Když jsem začínal s fotografováním, měl jsem fotobatoh plný pevných objektivů – samozřejmě s co nejvyšší světelností. Každý mě tehdy přesvědčoval, že světelné objektivy nezbytně potřebuji. Důvody byly různé: vyšší technická kvalita, rychlejší ostření a především nádherný bokeh – to bájné rozmazané pozadí. Jak to vidím dnes?

Honba za co nejnižší clonou není zdaleka tak důležitá, jak se může na první pohled zdát. Místo slepého spoléhání na techniku se vyplatí zaměřit na kompozici, příběh a práci se světlem. Tady je šest důvodů, proč v běžné fotografii často vystačíte s méně světelným objektivem – a proč vás to možná i posune dál.

Kompozice místo rozmazaného pozadí

Naučte se komponovat a pracovat s prostředím, ve kterém fotografujete. Málokterá ikonická fotografie v historii využívá extrémně nízkou hloubku ostrosti. Autoři známých snímků často vědomě zapojují prostředí, které dotváří celkovou atmosféru – a to napříč žánry.

Ve fotožurnalistice, sportu nebo dokumentu se sice někdy nízká clona používá, ale často jen u doplňkových detailních záběrů. Hlavní fotografie mívají větší hloubku ostrosti, aby vyprávěly příběh v kontextu.

Moderní foťáky ostří dobře i bez světelných skel

Zaostřování za špatných světelných podmínek už dnes není takový problém, jako dřív. Bezzrcadlovky s pokročilým ostřením si poradí i tam, kde by starší technika selhala.

Pokud tedy zvažujete nákup světelného objektivu jen kvůli lepšímu ostření, možná dává větší smysl investovat do novějšího těla.

Bokeh nestačí: Proč rozmazané pozadí není cíl

Kupovat drahý objektiv jen kvůli „hezčímu bokehu“ z vás neudělá lepšího fotografa. Na fórech vám možná budou tvrdit opak, ale dobrá fotografie nestojí jen na rozmazaném pozadí.

Skvělá fotka má příběh, silný moment, atmosféru – a prostředí ji často významně podtrhuje. Bez těchto prvků může nízká hloubka ostrosti působit jen jako alibi pro slabou kompozici.

Mýtus: Čím nižší clona, tím lepší fotka

Přesně to vám řeknou prodejci. Ano, chtějí prodávat – ideálně víc skel, víc „nutností“. Ale zkušenější fotograf si často vystačí s kvalitním základním zoomem.

Dnešní zoomy (např. 24–70 mm se světelností F4) mají takovou kvalitu, že rozdíl oproti pevnému skle poznáte možná jen při velkoformátovém tisku – a ten dělá málokdo. Většina fotografií končí na webu nebo sociálních sítích, kde rozdíl mezi clonou 1.4 a 4.0 v podstatě není vidět.

Technická kvalita není vše

Pokud nefotíte specifický žánr, kde je technická stránka zásadní (např. architektura nebo reklama), technická dokonalost není prioritou. Ačkoli vám na fórech budou tvrdit opak, důležitější je příběh a obsah fotografie.

Paradox dokonalosti: Když vysoká světelnost nestačí

Mnoho fotografů si myslí, že portrét s přirozeným světlem a 85mm objektivem na F1.4 je automaticky dokonalý. Realita? Často jde o líbivý, ale obsahově prázdný snímek. Takových je na sociálních sítích spousta.

A když už chcete vysoce technicky precizní fotografii, pravděpodobně použijete clonu F16 nebo F25, stativ, a ideálně i umělé světlo – protože na přirozené se v takových případech moc spolehnout nedá.

Shrnutí

Dnešní fotoaparáty ostří bez problémů i s méně světelnými objektivy. Není nutné mít to nejnovější a nejdražší na trhu. Se slušným zoomem 24–70 mm F4 technicky pokryjete 90 % běžných situací. Jak bude výsledek vypadat, záleží už jen na vás – ne na cloně.