Ostřicí motorky a další taje objektivů

Víte, jaké pohony se používají pro ostření objektivů? Čím se výrobci chlubí a co nám zamlčují? Co od motorků očekávat a jak se o ně starat? Detaily najdete v tomto článku.

Minulý díl článku o ostření se věnoval dějům probíhajícím v těle fotoaparátu. Tentokrát se zaměříme na hlavní používané mechanické pohony, které umožňují samotný pohyb čoček.

Zmenšený motorek

Starší verze pohonu je jednoduše malý elektrický motorek. Jeho pohyb se pomocí ozubených koleček přenáší dále a celá konstrukce je uzpůsobená tomu, aby se vešla do obloukového prostoru vedle čoček – odtud plyne i označení Arc Form Drive. Častěji ale narazíte na název Micro motor, což je někdy trochu jiný motor než AFD, ale funguje na podobném principu.

micro_motor

Micro motor z objektivu Canon EF 75-300. Nahoře je tubus s čočkou, kterou motor pohybuje. Celý mechanismus je tedy obestavěný kolem ní do tvaru oblouku. Foto electricstuff.co.uk 

Výroba i implementace je snadná, proto je tento pohon levný, ale bohužel také pomalý a hlučný. Používá se tedy čím dál méně a jen v těch nejlevnějších objektivech.

Supersonický motor

Různí výrobci používají různá označení, takže tento typ pohonu můžete najít pod názvy Supersonic motor (SSM), Ultrasonic motor (USM), Silent Wave Motor (SWM), Hyper Sonic Motor (HSM) a dalšími.

Tento mechanismus znamenal obrovský pokrok oproti jednoduchému motorku. Je mnohem rychlejší a přitom velmi tichý. Principem je využití piezoelektrických materiálů, které při přivedení elektrického proudu mění svůj tvar. Celý motor na první pohled vypadá podivně, protože jeho podstatou jsou jen dva kruhy, na obrázku níže zobrazené vpravo:

Supersonický motor použitý například v objektivu Samsung NX 85/1.4. Foto Samsung

Supersonický motor použitý například v objektivu Samsung NX 85/1.4. Foto Samsung

Součástky tohoto motoru jsou poměrně velké – vinou se dokola po celém obvodu tubusu. Klíčový je zejména zubatý kruh, který se působením proudu kroutí a vibruje, čímž vytváří jakousi vlnu otáčející druhý kruh a tím i ostřicí mechanismus. Jeden takový pohyb je v řádech mikrometrů (tisícin milimetrů), ale vibrací se odehraje desítky tisíc za sekundu, proto je pohyb rychlý a zároveň velmi přesně kontrolovatelný. Z vysoké frekvence vibrací se také odvozuje supersonický název této technologie.

Vypovídající animaci supersonického motoru jsem sice nenašel, ale pro představu přikládám odkaz na dvě ilustrace ukazující, co piezoelektrické materiály dovedou: jedna je z Wikipedie, jedná se o obecný jednoduchý motorek, a druhá z dílny Tamronu, kde jde zase o mírně jiný pohyb objektivu.

Zvětšující a smršťující se části si postupně „předávají

Zvětšující a smršťující se části si postupně „předávají“ materiál a tím jej rozpohybují.

Přesně navržená piezoelektrická část se kroutí a dotykem roztáčí další elementy.

Velkou výhodou tohoto pohonu je kromě zmiňované rychlosti a tichosti také to, že objektiv může kdykoliv zaostřit manuálně prostým otočením ostřicího prstence (takzvaný Full time manual, FTM). Není třeba přepínat automatické ostření na manuální, protože pokud ostření není přímo v činnosti, kruhy se nedotýkají a ručním pohybem nemáme co pokazit. Naopak v případě mikro motorků bychom ručním otáčením bez přepnutí riskovali poškození motorku nebo převodových koleček, což by mohlo vyústit až v nutnost opravy objektivu v servisním centru.

Zrádné zkratky

Kvůli velkým výhodám supersonických motorů se jimi výrobci rádi chlubí a často jejich zkratku dávají do názvu objektivu. Jenže ne všechny motorky jsou ty pravé kruhové supersonické varianty zmíněné výše.

