Procvičte si kompozici pomocí abstraktního makroexperimentu

Žádné chození po horách a čekání na nejlepší počasí. Scény pro makro focení najdeme všude kolem sebe nebo si je můžeme vytvořit. Miniaturní abstraktní kompozice neobsahují žádnou složitou myšlenku, ale přesto mohou působit pro oko lahodně.

Snad každý fotograf se někdy snažil vyfotit nějakou drobnou věc a tím zabrousil do kapitoly makro fotografie. Často jsou tyto malé věci velmi konkrétní – na internetu snadno najdete úžasné detailní snímky much a jiných živočichů, sám jsem pro minulý makro článek fotil špičky tužek. A najít se dají i jiné příklady.

Na druhé straně je tu abstrakce, která má taky své místo na slunci. Tentokrát se nesoustředíme na konkrétní objekty, ale na tvary, linie, barvy a další grafické prvky. Abstraktní fotografie je díky tomu vynikající způsob cvičení kompozice a fotografického oka.

Jak je to s technikou?

Makro fotografie je o trochu více závislá na vybavení. Pokud váš aparát nedovoluje fotit makro přímo, ale má odnímatelné objektivy, můžete se pro začátek ponořit do makrofotografie pořízením v jiném článku zmiňovaných levných mezikroužků. Případně je tu možnost pořídit k nim i starší objektiv.

Ať už použijete jakékoliv vybavení, musíte se připravit na to, že hloubka ostrosti (rozsah zaostřené oblasti) bude malinká, i v řádu milimetrů, a každý drobný třes rukou bude problém.

Abychom zajistili dostatečně krátké časy, je výhodné buď sehnat dostatek světla (blesky, slunce) anebo použít delší čas a stativ. Podle zvoleného řešení je možnost využít i větší clonu, která obrázek více proostří. Větší i menší clona jsou ve výsledku použitelné a záleží jen na vás a na technických omezeních.

Na dvou obrázcích níže je právě ukázka, jak může téměř stejná fotografie vypadat s různými clonami. Ani jedno řešení není špatné.

Kroužková vazba dvou bloků s nižší clonou.jpg

Kroužková vazba dvou bloků s nižší clonou.

Kroužková vazba dvou bloků s vyšší clonou.jpg

Kroužková vazba dvou bloků s vyšší clonou.

Všechny snímky v tomto článku byly nafoceny na fullframe přístroji Canon 5D Mark III s objektivem 100/2,8 IS Macro a navíc 65 mm mezikroužků. Díky zvláštním vlastnostem tohoto objektivu a kroužků i při zvolení clony f/2.8 je ta reálná někde kolem f/5–f/10 (podle vzdálenosti zaostření). Navíc jsem většinou používal blesky, takže nastavení času a hodnoty ISO je nedůležité, a proto expozici u snímků ani neuvádím.

Ostření

U makra obvykle ani nemá cenu zapínat autofocus. Manuálním ostřením dosáhnete mnohem přesnějších a spolehlivějších výsledků.

Pokud fotíte ze stativu a váš fotoaparát to umožňuje, je nejlepší použít zvětšený náhled (LiveView nebo prostě displej) a přesně ručně zaostřit.

Při focení z rukou je často jednodušší zaostřit přibližně předem, pak fotoaparátem opatrně pohybovat a ve chvíli, kdy se vaše cílové místo zdá být zaostřené, zmáčknout spoušť. Obvykle bude pouhý třas rukou tak velký, že budete přejíždět tam i zpět kolem cíle a fotografie se vám povede až po dlouhých sekundách. Zdá se to být složité, ale zase odpadá podobně komplikované nastavování stativu, takže obě metody mají něco do sebe.

Kde hledat inspiraci

Výhodou makro focení je, že v běžné domácnosti najdeme spoustu tvarů, které je možné zachytit. I malinký detail je pro fotoaparát obrovská scéna schopná zaplnit celý snímek.

Vhodným přírodním cílem jsou kvetoucí rostliny. Pokaždé jiné a plné barev či tvarů. Je jednodušší je fotit doma. Venku leda za bezvětří, jinak se vám povede zaostřit jen se štěstím.

Detail okvětního lístku.jpg

Detail okvětního lístku.

Z podobných záběrů už téměř není poznat, co je na fotografii. Jedná se primárně o barvy a jejich rozložení v obraze. I pokud budeme o trošku více popisní, stále půjde o abstrakci, jen je zde méně barev, takže dominantní jsou tvary a struktury povrchu.

Okvětní lístek jinak.jpg

Okvětní lístek jinak.

Jako technický člověk jsem hledal i mezi objekty vyrobenými lidmi a našel jsem. Po kroužkových blocích (výše) jsem pořídil barevné papírky a dal jsem se do experimentování.

Neomezené množství možností

S papírem a dalšími materiály nemusíme spoléhat na to, že scéna bude vypadat dobře, ale sami si ji přetvoříme ke své libosti. Je až s podivem, kolik kreativních možností se skrývá v tak nenápadné věci, jako je trhací bloček s barevnými listy papíru.

Počáteční stav před focením.jpg

Počáteční stav před focením.

Díky makro objektivu by mi stačily i menší kousky papíru, ale tyhle byly hned po ruce. Vzhledem k tomu, že papír dokážeme nůžkami opracovávat všichni, nabízí se obrovský potenciál.

I v makro velikosti platí běžná kompoziční pravidla, takže jsem využil diagonály i pravidlo třetin, abych udělal snímek zajímavějším. (Ale je zde i spousta jiných možností.)

Jedna z možných kompozic barevných papírů.jpg

Jedna z možných kompozic barevných papírů.

Nemusíme se omezit jen na pohled kolmo na papír, působivé jsou i boční záběry s postupným rozmazáním směrem dozadu i dopředu.

Alternativa s více papíry.jpg

Alternativa s více papíry.

Papíry ani nemusí být v rovině, ale opřené o sebe nebo jinak naaranžované.

Prostorovější kompozice.jpg

Prostorovější kompozice.

A nakonec ani nemusíme používat nůžky. Do záběru dostaneme méně geometrické efekty.

Natrhané papíry působí méně stroze.jpg

Natrhané papíry působí méně stroze.

Ideální záběr se nepovede napoprvé, proto buďte připraveni nafotit hodně fotek, ze kterých pak vyberete ty nejlepší. Takto například vypadala moje pokusná série – a to jsou v ní už odstraněné špatně zaostřené snímky:

Různé variace na podobné téma.jpg

Různé variace na podobné téma.

Vánoční atmosféra nejen v prosinci

Pokud vám připadají ostře střižené barevné papíry příliš rovné, jsou tu i jiné možnosti. Moje volba padla na formičky/vykrajovátka vánočního cukroví. Opět se jedná o zdánlivě jednoduchou věc, ovšem pokud jich máte několik, hned vám umožní složité experimenty s kompozicí.

Sada použitých vykrajovátek.jpg

Sada použitých vykrajovátek.

Ač chladně kovový člověkem vyrobený objekt, přesto lze pomocí něj tvořit ladné sestavy. Ukázka níže je téměř bezbarvá, vynikla by skvěle v černobílé (tady jsou ještě lehké světle žluté odrazy, asi od vzdálených žárovek). Absence výrazných barev dovoluje zaměřit se čistě na linie.

Téměř černobílá fotografie s důrazem na linie.jpg

Téměř černobílá fotografie s důrazem na linie.

Pokud vám černobílá není po chuti, lze doplnit i barevné efekty. Já jsem použil barevná světla, ale stejně zajímavé je využít i barevné papíry mimo záběr, které se budou odrážet v kovových formičkách.

Formičky s jedním fialovým světlem.jpg

Formičky s jedním fialovým světlem.

Na konec jsem nechal nejsložitější ukázku s oranžovým, fialovým a zeleným světlem:

Formičky se třemi světly.jpg

Formičky se třemi světly.

Tohle už je spíš extrém a ne běžné nastavení. Berte to jako příklad, kam až se dá dojít při focení jednoduchých tvarů, když si pohrajeme s okolím.

Stačí jenom začít

Několik barevných světel doma asi nenajde každý, ale jak bylo vidět u ukázek z papíru, nejsou potřeba. Ve chvíli, kdy se odhodláte, je polovina tíhy za vámi a pak stačí si vybrat z dostupných možností. Jsem si jistý, že po chvíli experimentování dostanete zajímavé abstraktní fotografie.

Poslední aktualizace 29. února 2016

49 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře