10 důvodů, proč nejsou vaše fotografie ostré

Mít fotografii přinejmenším v určité oblasti ostrou, je cílem naprosté většiny fotografů. Jenže ne vždy se věc podaří.  Faktorů, které v tomto mohou negativně ovlivnit výsledek, je totiž celá řada.

Následující seznam není vyčerpávající. Lze najít mnoho dalších problémů, které jen čekají na to, aby mohly škodit při focení. Vybral jsem ty z nich, na které je třeba si dávat pozor neustále.

1. Příliš dlouhý čas na naše ruce

Naše paže, stejně jako paže každého jiného člověka, nejsou ocelově stabilní. Lehce se chvějí, a proto není možné udržet libovolný expoziční čas, ale jen určitý zlomek sekundy.

Jak velký je onen zlomek, záleží na ohniskové vzdálenosti objektivu. Teleobjektivy dokážou výrazně zvětšit dění na horizontu, ale každý milimetr pohybu rukou znamená klidně i metrový skok objektů viděných v hledáčku.

Proto platí rámcové pravidlo, že v ruce udržíte expozici [1/ohnisková_vzdálenost] sekund a kratší. S širokým 30mm objektivem se tedy můžete spokojit jen s 1/30 sekundy, zatímco teleobjektiv s ohniskem 300 mm bude vyžadovat mnohem kratší čas 1/300 sekundy.

Pokud na takto krátký čas nebude dostatek světla, je potřeba pokusit se zvýšit ISO, případně použít stabilizátor, pokud jím náš fotoaparát disponuje. Jestliže ani jedno z toho není vhodné řešení, nabízí se zvolit stativ či aparát položit na zídku.

Pokud není v okolí nic použitelného, můžete se alespoň rukama zapřít o své tělo. V tu chvíli stabilita vzroste a udržíte o něco delší čas. Pokud se u toho ještě opřete o strom, opět docílíte vylepšení o další stupeň.

Pokud není v blízkosti nic jiného, zapřete se rukama o vlastní tělo.

Pokud není v blízkosti nic jiného, zapřete se rukama o vlastní tělo.

2. Příliš dlouhý čas na dění kolem

Stabilitu fotoaparátu můžete mít vyřešenou dokonale, ale pokud fotíte lidi nebo jiné živé tvory, tak jejich pohyb bude na fotografiích stejně rozmazaný.

Proto doporučuji se při dokumentaci společenských aktivit držet s expozičním časem alespoň na 1/100 sekundy. V nejhorším případě na 1/50 sekundy, ale to už musíte počítat s vyšším rizikem rozmazání.

Budete-li se snažit vyfotit sportovní zápolení, zjistíte, že jsou potřeba časy mnohem kratší. Může jít zhruba o 1/500 sekundy, záleží ale na sportu a stylu fotografie.

Ani 1/500 sekundy nestačila na zachycení pohybu hokejky při střele. Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 IS II, 1/500 s, f/2.8, ISO 3200, ohnisko 105 mm

Ani 1/500 sekundy nestačila na zachycení pohybu hokejky při střele.
Canon 5D Mark III, Canon EF 70-200/2.8 IS II, 1/500 s, f/2.8, ISO 3200, ohnisko 105 mm

Zde nepomůže stabilizátor ani stativ, takže pokud se jedná o sport v hale s omezeným množstvím světla, je bohužel jediné řešení dobrý fotoaparát a objektiv.

3. Nepoužití stativu

Jsou ale opačné extrémy, které použití stativu vyžadují. Buď jde o speciální fotografie, jako jsou zachycené ohňostroje, rozmazané hvězdy nebo čáry aut. Často ho používají i krajináři.

Stativ pomůže udržet expoziční dobu v řádu sekund i minut. Práce s ním však není tak samozřejmá, proto doporučuji prostudovat správné použití stativu.

Složenina více snímků, expoziční doba je celkem asi 4 minuty. Canon 5D Mark IV, Canon EF 24-70/2.8 II, cca 4 minuty, f/16, ISO 100, ohnisko 59 mm

Složenina více snímků, expoziční doba je celkem asi 4 minuty.
Canon 5D Mark IV, Canon EF 24-70/2.8 II, cca 4 minuty, f/16, ISO 100, ohnisko 59 mm

4. Zapnutý stabilizátor

Běžně je nejlepším řešením mít stabilizátor stále v provozu, ale jsou případy, kdy je vhodné jej vypnout.

Jedná se zejména o problém focení na stativu, kde stabilizátor naopak dokáže celou sestavu rozvibrovat, jak už je ukázáno ve výše zmíněném článku o použití stativu.

Druhý případ je sport nebo obecně sledování pohyblivých objektů (panning). V tu chvíli stabilizátor ruší naše pohyby dělané schválně a například u následující fotografie bychom mohli skončit naopak s rozmazanou jezdkyní a ostrým pozadím.

Sledování motorky v pohybu – panning. Canon 350D, Sigma 18-50/2.8 EX, 1/60 s, f/8, ISO 400, ohnisko 50 mm

Sledování motorky v pohybu – panning.
Canon 350D, Sigma 18-50/2.8 EX, 1/60 s, f/8, ISO 400, ohnisko 50 mm

Některé stabilizační mechanismy nabízejí nejen možnosti „vypnuto“ a „zapnuto“, ale také třetí variantu „zapnuto jen pro jednu osu“, což řeší právě tuto situaci.

5. Vypnutý stabilizátor

Po použití na stativu se mi stává, že zapomenu stabilizátor zase zapnout. Stejně tak se jeho mechanický přepínač občas dovede přepnout při manipulaci s objektivem v rukavicích nebo při vytahování z brašny.

