspíše i převedení do ČB. Doporučil bych zde i bílé fotografické plátno, které pohlcuje „tak nějak“ stíny, ale i zde bude platit nějaký ten odstup od něj! jasně, že pokud máme dálkově odpalovací blesky aspoň dva (lepší tři) bude to vždy lepší si se světlem a stíny více pohrát, ale s využitím světla jdoucího přes okno či dvě se dá udělat také parádní kresba!
Galina Go
Moc děkuji za zpětnou vazbu Drago, úplně souhlasím s focením do RAWu, i odrazky můžou být v podstatě z čehokoliv.
A díky za dotaz o IR. Fotí se s tím ve dne. Kdysi jsem IR hodně fotila, ale nikdy jsem o tom nepsala, tak bude článek 🙂
Vratislav Havlík
Podle mne (pokročilejší fotoamatér) je to napsáno přehledně, výstižně a srozumitelně, navíc doprovázeno vhodnými a krásnými fotkami. Pro mne ideální. Díky Galino! Vratislav
Galina Gordeeva
Děkuji Vratislave, to jsou hodně časté dotazy, tak jsem je dala dohromady.
Tamara Fusková
Moc se mi líbil článek, který boří mýty., pravidla, které často slouží k jinému účelu.
Děkuji vám.
Dovolte dotaz , který se problému možná týká také, nevím. I na vašich fotografiiích, třeba na té siluetě s klukem, co mačká mobil , je pozadí namodralé. Nejčastěji se to stává okolo stromů na horizontu.
Proč a jak se tohoto jevu zbavit?
Redakce
Dobrý den,
to je běžný jev, vzdálený opar nebo mlha, odrážející modrou oblohu. Při focení si s tím příliš neporadíte, doporučil bych v modulu Vyvolat v Zoner Studiu použít třeba nástroj Štětec (B), zabarvená místa s ním zamalovat a takto vytvořené masce stáhnout sytost – buď celkovou, nebo jenom sytost modrých tónů. Ale hodně bude záležet na konkrétní fotce a okolní barevnosti, jak dobře tento postup bude fungovat.
Pokud nemáte na mysli opar, ale spíše chromatickou aberaci, nedávno jsme vydali článek, který vysvětluje co je to zač a jak se toho zbavit. Najdete ho zde: https://www.milujemefotografii.cz/co-je-chromaticka-aberace-a-jak-ji-odstranit
Kdybyste narazila na další problémy, klidně napište.
Pěkný den!
Jarda / šéfredaktor