Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce

Možná jste si už na svých snímcích všimli, že slunce někdy vytvoří hvězdičku. Tento efekt bývá vyhledávaný a působí elegantně. Jenže při jiné příležitosti vám hvězdička nevznikla. O den později měla zase jiný tvar nebo jinou délku. Je totiž několik faktorů, které tvorbu ovlivňují. Přečtěte si, jak hvězdičky při focení slunce nebo jiných světelných zdrojů vytvořit.

Pro tvorbu hvězdiček (anglicky nazývaných sunstars) se musí sejít několik okolností. Některé znamenají volbu správné scény, jiné jsou o výběru fotografické techniky a jejího nastavení. Pojďme si je postupně projít.

Zdroj světla v záběru

Aby se hvězdičky objevily, je nutné mít v záběru bodový světelný zdroj, který je výrazně silnější než okolí. Nejčastěji se jedná o přímý pohled fotoaparátu do slunce.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Východ slunce v Alpách.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 16-35/2.8L III, 1/1250 s, f/16, ISO 100, ohnisko 20 mm

Hvězdičky se běžně objevují i při nočním focení. Pouliční osvětlení se sice výkonem nemůže se sluncem srovnávat, ale v noci je mu protivníkem pouze velmi tmavé okolí, takže hvězdičky vzniknou.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Pouliční osvětlení dělá v noci také hvězdičky.
Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2.8L II, 2 s, f/11, ISO 100, ohnisko 17 mm

Jak vzniká hvězdička

Jde vlastně o optickou chybu – difrakci, což znamená ohyb světla na hraně překážky. Překážkou je v tuto chvíli konstrukce clony uvnitř objektivu.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Pohled dovnitř objektivu Pentacon 135/2.8 s částečně zataženou clonou.

Clona netvoří přesný kruh, a právě díky lomenému tvaru se světlo rozptyluje hlavně do určitých úhlů, čímž vznikají charakteristické hvězdné tvary. Ohyb světla na hranách je normálně zanedbatelný, ale právě u velmi silných světel ho dokážeme na snímku zaznamenat.

Hodnota clony určuje výraznost

Čím víc je clona zatažená (tj. otvor menší), tím větší procento fotonů proletí poblíž krajů a tvoří se výraznější hvězdičky. Pro co nejvýraznější hvězdičku je tedy nutné nastavit vysokou clonu.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Opět objektiv Pentacon 135/2.8, tentokrát s clonou nastavenou na maximum, což je f/22

Naopak při nejnižší možné cloně je mechanismus zatažený mimo cestu světla. Zůstává tedy základní průzor do objektivu, který je perfektně kruhový a hvězdička nevznikne. Světlo se také ohýbá, ale rovnoměrně všemi směry do okolí.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Naposledy Pentacon 135/2.8, ale s nastavením clony f/2.8, takže se celý mechanismus kompletně skryje.

Konstrukce clony určuje tvar

Hvězdičky nejsou vždy stejné, ale záleží na počtu lamel clonového mechanismu. Ten nezměníme, je pevně daný pro konkrétní typ objektivu a obvykle platí, že dražší objektivy mají lamel víc než levnější.

Pro sudý počet lamel vzniká hvězdička se stejným počtem cípů jako lamel, zatímco pro lichý počet lamel vzniká hvězdička s dvojnásobným počtem cípů než lamel.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Vlevo objektivem s osmi lamelami (Canon EF 70-200/2.8L IS II).
Vpravo objektivem s devíti lamelami (Canon EF 16-36/2.8L III).
Mráčky na obloze prosím ignorujte.

Závěrka přidává nechtěné cípy

V některých situacích se objeví vertikální čáry, které nepatří k samotné hvězdičce (pokud fotíte s aparátem na výšku, tak budou i tyto čáry pootočené).

Jedná se o odraz na lamelách závěrky. Když je světlo extrémně silné, odráží se na závěrce během její cesty před senzorem.

Pokud má váš fotoaparát na výběr, můžete otestovat závěrku mechanickou, elektronickou a elektronickou první lamelu a uvidíte, že se tvar mění.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Vlevo plně elektronická závěrka, Uprostřed závěrka s první lamelou elektronickou a vpravo plně mechanická závěrka. Vše testováno na fotoaparátu Canon R5.

Je tedy jasné, který typ závěrky použít. Bohužel elektronická závěrka má i svoje nevýhody, v případě krajin nás může trápit potenciálně vyšší šum a tím i menší dynamický rozsah. Chce to tedy zvážit její použití případ od případu.

Změna ohniskové vzdálenosti

Na začátku jsem zmiňoval bodové světelné zdroje, ale slunce je přece jen o něco větší než jen bod. Ve skutečnosti koukáme na kruh světla a ten se zvětšuje a zmenšuje během zoomování. I při přiblížení budou hvězdičky stále fungovat, ale přece jen je s menšími světelnými zdroji efekt ostřejší. Naopak s velkými světly je hvězdička neurčitější a také začíná čím dál víc dominovat scéně, což můžeme nebo nemusíme chtít.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Ultraširoký záběr zobrazuje malou ostrou hvězdičku.
Canon R5, Canon EF 16-35/2.8L III, 1/2500 s, f/16, ISO 100, ohnisko 16 mm
Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
O chvíli později jen s pootočeným prstencem zoomu na 35 mm (a drobně jinou kompozicí) – hvězdička je větší a okraje má jemnější.
Canon R5, Canon EF 16-35/2.8L III, 1/2500 s, f/16, ISO 100, ohnisko 35 mm

Zakrývání slunce

Alternativní způsob, jak docílit ostřejších hvězdiček, spočívá v tom, že slunce částečně schováte za nějaký objekt.

Kromě zmenšení zdroje světla je tu ještě druhý benefit: Objekt je od slunce odvrácen, takže je velmi tmavý a vytvořené světelné efekty jsou na něm skvěle vidět.

Navíc fotoaparát není oslepený sluncem, takže zvládne delší expoziční dobu, což teď už malinkému světelnému zdroji protáhne cípy a snímek se celkově mnohem snadněji upravuje.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Opět 35 mm, ale slunce je schované. Teď jsem použil i mnohem delší expozici (1/320 s oproti 1/2500 s předtím), takže snímek bylo mnohem jednodušší zpracovat.
Canon R5, Canon EF 16-35/2.8L III, 1/320 s, f/16, ISO 100, ohnisko 35 mm
Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Teleobjektiv dělá méně zřetelné hvězdičky, ale snažil jsem se pomoci aspoň zakrytím za maják. Všimněte si, jak jsou cípy dobře vidět na tmavém pozadí na rozdíl od prakticky neviditelných efektů na světlé obloze.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 70-300/4-5.6L IS, 1/3200 s, f/14, ISO 100, ohnisko 100 mm

Blokování odlesků

Při focení krajin se sluncem se hodí i další trik, který řeší jiný problém. Často se totiž stává, že slunce kromě krásné hvězdičky vytvoří ještě „prasátka“, což jsou většinou odlesky uvnitř objektivu. Jejich počet, velikost a barvy závisí na konkrétním objektivu a bývá nemožné se jim úplně vyhnout.

Menší odlesky a zejména ty, které jsou na obloze lze na počítači snadno nechat zmizet retušováním. Ale když je odlesků hodně nebo překrývají nějaký složitější terén či dokonce člověka a retušování by bylo složité, je tu pomoc přímo při focení.

Stačí stejné místo nafotit dvakrát, ideálně ze stativu. Jednou normálně a podruhé se zakrytým sluncem (prst je na to ideální). Vzniknou dva záběry, kdy na jednom nebude vidět slunce a ani z něj vzniklé odlesky. Tyto dva snímky se později pomocí masky spojí v Zoner Photo Studiu X a vznikne výsledek se sluncem, ale bez odlesků.

Jak vytvořit sunstars, hvězdičky při focení slunce
Kombinace dvou snímků, na jednom je slunce zakryté prstem.
Canon R5, Canon EF 16-35/2.8L III, různé expozice, f/13, ISO 100, ohnisko 24 mm

Hvězdičky jdou skoro samy

Teď už víte jak na to. Poslední odstavec byl lehce složitější, ale ty předchozí jsou otázkou rychlé změny nastavení. Většinou vám bude stačit zvolit širší záběr a vysokou clonu a vyrazit na fotolov.

Každý týden nové články do vaší schránky

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorVít Kovalčík

Od roku 2012 jsem na volné noze a živím se jako fotograf, Brno. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města.

Komentáře