Noční focení je vždy o kompromisu mezi světlem, šumem a ostrostí. Správné nastavení ISO vám pomůže fotit ostré snímky i bez blesku – ať už máte stativ, nebo fotíte z ruky. V článku najdete tipy na nastavení ISO pro noční město, pohyb i focení hvězd a naučíte se, kdy ISO snížit a kdy ho naopak bez obav zvýšit.

Fotoaparáty mají na ISO citlivost také automatické nastavení, jenže automatika vám neumí číst myšlenky a neví, jaký je váš záměr. Často se vyplatí nastavit ISO na konkrétní hodnotu nebo nechat sice automatiku, ale pomoci jí dalšími podrobnějšími volbami, které se k ISO citlivosti vážou.

Projděme si různé situace, které můžete potkat, od těch jednodušších po složitější.

ISO na noční statickou scénu ze stativu

Máte před sebou krásně osvětlenou památku nebo celé město a v ruce fotoaparát se stativem. Tohle je ideální situace. ISO citlivost nastavte manuálně na nejnižší hodnotu (obvykle kolem 100), což znamená, že budete potřebovat zachytit spoustu světla a tedy prodloužit expozici. To ale se stativem vůbec nevadí. Expozice v řádu jednotek nebo desítek sekund jsou snadné, takže klidně také přidejte vyšší clonu, ať je vše perfektně ostré.

Když chcete nastavit konkrétní ISO hodnotu, můžete, ale nemusíte jít přímo do manuálního režimu fotoaparátu. Stačí, když zůstanete například v režimu Priority clony (označovaném A nebo Av), ale najdete si, kterým kolečkem nebo tlačítkem se mění právě jen ISO citlivost. Tam bývají konkrétní čísla od zhruba 100 do vyšších tisíců nebo desítek tisíc.

Pro maximální kvalitu v podobných situacích, kdy fotíte velmi tmavá a velmi světlá místa zároveň, můžete vyzkoušet i focení více snímků s různou světlostí, která pak složíte dohromady.

Nastavení ISO na světelné stopy ze stativu 

Překvapivě snadné je i focení projíždějících aut, kolotočů nebo jiných pohyblivých objektů. S tou podmínkou, že vám na snímku nevadí rozmazaný pohyb. To je ostatně většinou žádoucí, protože „nudně ostré“ snímky můžete dělat ve dne, kdežto právě dlouhé světelné čáry vzniknou jen v noci.

Opět je dobré snížit ISO citlivost na minimum. Podle toho, jak dlouhé rozmazané čáry u vašeho objektu chcete, nastavíte čas a clonu. Nejspíš budete potřebovat pár pokusů k vyladění správných hodnot, ale pak už následuje jedna správná fotka za druhou.

ISO při focení noční oblohy ze stativu

Zdálo by se, že noční obloha bude stejně snadná jako předchozí situace, ale není tomu tak vždy. Hvězdy se totiž na nebi pohybují poměrně rychle, takže když se chcete vyhnout jejich rozmazání, musíte držet expoziční čas pod určitou hodnotou, kterou si necháte vypočítat, nebo prostě vyzkoušíte. Nejspíš to bude v řádu nižších jednotek sekund, takže tady přijde na řadu nízká clona a když ani ta nepomůže, tak zvyšujte ISO.

Obvyklou možností je také skládání více krátkých expozic speciálními způsoby dohromady. Buď proto, aby vše zůstalo ostré (každý snímek se o něco posune a zarovná s prvním) nebo naopak, aby se sice stopy za hvězdami také protáhly, ale na rozdíl od jedné velmi dlouhé expozice jste mohli vynechat prolétající družice a letadla. Detaily najdete v článku o focení hvězd a Měsíce.

Jak nastavit ISO při focení z ruky v noci

Nikdo nenosí stativ pořád. Snadno se stane, že se na cestách ocitnete jen s fotoaparátem nebo mobilem, ale stále si budete chtít vyfotit majestátní scénu před vámi.

Pak nezbude než pečlivě balancovat clonu, expoziční čas a právě ISO citlivost.

S clonou se vyplatí zůstat vcelku nízko, rozhodně nepočítejte s čísly jako f/16, spíš budete maximálně na f/5.6.

Expoziční čas záleží na tom, jak dobrá je stabilizace ve vašem přístroji, aby překonala přirozené chvění lidských rukou. Pomůžete si tím, že zvolíte širší ohnisko nebo se zapřete o něco pevného, jako je zeď nebo zábradlí. Vcelku snadno se pak dostanete na desetiny sekundy, v některých případech i na celé sekundy.

ISO citlivost pak nastavte podle toho, co vám předchozí dva parametry dovolí, aby byl záběr rozumně světlý. Pravděpodobně se budete pohybovat kolem ISO 1600 a více.

Praktické je udělat testovací fotku, podle které zjistíte, nakolik obraz potřebuje nějakou korekci. Rozhodujete se obvykle podle toho, jestli je:

• Příliš tmavý – budete muset snížit clonu, zvýšit čas nebo citlivost.
• Příliš světlý – tohle je příjemný „problém“, který říká, že máte rezervu, a klidně snižte citlivost, případně zkraťte čas nebo zvyšte clonu.
• Rozmazaný – zde to chce zkrátit čas, což budete muset kompenzovat snížením clony nebo zvýšením citlivosti.
• Zašuměný – tady záleží na rezervách vašeho přístroje. Zkuste snížit citlivost, ale pak budete muset snížit i clonu nebo prodloužit čas. Pokud to není reálné, pak bohužel šum zůstane, ale stále je lepší než rozmazaný snímek.

ISO a noční focení lidí v pohybu

Patří sem i pohyb všelijakých jiných objektů, ale focení lidí je asi nejběžnější. Každopádně se dostáváme k nejproblematičtější situaci.

Světla je málo, ale přesto je potřeba zachytit akci. Potřebujete tedy relativně krátký čas, většinou někde v rozsahu 1/100 s až 1/500 s. U pózujících skupinek si můžete dovolit i delší časy, ale naopak u sportovců a zvířat se dostanete na ještě kratší hodnoty.

Abyste nemuseli volit příliš vysokou ISO citlivost, je klíčová co nejnižší clona. Fotografové se světelnými objektivy tady mají výhodu.

ISO hodnoty budou pravděpodobně vyšší, většinou ISO 3200 a více. Někdy se dostanete i do desítek tisíc. Pokud je to ale jediná možnost, jak udělat ostrou fotku, bývá šum přijatelný kompromis.

Nastavení ISO v proměnlivých podmínkách

Co když se ale při focení pohybujete mezi osvětlenými a tmavými místy, nebo zkrátka nechcete nad citlivostí ISO příliš přemýšlet? Můžete se dokonce spokojit s plně automatickými režimy, ale lepší kompromis je nastavitelné Automatické ISO, kde dáte fotoaparátu pár nastavení, aby vše počítal přesněji.

V zásadě stačí být v režimu Priority clony (A nebo Av), takže nastavíte právě jen f/číslo a následně ISO nastavíte na hodnotu „Auto“. Přístroj za vás doplní expoziční čas a ISO citlivost podle svého uvážení.

Zde velmi záleží na konkrétním přístroji. Během let se totiž tahle možnost vyvíjela, ale vždy jde o to, že procesor se snaží vypočítat expoziční čas a pokud je příliš dlouhý, tak zvyšuje ISO citlivost, dokud se čas nedostane do nějakých rozumných hodnot. Co se myslí těmi rozumnými hodnotami, záleží právě na konkrétním přístroji.

Podle stáří vaší techniky se můžete setkat s různými kombinacemi následujících bodů:

• Auto ISO vůbec není k dispozici (ale to už je prehistorie jako třeba Canon 350D z roku 2005).
• Minimální expoziční čas se řídí ohniskem a udržuje se zhruba podle klasické poučky „1/ohnisko“ sekund, tj. čím delší teleobjektiv, tím kratší čas. V menu jde nastavit násobič, kterým tyto hodnoty zvýšíte nebo snížíte.
• Pro expoziční čas je v menu přímo volba jeho povoleného minima, třeba 1/100 sekundy.
• Pro rozsah ISO hodnot jsou nastavitelné hranice od / do.
• Přepínač, jestli se má při překročení povolených hodnot automaticky snižovat i clona.

Podobné možnosti se opravdu vyplatí projít v manuálu, protože přeberou práci, na kterou byste jinak pořád museli myslet.

Například při focení reportáže s lidmi vím, že je potřeba kratší čas, aby nebyli rozmazaní pohybem. Platí to zejména při větším počtu megapixelů a použití teleobjektivu, ale pro větší jistotu téměř pořád používám minimální expozici 1/250 s. ISO se pak stále udržuje na potřebné hodnotě a dokonce automaticky klesne, když se můj cíl pohne do světla.

Když mě čeká focení interiéru se širokým objektivem, stačí minimální expozici přepnout na 1/30 s (občas i delší) a o přesné ISO už se opět nemusím příliš starat. Stačí sem tam zkontrolovat, jestli automatika volí přijatelné hodnoty.

ISO automatické i manuální

Převážně automatické přístupy jsou skvělé v situacích, kdy rychle fotíte mnoho snímků. Naopak manuální ISO si dovolte u jednotlivých „vymazlených“ záběrů. Odměnou vám budou čistší snímky bez zbytečného šumu.