Focení ve tmě nebo při slabém osvětlení je pro fotografy výzva. Ať už jde o noční město, interiér nebo večerní portrét, fotky často kazí šum, rozmazání nebo ztráta detailů. Ukážeme vám, jak správně nastavit fotoaparát pro focení za špatného světla a v noci, čemu se vyhnout a jak pomocí úprav i vhodné techniky získat skvělé snímky.

Některé fotoaparáty a mobily umí automaticky reagovat na světelné podmínky. Neznamená to však, že dokážou přesně odhadnout vaši představu o výsledné fotografii. Proto má smysl naučit se, jak jim napovědět vhodným nastavením nebo pomoci správným vybavením.

Problém slabého světla ve fotografii

Fotoaparát si nějak musí poradit s malým množstvím světla před vámi, což vždy nemusí vyjít na jedničku. Objevují tři typické problémy:

• Rozmazání snímku,
• šum,
• ztráta detailů.

Rozmazání snímku vzniká, když se přístroj snažil zachytit dostatek světla za použití delší expoziční doby. Jenže naše chvějící se ruce mají svá omezení, takže příliš dlouhý čas neudržíme naprosto nehnutě a vše bude rozmazané. Vše je relativní, takže se tady bavíme o dlouhém čase z pohledu fotoaparátu, jinak jde stále o zlomky sekund. Schválně tu nepíšu konkrétní hodnotu, protože záleží na různých faktorech, včetně ohniskové vzdálenosti objektivu, rozlišení snímače a vaši toleranci k rozmazání.

Šum se objeví, pokud fotoaparát ponechal nějaký relativně krátký čas a místo toho zvýšil ISO citlivost. Tím se sice zesvětlí snímek, ale zároveň se zvýrazní právě i šum.

Ztráta detailů je vlastně důsledek šumu výše, jen v jiné podobě. Spousta foťáků a mobilů má zapnutou nějakou formu redukce šumu, což je v zásadě chytřejší rozmazání. Šum se sice sníží, ale cenou za to je právě ztráta detailů.

Jak správně nastavit fotoaparát pro špatné světlo

Pro co nejlepší obraz musíme co nejlépe vybalancovat tzv. expoziční trojúhelník – vhodně nastavit clonu, čas a ISO citlivost.

Nejjednodušší je zmenšit clonu (použít nižší f-číslo), takže na senzor dostaneme více světla. Každý objektiv má ale svůj limit – nejmenší nastavitelnou clonu – takže tohle řešení lze použít jen do nějaké míry. Navíc s nižší clonou se pojí i menší hloubka ostrosti, kterou v některých případech nechceme, například při focení krajiny.

Druhá možnost je prodloužit dobu expozice. Ale jak jsem zmiňoval, i tady je omezení v podobě chvějících se rukou. Částečně může pomoci stabilizátor uvnitř fotoaparátu nebo stativ, ale opět záleží na typu snímku. Když fotíte tanečníky, při delší expozici budou rozmazaní, i když budete mít nejpevnější podpěru na světě.

Pokud nic jiného nepomůže, je v záloze zvýšení ISO citlivosti. Nemusíte si dělat příliš hlavu, pokud jde jen o pár kroků oproti základnímu nastavení, například pokud váš přístroj začíná na ISO 100 a vy ho změníte na ISO 800. Dopad na kvalitu snímku nejspíš nebude dramatický. Ale když se dostanete výše, například z ISO 100 na ISO 12 800, pak už bude zhoršení očividné.

Jaké vybavení pomáhá při focení ve tmě

Ve špatných světelných podmínkách si můžete pomoci několik způsoby. První je pořízení objektivu s větší světelností, například f/2.8, f/1.8 nebo dokonce f/1.4. Čím nižší číslo, tím více světla se na senzor dostane (f/1.4 propustí najednou čtyřikrát více světla než f/2.8), ale konstrukce objektivu je složitější, takže nejsvětelnější objektivy už nejsou „zoomy“, ale mají jedno pevné ohnisko.

Pomoci může i stabilizátor, který bývá součástí těla fotoaparátu nebo telefonu, ale jednotlivé modely se liší v tom, jak moc dokáží prodloužit expoziční čas. Novější stabilizátory bývají lepší a některé přístroje navíc kombinují stabilizaci senzoru se stabilizací uvnitř objektivu (pokud je k dispozici).

Pro velmi dlouhé časy je tu stativ. Pro krajináře je to obvyklý souputník, díky kterému mohou nastavit nejnižší ISO citlivost (např. ISO 100), velkou clonu (např. f/11) a v klidu fotit za šera i s expozičními časy přesahujícími 10 sekund. Pro maximální kvalitu je vhodné stativ doplnit ovládáním fotoaparátu vzdáleně, ať už s dálkovou spouští nebo pomocí mobilu, aby nedošlo ke zbytečným vibracím způsobeným mačkáním spouště. Jinou možností je nastavit při focení časovou prodlevu.

U focení lidí naopak stativ není praktický a v temnu využijete spíš další zdroj světla, jako je LED panel nebo blesk. Obojí navíc přináší nové možnosti, jak změnit scénu podle vašeho přání.

Tipy na úpravu fotek z horších světelných podmínek

Pokud se už dostanete do situace, že světlo nestačí a snímky lze pořídit jen se šumem, nemusíte zoufat. I když fotoaparát sám nějakou redukci šumu zvládne, lepší volba je fotit do formátu RAW, pro zachování co nejvíce informací, a poté jeho vyvolání v Zoner Photo Studiu X, kde redukci šumu vyladíte přesně na míru dané fotografii.

Někdy předchozí úprava způsobí lehkou neostrost snímku a proto tu je k dispozici i doostření.

Je také velmi běžné, že netrefíte přesně světlost fotografie. V tomto je focení v šeru záludné. Automatika fotoaparátu bývá nepřesná a protože i vy jste obklopeni tmou, tak při prohlížení snímků rozzáří svítící displej i tmavé oblasti, takže se na místě zdá, že obrázek je světlejší než ve skutečnosti. Naštěstí v RAW souborech bývá uloženo dostatek detailů a při jejich vyvolávání v Zoner Photo Studiu X můžete posuvníkem korigovat tyto nepřesnosti (u JPEG formátu je to podstatně větší problém).

Nejlepší scénáře pro focení ve tmě

Je mnoho různých typů focení, které se odehrávají za nižší světelné úrovně.

Efektní jsou noční města, zvlášť pokud najdete vyšší bod, ze kterého máte rozhled na rozzářené ulice a památky. Někdy i stabilizátor ve fotoaparátu zvládne dobré snímky, ale pro vyšší kvalitu sáhněte po stativu nebo nechte svůj přístroj stát bez hnutí na zídce nebo lavičce. Obvykle se před vámi vyskytují zároveň velmi tmavé i velmi světlé oblasti – scéna má tedy vysoký dynamický rozsah – takže zkušenější fotografové fotí několik různě světlých snímků, které později spojí dohromady.

Podobně jsou na tom ranní nebo večerní krajiny. Světla je ještě málo, takže opět bývá v pohotovosti stativ a běžné je i skládání více fotografií.

Fanoušci focení hvězdné oblohy by mi určitě neprominuli, kdybych zapomněl na astrofotografii. Ačkoliv lze udělat krásné fotky i s expozicí v řádu sekund, fajnšmekři nechávají fotoaparát na stejném místě klidně desítky minut. Samotné snímky jsou sice stále několikasekundové, ale je jich pořízených několik stovek, vždy s drobně posunutými hvězdami. Když se vše složí specializovanými programy, výsledkem je efektní podívaná.

Ve tmě je možné fotit i lidi a podle vašeho vybavení máte k dispozici obrovské pole možností. Pokročilí fotografové mohou experimentovat s dálkově odpalovaným bleskem. 

Ale při šikovném využití okolí ani nemusíte sahat po dalších kusech vybavení. Tady je například modelka schválně nasvícená světlem z blízké výlohy. V podobných situacích nicméně velmi pomáhají světelné objektivy.

Nebojte se focení ve tmě

Horších světelných podmínek se nemusíte bát. Naopak je to příležitost, jak mít fotky, které jsou ve dne vyloučené. A s trochou tréninku budou i takové snímky na vysoké úrovni.

Časté dotazy

• Můžu fotit ve tmě bez stativu? Ano, ale chce to pevnou ruku, stabilizaci a světelný objektiv. Pomůže i opření o pevnou podložku.
• Jaké ISO je ještě v pohodě? Záleží na foťáku, ale ISO 800–1600 zvládá většina bez velkých ztrát. Vyšší hodnoty už mohou šumět.
• Je RAW opravdu nutný? Hodí se. Umožní lépe doladit světlost, barvy i šum. Ideální pro úpravy v Zoner Photo Studiu X.
• Co dělat, když je fotka rozmazaná? Zkraťte čas závěrky nebo použijte stativ. Případně zvyšte ISO nebo otevřete clonu.
• Jaký objektiv je na tmu nejlepší? S co nejnižším clonovým číslem – ideálně f/1.8 nebo nižší. Čím světelnější, tím lepší.