Prvotním myšlenkou vzniku barevné fotografie bylo zobrazení světa takový, jaký je, včetně barev. Dnes víme, že lze barvami mnohé říct, mají velké kreativní využití a můžete s nimi různě experimentovat. Každý fotograf by měl vědět, které barvy spolu vzájemně ladí, které se zvýrazňují nebo naopak vyčleňují.

Tvorba HDR fotek je nový způsob, jak pomocí technického pokroku displejů ukázat vysoký dynamický rozsah scény a detaily blížící se realitě. Připravili jsme článek pro všechny, kteří se ale s tak jednoduchým vysvětlením nespokojí. Jde totiž o něco úplně jiného, než co si pod pojmem „HDR“ asi představí většina fotografů.

U některých typů fotografií je dobré mít co nejkonkrétnější představu o tom, jak má výsledek vypadat. Občas potřebujete cílit na kompozici, jindy na výraz, nebo pocit z fotky. Na to, abyste se co nejvíc přiblížili vaší představě, je dobré si fotografii nějakým způsobem „načrtnout“. Ve kterých situacích se to hodí a jak na to?

Těžko bychom hledali barvu s pozitivnějším vyzněním, než je zelená. Zelenou hojně využíváme při zařizování našeho bydlení a zelená dokonce hraje jednu z nejdůležitějších rolí při plánování celých měst. A tím to nekončí. Kvůli pohledům do nekonečné zeleně jsme schopni opouštět komfort našich měst a šlapat ve větru a dešti do vysokých kopců. Lidé se zkrátka zelenou obklopují, ať už vědomě, či nevědomě, často a rádi.

Fotografický styl je to, co vaše fotky propojuje. Něco jako váš autorský podpis na fotografiích. I když nemusí mít stejné téma, fotky spolu ladí, mají něco společného. Sjednoceným vzhledem můžete upoutat větší pozornost i na sociálních sítích.

Každý, kdo mačká spoušť, ať už foťákem, nebo mobilem, komponuje fotografii. Nezáleží na tom, co je na fotce. Zda fotí krajinu, svou rodinu či domácího mazlíčka. Z hlediska fotografie je to on, kdo komponuje a podstatné je, zda správně.

Černá barva vzniká smícháním všech tří základních barev. Jako by je pohltila. V umění odpradávna vzbuzuje pocity spojené s temnotou, prázdnotou, nebo dokonce zánikem. Zároveň v nás probouzí fascinaci, protože dokáže vytvořit nepostradatelný kontrast a hloubku. Ve světě fotografie jsou tyto vlastnosti jedním z důvodů, proč je černobílá fotografie i po tolika letech stále tak populární.

Představte si, že stojíte ve stejnou chvíli a na stejném místě s dalšími fotografy. Víte, proč vaše záběry nebudou stejné? Protože každý se dívá na svět trochu jinak a snaží se do fotografie promítnou svůj pohled a své myšlenky. Osobnost fotografa se totiž odráží i v jeho fotografiích.

Rukopis ve fotografii je mnohdy mylně považován za určitý styl úpravy ve fotoeditoru, tak tomu ovšem není. Vezměte si písmo, tedy rukopis člověka. Rukopis je styl, jakým člověk píše, ne jakou použije barvou pera. To samé platí u fotografie. Rukopis je specifický a osobitý styl. Takže, když se někdo na vaši fotku podívá, ví hned, že je od vás.

Připravili jsme si pro vás sérii článků o barvách ve fotografii, ve kterých si řekneme jakou ve fotografii hrají roli a jak jsou barvy důležité. Podíváme se na psychologii barev, na marketingové pojetí i do historie. Začneme trochu kontroverzně, bude totiž řeč o bílé barvě, která z fyzikálního hlediska ani není barvou.

Jak zachytit emocionální a estetický význam prostoru v jednoduchých formách a čistotě linií? Využijte pravidla minimalistické fotografie, které se zaměřují na dokonale vyváženou kompozici, potlačení všech rušivých prvků a zvýraznění objemu a formy fotografované architektury.

Přestože už spoustu desetiletí můžeme fotit barevně, černobílé fotky si stále uchovávají své kouzlo. I proto spousta fotografů po nahrání do počítače obléká barevné snímky do klasičtějšího hávu. Tím spíš, že na převod do černobílé jim stačí jen pár kliknutí.

Ať už jste si to uvědomili, nebo ne, histogramem najdete v každém fotoaparátu. A to i nejnižších modelech. Stejné histogramy mají i fotografické editory včetně Zoner Photo Studia. Víte ale, jak s histogramem správně zacházet?

Focení je jako film a scénu je potřeba režírovat tak, aby snímek vypadal co nejlépe. Chce to mít dovednost dávat ty správné pokyny. Režírovaná fotka vypadá dobře, když se pózující cítí dobře a krásně. Obecně řečeno, chce na fotkách vypadat hezky asi většina lidí. A fotograf by měl vědět CO říct, aby toho bylo docíleno.

Lidské oko je fascinující svojí unikátností, a proto je i velmi důležitou částí toho, na co se fotografové zaměřují. První a základní poučka při focení portrétu je, že oči by měly být ostré. Co když ale vynecháme celý portrét a pustíme se rovnou k focení samotného detailu oka? V tomto článku si probereme různé možnosti.

Dokumentární fotografie je základ fotografických dovedností. Proč není dobré jej přeskakovat a hned se věnovat jiným žánrům bez toho, aniž byste si osvojili aspoň základy dokumentárního žánru? Něco dokumentovat je nejsnazší

Otázka, zda fotit na šířku a nebo na výšku vás pravděpodobně napadla už nesčetněkrát. Faktem je, že většinou převažuje šířka. Lidský zrak je totiž uzpůsoben k horizontálnímu vnímání světa. Tedy na šířku. A právě tak jsou navrženy fotoaparáty a většina stolních zobrazovacích zařízení. Dominanci horizontality teprve nedávno narušily chytré telefony, které, jak víme, posouvají orientaci na vertikální zobrazení.

Každý zdroj světla má určitou teplotu. A právě ta ovlivňuje barvy snímku. Proto musíte správně nastavit vyvážení bílé už při fotografování. Prozradíme vám, jak na to, a ukážeme, jak špatné nastavení opravit při úpravě fotek.

Od dob čistě manuálně ostřených objektivů uplynula dlouhá doba, a vývoj jde dopředu stále rychleji. Současné automaticky ostřící systémy jsou téměř zázrakem i proti špičkovým zrcadlovkám minulé dekády. Stále ale nečtou fotografovy myšlenky, a je proto dobré tušit, jak fungují a kde mohou selhat.

V situaci, kdy jste na místě, které chcete mít nádherně zdokumentované, ale počasí vám nepřeje, se nabízí možnost výměny oblohy při postprodukci. Je to kreativní technika, při které využijete práci s vrstvami.