Původní využití šedé tabulky může být dnes již méně obvyklé. Možná ji znáte v souvislosti s vyvážením bílé, o kterém se ještě zmíníme. Tentokrát ji ale vyzkoušejte k přesnému určení expozice.

Pokud při fotografování spoléháte na automatiku fotoaparátu nebo se v manuálním režimu řídíte doporučením vestavěného expozimetru, ve většině situací pořídíte technicky správně exponované snímky. Tím se ale mnohdy ochudíte o nečekané a zajímavé fotografie, které by mohly vzniknout díky kreativní práci s expozicí. Nebojte se opustit bezpečnou zónu průměrně exponovaných snímků a zkuste se svojí tvorbou kreativně vyjádřit.

Ostřicí systémy ve fotoaparátech jsou dnes velmi pokročilé. Je potřeba ale jistá zručnost a znalosti, abychom z nich dostali co nejvíce. Přečtěte si důležité tipy, které se vám mohou při fotografování hodit.

Fotografování v ateliéru jsem se vždycky trochu bála, i já jsem se tam ale najednou nedávno ocitla. Jaké to bylo? A co bych vám doporučila, pokud vás to láká také? Čtěte dál.

Víte, jaké pohony se používají pro ostření objektivů? Čím se výrobci chlubí a co nám zamlčují? Co od motorků očekávat a jak se o ně starat? Detaily najdete v tomto článku.

Znalost ostřicích systémů v těle fotoaparátu je velmi důležitá nejen při výběru nového fotoaparátu, ale hlavně při jeho používání. Různé metody mají své výhody i slabiny, a když je pochopíme, dokážeme odhadnout, jak je využít pro co nejlepší výslednou fotografii.

Jaké expoziční režimy zrcadlovky a lepší kompakty nabízí a k čemu jsou užitečné? Vestavěné expozimetry ve fotoaparátu měří množství dopadajícího světla na scéně a podle toho rozhodují o nastavení expozičních parametrů – clony, času a ISO. Nastavením expozičního režimu určujete, jakým způsobem má fotoaparát naložit s údaji o naměřeném množství světla. Fotoaparát na základě zvoleného expozičního režimu může s údaji pracovat zcela automaticky anebo vám může ponechat určitou míru kontroly nad výslednou tonalitou fotografie. V manuálním režimu zase nemá vestavěný expozimetr fotoaparátu žádný vliv na nastavení expozice. Jaký režim tedy zvolit?

Expozimetry zabudované v digitálních fotoaparátech odvádějí ve většině případů dobrou práci a samotné fotografování vám velice usnadní. V některých složitějších podmínkách se ovšem nechají lehce zmást. Pro přesné měření expozice je proto možné buď použít pomůcky, které pomohou expozimetrům ve fotoaparátu s určením expozice, anebo raději externí expozimetry, které měří skutečné množství světla na scéně.

Zatímco lidské oko se dokáže přizpůsobit změnám světelných zdrojů, fotoaparát je v tomto ohledu nedokonalý. Proto mu musíme ukázat, že jeho barevné podání scény je jiné než ve skutečnosti. K tomu můžeme využít režimy fotoaparátu nebo automatické vyvážení bílé. V následujícím článku si ukážeme, jak nastavit barvy scény tak, aby odpovídaly realitě.

„Moc jsem toho loni nenafotil. Vlastně spíš nic než moc. Těch pár fotek z dovolené jsem pořád ještě neupravil a asi už ani nikdy neupravím. Ale mám pár momentek z večírků…“ vyčítal jsem si na začátku loňského roku. Můj posun se rovnal nule. Nebo se spíš přibližoval záporným hodnotám. A tak jsem se rozhodl, že to další rok udělám jinak.

V článku o expozičním trojúhelníku jsme se seznámili s tím, jak se navzájem ovlivňují základní expoziční parametry: clona objektivu, čas závěrky a citlivost ISO. Prvními dvěma parametry (clonou a časem) jsme se podrobněji zabývali v článku o nastavení expozice. Tentokrát se zaměříme na třetí expoziční parametr – citlivost ISO.