Proto je lepší zůstat ve střehu, a pokud se obraz v hledáčku neobvykle chvěje, raději zkontrolovat, jestli je stabilizátor opravdu zapnut.

6. Malá hloubka ostrosti

Problémy s malou hloubkou ostrosti se projevují zejména ve dvou situacích.

V první situaci si užíváme zrcadlovku se světelným objektivem s clonou například f/1.8, která fotí hezky i v noci. Lidé jsou skvěle opticky odděleni od rozostřeného pozadí, což chceme. Složitosti nastávají při focení skupin. Je potřeba si uvědomit, že pro takové snímky se musíte vzdát vysoké světelnosti a snížit clonu třeba na f/2.8 nebo f/4. Jinak stačí, aby byl někdo ze skupiny o půl kroku v pozadí, a začne být také rozostřený.

Druhá problémová situace je focení krajin, chcete-li zároveň zahrnout blízké malé objekty i vzdálený horizont. Někdy nemusí stačit ani maximální nastavitelná clona a jediné řešení je celou fotografii spojit ze dvou zaostřených na blízko a na dálku.

I přes clonu f/22 bylo velmi obtížné zaostřit zároveň na pobřeží i na vzdálenou Pálavu. Canon 5D Mark IV, Canon 24-70/2.8 II, 2,5 s, f/22, ISO 100, ohnisko 24 mm

I přes clonu f/22 bylo velmi obtížné zaostřit zároveň na pobřeží i na vzdálenou Pálavu.
Canon 5D Mark IV, Canon 24-70/2.8 II, 2,5 s, f/22, ISO 100, ohnisko 24 mm

7. Špatné zaostření

Špatně může zafungovat i automatické ostření, které se čas od času nechá rozptýlit malými detaily v okolí.

Záludné bývá křoví za lidmi, které autofocusu poskytuje spoustu kontrastních bodů, na než se  aparát rád zaměří. Na fotografii níže to naopak bylo pár vlasů před modelkou, které se ostřícímu systému zdály zajímavější než obličej.

Ostřící systém si vybral vlasy namísto obličeje. Canon 5D Mark IV, Canon 85/1.8, 1/800 s, f/2.2, ISO 100, ohnisko 85 mm

Ostřící systém si vybral vlasy namísto obličeje.
Canon 5D Mark IV, Canon 85/1.8, 1/800 s, f/2.2, ISO 100, ohnisko 85 mm

8. Nekvalitní nebo vadný objektiv

Pokud se dostaneme na úroveň pixelů, je patrný rozdíl mezi drahým kvalitním objektivem ve srovnání s jeho levnějším bráškou, který se dodává v základu začátečníkům. Proto existují stránky, které se detailně věnují testům objektivů. Pokud nám tyto problémy vadí, nezbývá než je prozkoumat a pořídit dražší vybavení.

Na ilustraci vidíte, že rozdíl je i mezi kvalitním a velmi kvalitním objektivem, konkrétně se jedná o srovnání Canon 16-35/2.8 verze II a jeho nástupce verze III v nejsložitějším případě – při cloně f/2.8.

Srovnání ostrosti dvou objektivů. Canon 5D Mark IV, Canon 16-35/2.8 verze II (vlevo) a verze III (vpravo), oba 1/800 s, f/2.8, ISO 100, ohnisko 35 mm

Srovnání ostrosti dvou objektivů.
Canon 5D Mark IV, Canon 16-35/2.8 verze II (vlevo) a verze III (vpravo), oba 1/800 s, f/2.8, ISO 100, ohnisko 35 mm

V extrémních případech navíc můžete narazit na opravdu špatný kus. Ten se hůř odhaluje, ale pokud konzistentně dostáváte špatné výsledky, i když podle recenzí by tomu tak být nemělo, je na místě navštívit servis.

9. Špatný nebo špinavý filtr

Kvalitní objektiv je základ, ale vždy je možné výsledek zhoršit filtrem. U kvalitních zrada nehrozí, ale dávejte si pozor na levné čínské výrobky. Dokáží rozmazat původně ostrý obraz, případně jako bonus přidat spoustu nechtěných prasátek.

10. Nepoužíváte doostření na počítači

Ostřílení fotografové vždy doostřují obrázek před jeho zveřejněním po té, co byl zmenšen na požadovanou velikost. Pokud provádíte pouhé zmenšení obrázku bez pozdějšího doostření, výrazně tím utrpí prezentace vaší práce. Detailně můžete tuto problematiku prostudovat ve článku o způsobech doostření obrazu.

Rozdíl mezi dvěma fotografiemi, z nichž první nebyla po zmenšení doostřena (vlevo) a druhá byla (vpravo).

Rozdíl mezi dvěma fotografiemi, z nichž první nebyla po zmenšení doostřena (vlevo) a druhá byla (vpravo).

Vzhůru k ostrým snímkům

Možná výše popsané body znáte, možná je pro vás něco novinka. V každém případě je dobré být obezřetný, a pokud vám jde o maximální ostrost, při focení nespěchejte. Jakmile se něco zdá být v nepořádku, raději potenciální problém prozkoumejte. Zkušení fotografové například u zrcadlovky poznají podle zvuku, jak dlouhou expozici zhruba automat zvolil a mohou ji u dalších snímků korigovat.

Nicméně ostatní problémy je potřeba znát a kontrolovat průběžně. Odměnou jsou fotografie, které už bez zpracování předčí snažení začátečníků.

 

Poslední aktualizace 7. března 2017

38 1
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře