Ne každá fotografie se do černobílé hodí. Smysl dává především tehdy, když je scéna postavená na světle a vztahu světlých a tmavých ploch, ne na barvách. Právě zimní krajina tyto podmínky splňuje častěji než jiné roční období – a proto je ideálním tréninkem vnímání světla a kompozice.

Zimní fotografie nabízí kouzelné světlo, jedinečnou atmosféru a úchvatné krajiny – zároveň ale přináší technické i kreativní výzvy. V tomto článku se naučíte, jak zvládnout nastavení foťáku, jak vybrat správnou techniku, komponovat působivé zimní scény a vylepšit své snímky v Zoner Studiu. Ať už fotografujete zasněžené krajiny, divokou zvěř nebo noční scény, tyto tipy vám pomohou posunout vaše zimní fotografie na vyšší úroveň.

Při výběru destinace v prosinci máte jako fotografové nečekaně široké možnosti. Severní polokoule se připravuje na Vánoce a města jsou plná světýlek, dekorací a reklam. Pro někoho je to pastva pro oči, pro jiného kýč. V každém případě pro nás fotografy je jedno i druhé dobrým námětem pro fotografickou sérii.

Tipy na nejfotogeničtější cestovatelské cíle v listopadu.

Podzimní období je možná to nejlepší pro fotografy. Barevné listí je velmi fotogenické, ale není to zdaleka jediný klad této části roku. Pojďte si přečíst, co všechno na vás čeká venku a jak z těchto příležitostí vytěžit co nejvíc.

Říjen nabízí klid po letní sezóně, mlhavé krajiny i ideální podmínky pro cestování po světě. Objevte, kam se v říjnu vydat za sluncem i dobrodružstvím.

Hlavní turistická sezóna v Evropě se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Zároveň se začíná mírně ochlazovat, nebo alespoň noční teploty klesají na milosrdných dvacet stupňů. Je tedy čas opět přemýšlet o návštěvě slavných destinací kolem Středozemního moře. Září je také oblíbeným měsícem pro návštěvu hor. Letní vedra a bouřky jsou pryč a ve vyšších nadmořských výškách se hory začínají barvit do fascinujících podzimních barev.

Fotografování krajiny není jen o tom zmáčknout spoušť u krásného výhledu. Aby vaše fotografie měly atmosféru, hloubku a příběh, chce to trochu strategie. Dobré světlo, trocha kreativity a schopnost vnímat prostor dokážou z obyčejné scenérie vytvořit působivý obraz. Poradíme vám, jak na to.

Červenec je pro Evropany jedním z hlavních prázdninových měsíců. Mnozí z nás však mají problém s výběrem destinace, protože vlna veder začíná sužovat velkou část Evropy. Teplota pak určuje naše tempo a ochotu brouzdat s foťákem. Místo focení raději sedíme někde ve stínu palem s vychlazeným pivem. Kam se vydat, pokud fotografickou inspiraci nenacházíte na plážích? Odpověď je jednoduchá. Zabalte si co nejméně fotografického vybavení a vydejte se do hor. Červenec je skutečně skvělým měsícem pro hory. Čím severněji a výš, tím lépe.

Léto pomalu klepe na dveře a máme poslední šanci užít si jižní Evropu bez nesnesitelných veder. V evropských horách taje sníh, teploty stoupají, louky rozkvétají a otevírají se turistické stezky vedoucí výš a výš. Na africkém kontinentu začíná období sucha – ideální čas pro pozorování divoké zvěře a safari. Asie svou rozlehlostí a rozmanitostí nabízí něco pro každé roční období. V jihovýchodní Asii vás v červnu potěší nižší teploty a méně srážek.

Květen je jedním z nejlepších měsíců pro cestování. Vzhledem k tomu, že na severní polokouli vrcholí jaro a na jižní polokouli přichází podzim, mají cestovatelé na výběr z široké škály destinací. Každý si zde najde něco pro sebe. Nejlepší konstelace pro fotografy jsou místa, která jsou zajímavá, ale nejsou přeplněná turisty. Proto se dnes opět zaměříme na méně známé destinace nebo místa, kde není turistická sezóna v plném proudu.

Rada pro cestování v dubnu by mohla být velmi jednoduchá. Proč nezůstat v České republice? Česká krajina se zbarvuje do nádherných sytých barev jara, dny se prodlužují a slunce o sobě dává vědět pořád víc. Naše domovina je určitě skvělou volbou a duben rád doporučuji všem cestovatelům, kteří chtějí poznat Českou republiku bez davů. Přesto je mnoho míst, která stojí za to v dubnu navštívit a kde si přijdou na své i milovníci vzdálených krajin.

Tato slovinská vodní plocha je tak proslulá, že ji jezdí navštěvovat a fotit lidé z celého světa. Ani já jsem neodolal a také už mám doma vlastní snímky. S pořádnou dávkou ranního vstávání jsem samozřejmě vyfotil ten nejobvyklejší, ale ještě více se mně líbí jiný, kde jsem musel jít štěstí naproti. Přečtěte si, jak se to všechno seběhlo.

Pokud chodíte na výlety s přáteli, určitě vědí, že se věnujete fotografování. Očekávají od vás, že vaše fotografie budou jiné – lepší než běžné fotky z mobilů (i když je možná budete fotit právě mobilem). Vždyť jste fotograf. Jak na to?

Toto je příběh fotky, která mi aktuálně visí nad počítačem. Obraz jsem si nechal vytisknout ve dvoumetrové velikosti. Kromě toho, že je fajn odpočinout si pohledem na krajinu, připomíná mi i námahu, kterou jsem do tvorby vložil.

Málokdy je možné fotit vodopád zezadu, a když se taková příležitost objeví, stojí za to ji pořádně využít. I když to někdy znamená, že si na správnou chvíli musíte počkat. Toto je příběh fotky, která právě takto vznikala.

Vítejte v mé kanceláři. Trochu těsná, trochu do ní táhne a wifinu nemá. Pojďte nahlédnout, jak vznikají ty zdánlivě jednoduché letecké snímky krajin a různých objektů nebo dokonce letadel ve vzduchu. Račte se připoutat, startujeme a bude to házet.

Už jste si jistě mnohokrát na nějakém místě řekli, že je to skutečný ráj pro fotografy. Na Madeiře může tahle věta získat zcela nový rozměr. Hlavním důvodem je obrovská rozmanitost koncentrovaná na velmi malém území. Představte si, že se za hodinu jízdy autem dostanete z tropického města na úroveň moře přímo na horu, která je vyšší než 1800 m n. m. (naše Sněžka). Pokud byste si chtěli někde vyzkoušet co nejvíc fotografických situací, tenhle ostrov je to pravé místo.

Vyprávění o tom, jak vznikla tato fotka nás tentokrát zavede na úpatí nejvyšších hor Rakouska do malé vesnice Heiligenblut. Opět bylo potřeba trocha plánování a příprav. Přese všechno to nestačilo a musel jsem nedokonalosti dohánět později na počítači.

Představte si, že jste doslova zaplaveni zelení. Je tak hustá, že zakrývá i slunce a jen tu a tam k vám propouští nějaký paprsek. Všude něco voní, pohybuje se, a prostorem se nese řev vřešťanů. A z téhle krásy se vynořují zvláštní pahorky, které po bližším prozkoumání odhalí tajemné stavby zaniklých civilizací. Zní vám to jako scéna z filmu? Ne, je to realita, se kterou se můžete setkat v džunglích Mexika a Guatemaly.