V článku o nastavení expozice jste se seznámili se základními expozičními parametry – clonou a časem závěrky. Nastavení těchto dvou parametrů přímo ovlivňuje množství světla, které dopadne na digitální snímač fotoaparátu. K dosažení správné expozice vede vždy několik kombinací nastavení času závěrky a clony objektivu. To, kterou kombinaci zvolíte, bude záležet na vašem tvůrčím záměru. Vztah mezi clonou, časem a také třetím expozičním parametrem, kterým je citlivost ISO, je vyjádřen takzvaným expozičním trojúhelníkem.

Už jste určitě zaslechli slovo expozice, možná si ale nejste jisti, co znamená. Úspěšná fotografie závisí na mnoha věcech – například na dobrých světelných podmínkách při focení. Významný vliv na celkový vzhled fotografie má ovšem také správné nastavení fotoaparátu, zejména třech expozičních parametrů – času, clony a citlivosti ISO. Fotograf musí zvolit takové hodnoty, které nejen zajistí správnou expozici (to, jak je fotografie tmavá či světlá), ale zároveň mu pomohou vyjádřit jeho záměr. Nastavení parametrů totiž ovlivňuje, jak bude na fotografii zaznamenán prostor a čas.

Fotografování může být i něco víc než pouhé cvakání spouští. Má svá pravidla a svou teorii. Seznamte se se základními vyjadřovacími prostředky fotografie a zjistěte, jaký je rozdíl mezi fotografií (fotografickým obrazem) a pouhým záznamem reality prostřednictvím fotoaparátu. Fotografie má obsahovat čitelný motiv, k jehož tvůrčímu vyjádření je potřeba důsledně pracovat se světlem, kompozicí a perspektivou.

Jedněmi z nejzábavnějších kreativních technik ve fotografii jsou malba světlem a kresba světlem. Jedná se o způsob fotografování, na kterém se může aktivně podílet i více lidí najednou a zabaví jak dospělé, tak i děti. Při určité míře trpělivosti a dostatku času lze vytvořit díla, která se blíží klasickým malbám.

Když jsme v létě vydali Honzův článek o jeho zkušenosti s bezzrcadlovkou Olympus OM-D, začala jsem přehodnocovat svůj původní plán, že si koupím novou lepší zrcadlovku. Místo toho jsem začala zkoušet, co mi bude opravdu vyhovovat.

Jeden cvak a jdu dál. Takhle nějak skončí příběh většiny fotek. Vlastně dřív, než začal. Je škoda, že spousta z nás (včetně autora článku) nad tím, co fotí, příliš nepřemýšlí. Chci se s vámi podělit o jeden nápad a jeho cestu k finální fotografii.

Pokud jste v situaci, kdy se chystáte prodat (či naopak koupit) licenci fotografie a potřebujete alespoň základní informace o licenční smlouvě a její vzor, nebo vás prostě tato problematika zajímá, pokračujte směle ve čtení.

V dnešní době digitální fotografie prakticky všichni vystavujeme své výtvory na webu, a veřejně tak prezentujeme svou tvorbu. Někdo má své stránky, někdo využívá služeb, jako je Zonerama. Na jednu stranu je internet požehnáním, protože naše fotky nekončí „v šuplíku“. Vidí je spousta lidí a my máme zpětnou vazbu na svou tvorbu, ať již pozitivní, či negativní. Ovšem toto zveřejňování fotografií má také svou odvrácenou tvář.

Člověk sám je jedním z nejčastějších námětů k fotografování. Může se pohybovat v krajině, pózovat v ateliéru nebo být třeba součástí pouliční fotografie. Člověk ve fotografii může dodat snímkům život anebo měřítko. Víte ale, čeho byste se při fotografování lidí neměli dopouštět?