Canon svůj nejlepší motor nazývá USM (Ultrasonic motor) a varianta výše se jmenuje Ring-type USM (prstencový USM). Jenže Canon do některých objektivů montuje zjednodušenou verzi takzvaný Micro USM, kde jsou kroužky mnohem menší a umístěné na okraji objektivu. Vytvářejí samostatný maličký motorek, jehož pohyb se přenáší ozubenými koly na hlavní součástky. Tato varianta je pomalejší a v některých případech ztrácí schopnost Full time manual (například u Canon EF 70-300mm f/4-5.6 IS USM). V názvu ale pořád zůstává zkratka USM, která je velmi zavádějící.

Krokový motor

Takzvaný stepper motor (STM) existuje dlouho, ale až s novými technologiemi se stal dobře použitelný. Momentálně ho využívá Canon v některých nových objektivech střední třídy. Technické detaily nejsou známy, ale motor je jen mírně pomalejší než supersonický, zato však ještě tišší a jeho pohyb je plynulejší, což jsou vlastnosti, které ho předurčují pro natáčení videa. Supersonický motor je lepší na bleskové ostření při fotografování, ale pro video nemá ideální chod. Krásně jsou oba pohony srovnány na tomto videu:

USM motor videu nesedí a má mnohem náhodnější a trhanější pohyby než stepper motor.

Objektivy bez motoru

V dnešní době jsou bezmotorkové objektivy spíše rarita, ale přesto se stále objevují nové objektivy, které spoléhají na manuální ostření.

Příkladem je firma Samyang, která dokáže vyrobit objektivy ucházející kvality, ale s velmi nízkou cenou, za kterou stojí právě absence ostřicích mechanismů.  Určeny jsou pro zkušené uživatele, kterým manuální ostření nevadí.

Úplným opakem je Zeiss, jehož objektivy série Otus jsou extrémně drahé, ale pohon pro ostření nabízejí jen v provedení pro Sony a Fuji. Varianty pro Nikon a Canon byly omezeny mezinárodními licencemi, takže s nimi uživatelé musí ostřit ručně.

Manuální ostření se často používá při natáčení videa nebo focení makra, takže tam absence pohonu ani nemusí vadit. Čistě manuální ostření je také přítomno u moderních objektivů typu tilt-shift, které otáčí rovina ostrosti a automatické ostření by nefungovalo správně.

Na pomezí

Pozor si musejí dát zejména uživatelé Nikonů, protože lze narazit na objektivy staršího designu, které spoléhají na to, že motorek pro ostření je umístěn v těle fotoaparátu a pomocí osičky se jeho pohyb převede na objektiv. Ten tedy žádný samostatný pohon nemá. Problémem je, že některá levnější těla už motorek a osičkou také nemají, takže je možné koupit zbrusu nové tělo i objektiv, které dohromady nebudou ostřit.

Nikion D7000 s modře označenou osičkou pro pohon staršího typu ostření. Zdroj Wikipedia.jpg

Nikion D7000 s modře označenou osičkou pro pohon staršího typu ostření. Zdroj Wikipedia.

Nejlepší není nezbytný

V tomto článku jsme si ukázali, jaké pohony se u objektivů obvykle používají. I když jsou mezi nimi rozdíly, není nutné je brát dramaticky a nějaký objektiv kvůli motorku hned odmítat. Článek slouží spíš jako orientační přehled, aby vám umožnil srovnávat objektivy a upozornil na zavádějící termíny, které používají výrobci.

Také rychlý motorek využije jen někdo, zejména fotografové různých sportů (anebo dětí). Na druhou stranu například krajináři ze stativu často ostří ručně a klidně se spokojí s manuálním objektivem.

Technologie ve fotoaparátech může být sice důležitá, ale ještě důležitější je ji umět správně použít. Příště se tedy můžete těšit na praktické rady pro samotné focení, které se týkají právě ostření.

Chcete o ostření vědět víc? Přečtěte si tyto články:

Jakým způsobem fotoaparát ostří

Jak správně používat automatické ostření

Poslední aktualizace 27. dubna 2015

29 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře