Světelnost objektivu jednoduše: zjistěte, co znamená clonové číslo, jak ovlivňuje fotky a kdy se (ne)vyplatí investovat do světelného skla.

Zjistěte, co jsou přepaly na fotkách, proč vznikají a jak se jim vyhnout. Naučte se správně exponovat, využít histogram, filtry nebo úpravy v Zoner Studiu.

Možná už se vám to taky stalo: chcete zachytit kouzelnou atmosféru večerního bytu osvětleného jen svíčkami, ale automatika fotoaparátu scénu zesvětlí a zničí její náladu. Nebo chcete vyfotit hrající si děti, ale kvůli dlouhému času závěrky je snímek rozmazaný. A právě v takových chvílích přichází ke slovu manuální režim fotoaparátu.

Chcete začít s makrofotografií přírody a zachytit fascinující detaily květin, hmyzu a rostlin? Nemusíte investovat do drahého vybavení! Naučte se, jak využít běžnou techniku, světlo a kreativní triky pro dechberoucí makrosnímky přírody, a objevte kouzlo detailů na zahradě, v lese i na louce.

Ukážeme vám, jak nastavit clonu, čas a ISO v různých fotografických situacích – od krajiny přes portrét až po focení sportu nebo makra. Získáte jistotu, že si s nastavením poradíte v každé situaci. Manuální režim fotoaparátu dává fotografovi největší kontrolu a i když to není ta nejjednodušší volba, pomůže vám pochopit všechny zákonitosti a lépe pak dokážete posoudit, kdy ho má smysl použít a kdy je lepší se uchýlit k jinému režimu. 

Začínáte s focením a máte pocit, že vašim snímkům něco chybí? Nejste sami. Existuje několik typických chyb, které dělá skoro každý začínající fotograf – od nakloněného horizontu až po špatnou kompozici. V tomto článku vám ukážeme, jak se těmto chybám vyhnout, zlepšit kompozici i úpravu fotek a jak fotit technicky lépe.

Jak zachovat ostrost při malování světlem? Blesk není jediná cesta – světlo, barvy a pohyb lze využít mnohem kreativněji. Jak nasvítit modelku, aby působila přirozeně? Jak vytvořit hloubku obrazu a pracovat s více světelnými zdroji? A jakou roli hraje barevná teorie?

Focení ve tmě nebo při slabém osvětlení je pro fotografy výzva. Ukážeme vám, jak správně nastavit fotoaparát pro focení za špatného světla a v noci, čemu se vyhnout a jak pomocí úprav i vhodné techniky získat skvělé snímky.

Každý fotograf určitě aspoň jednou zkusil luminografii, tedy malování světlem. Dlouhá expozice, pobíhání s baterkou nebo světelným řetězem – je to skvělá zábava, ale většinou od výsledných fotografií moc nečekáme. Jsou to prostě světelné stopy. Při troše píle a kreativního přístupu se však tento fotografický proces dá proměnit v tvorbu nádherných uměleckých děl – včetně portrétů malovaných světlem.

Cesta lesem, slunce probleskuje skrze listí, nad hlavou se tyčí vysoké stromy, v dálce palouček celý ozářený sluncem a u něj malá chaloupka. Jak si ale poradit s výraznými světelnými přechody, aby všechna tahle

Clona, rychlost závěrky a hodnota ISO spolu tvoří tzv. expoziční trojúhelník. Dnešní grafika vám ukáže, jak se tyto hodnoty vzájemně ovlivňují a jak vyfotit přesně to, co potřebujete. Infografika je větší než

Připravte se na článek plný šumu, rozmazaných fotografií a zkreslené perspektivy. Dnes vám ukážeme, jak u nás, přímo v prostorách, kde pro vás připravujeme Zoner Photo Studio, vznikala velká temná komora.

Svět vidíme v barvách a také fotoaparáty jsou schopny tuto viděnou barevnost docela spolehlivě zaznamenat. Přesto převod do černobílé může fotografiím mnohdy prospět. V jakých případech se to vyplatí?

Termín dynamický rozsah se používá při popisu scén, při recenzích fotoaparátů a vůbec je to oblíbené zaklínadlo. Přitom myšlenka za ním je jednoduchá. Pokud pochopíte jeho princip a naučíte se s ním při fotografování pracovat, můžete zabránit přepalům nebo podexponování scény.

Původní využití šedé tabulky může být dnes již méně obvyklé. Možná ji znáte v souvislosti s vyvážením bílé, o kterém se ještě zmíníme. Tentokrát ji ale vyzkoušejte k přesnému určení expozice.

Pokud při fotografování spoléháte na automatiku fotoaparátu nebo se v manuálním režimu řídíte doporučením vestavěného expozimetru, ve většině situací pořídíte technicky správně exponované snímky. Tím se ale mnohdy ochudíte o nečekané a zajímavé fotografie, které by mohly vzniknout díky kreativní práci s expozicí. Nebojte se opustit bezpečnou zónu průměrně exponovaných snímků a zkuste se svojí tvorbou kreativně vyjádřit.

Jaké expoziční režimy zrcadlovky a lepší kompakty nabízí a k čemu jsou užitečné? Vestavěné expozimetry ve fotoaparátu měří množství dopadajícího světla na scéně a podle toho rozhodují o nastavení expozičních parametrů – clony, času a ISO. Nastavením expozičního režimu určujete, jakým způsobem má fotoaparát naložit s údaji o naměřeném množství světla. Fotoaparát na základě zvoleného expozičního režimu může s údaji pracovat zcela automaticky anebo vám může ponechat určitou míru kontroly nad výslednou tonalitou fotografie. V manuálním režimu zase nemá vestavěný expozimetr fotoaparátu žádný vliv na nastavení expozice. Jaký režim tedy zvolit?

Expozimetry zabudované v digitálních fotoaparátech odvádějí ve většině případů dobrou práci a samotné fotografování vám velice usnadní. V některých složitějších podmínkách se ovšem nechají lehce zmást. Pro přesné měření expozice je proto možné buď použít pomůcky, které pomohou expozimetrům ve fotoaparátu s určením expozice, anebo raději externí expozimetry, které měří skutečné množství světla na scéně.

V článku o expozičním trojúhelníku jsme se seznámili s tím, jak se navzájem ovlivňují základní expoziční parametry: clona objektivu, čas závěrky a citlivost ISO. Prvními dvěma parametry (clonou a časem) jsme se podrobněji zabývali v článku o nastavení expozice. Tentokrát se zaměříme na třetí expoziční parametr – citlivost ISO.

V článku o nastavení expozice jste se seznámili se základními expozičními parametry – clonou a časem závěrky. Nastavení těchto dvou parametrů přímo ovlivňuje množství světla, které dopadne na digitální snímač fotoaparátu. K dosažení správné expozice vede vždy několik kombinací nastavení času závěrky a clony objektivu. To, kterou kombinaci zvolíte, bude záležet na vašem tvůrčím záměru. Vztah mezi clonou, časem a také třetím expozičním parametrem, kterým je citlivost ISO, je vyjádřen takzvaným expozičním trojúhelníkem.