Komponujeme fotografie květin

Květiny a rostliny kolem nás jsou poutavé a dají se vyfotit sofistikovaněji než jen jedním způsobem. Načerpejte v článku inspiraci a přečtěte si proč a jak komponovat fotografie rostlin.

Jako několik jiných klasických témat, i květiny fotil asi každý fotograf. Jenže spousta fotografií ze začátku vypadá takto:

Pampeliška focená „na přímo“. Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/320 s, f/7.1, ISO 500, ohnisko 250 mm

Pampeliška focená „na přímo“.
Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/320 s, f/7.1, ISO 500, ohnisko 250 mm

Neříkám, že je toto řešení špatné. Tato fotografie je technicky precizní a spolu s dokonalým středovým pojetím má něco do sebe. Navíc díky její detailnosti by byla vhodná pro katalog anebo pro jiný účel, kde je potřebná vysoká popisnost. Ale co se týče umělecké stránky, lze vymyslet spoustu kreativnějších kompozic.

Klasická pravidla

Příklad výše je focený z přirozené výšky pozorovatele, který se ke květině lehce skloní. Větší dojem ale získáte z neobvyklejších úhlů. Namísto abyste rostlinu fotili z výšky, se napřed snižte na její úroveň a s fotoaparátem zamiřte prakticky rovně.

Tato činnost se snadno popisuje, ale krkolomněji vykonává, proto podobná kompozice není úplně automatická.

Pampeliška s horizontem. Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2,8 IS II, 1/250 s, f/3.5, ISO 100, ohnisko 145 mm

Pampeliška s horizontem.
Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2,8 IS II, 1/250 s, f/3.5, ISO 100, ohnisko 145 mm

Navíc jsou zde použita obvyklá kompoziční pravidla – tedy pampeliška je umístěná v průsečíku čar vedoucích ve třetinách fotografie, což je obvyklá přibližná metoda pro získání zlatého řezu. A stejně tak horizont je blízko hranice jedné třetiny.

Pampeliška s kompozičními pomůckami.jpg

Pampeliška s kompozičními pomůckami.

Pravidlo třetin (respektive pravidlo zlatého řezu) se objevuje často a je výhodné pokaždé, když chcete hlavní motiv vložit do kontextu a zachytit i část okolí. Právě s dlouhými ohnisky můžete snadno pomocí drobných posunů vlevo či vpravo výrazně změnit, co bude v pozadí:

Tulipány s pozadím … dalších tulipánů. Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2,8 IS II, 1/500 s, f/4.0, ISO 100, ohnisko 200 mm

Tulipány s pozadím … dalších tulipánů.
Canon 5D Mark II, Canon EF 70-200/2,8 IS II, 1/500 s, f/4.0, ISO 100, ohnisko 200 mm

Ačkoliv se tato fotografie může zdát primitivní – tulipány vypadají prostě elegantně – není tomu tak. Zachycené není žádné rozlehlé tulipánové pole, ale malinká předzahrádka na ulici, takže bylo potřeba velmi opatrně vyladit kompozici, aby nebyla vidět na jedné straně omítka domu nebo chodník na straně druhé.

Dlouhá ohniska především, ale nejen ona

Předchozí snímky jsou všechny fotografované dlouhými ohnisky. To je pro při focení květin typické, protože zjednodušeně platí, že čím delší ohnisko, tím více bude rozmazané pozadí, a rostlina tak vynikne. Navíc u zoomových objektivů je obvykle pravdou fakt, že největší detaily se dají dělat právě na nejdelším konci, takže u takto malých objektů jsou vyšší ohnisková čísla ve výhodě.

Nicméně fotit lze i ohnisky mnohem širšími. Například u fotky s pampeliškami je další možností zachytit celou louku.

Louka plná pampelišek. Canon 5D Mark II, Canon EF 16-35/2,8 II, 1/60 s, f/9.0, ISO 200, ohnisko 23 mm

Louka plná pampelišek.
Canon 5D Mark II, Canon EF 16-35/2,8 II, 1/60 s, f/9.0, ISO 200, ohnisko 23 mm

Kvůli co největšímu efektu není na záběru nic, co tam nepatří. Kdybych se otočil lehce vlevo, už by tam byly domy nejbližší vesnice. Vpravo na obzoru zase číhal temný les. Díky tomu, že jsem se obojímu vyhnul, působí záběr jako louka táhnoucí se všemi směry.

Byť je to neobvyklé, je možné použít široké ohnisko i na detaily. Na tomto snímku je dokonce vidět efekt ultraširokého ohniska (16 mm na full frame) a pro zajímavější kompozici jsem zvolil podhled. V tuto chvíli se lépe fotí s fotoaparáty s výklopným displejem. Můj touto schopností nedisponuje, takže jsem potřeboval několik pokusů, než jsem trefil zaostřený záběr.

Detail focený ultraširokým ohniskem. Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2,8 II, 1/200 s, f/3.5, ISO 100, ohnisko 16 mm

Detail focený ultraširokým ohniskem.
Canon 5D Mark III, Canon EF 16-35/2,8 II, 1/200 s, f/3.5, ISO 100, ohnisko 16 mm

Diagonály

Předchozí záběr je na šikmo. Nakonec jsem ho preferoval před rovnějším pohledem, protože natočení aparátu přidalo na dynamice.

Toto je obecná vlastnost fotografií, a pokud v záběru vyloženě není horizont, lze snímek udělat více akční využitím obrazových prvků, které se táhnou diagonálně.

Stonek s listy záměrně fotografovaný diagonálně. Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/160 s, f/7.1, ISO 800, ohnisko 229 mm

Stonek s listy záměrně fotografovaný diagonálně.
Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/160 s, f/7.1, ISO 800, ohnisko 229 mm

Stejně tak spletené větve rostoucí shora dolů působí staticky, ale stačí je na snímku zachytit diagonálně a vše je působivější:

Spletené větve opět zachycené diagonálně. Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/250 s, f/6.3, ISO 800, ohnisko 250 mm

Spletené větve opět zachycené diagonálně.
Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/250 s, f/6.3, ISO 800, ohnisko 250 mm

Opakování prvků

Toto kompoziční pravidlo se v nějaké formě vyskytovalo už v předchozích fotografiích, ale je třeba si uvědomit jeho důležitost. Opakováním prvků přidáte do snímku harmonii, která se často může spojit právě se zmiňovanými diagonálami.

Pokud ještě využijete malou hloubku ostrosti, dostanete květiny ustupující a rozmazávající se do pozadí. Opět si povšimněte, že zaostřené místo se znova nachází v průsečíků třetin:

Pravidlo o opakování prvků platí i pro rostliny. Canon 5D Mark II, Sigma 50/1,4 DG, 1/4000 s, f/1.4, ISO 100, ohnisko 50 mm

Pravidlo o opakování prvků platí i pro rostliny.
Canon 5D Mark II, Sigma 50/1,4 DG, 1/4000 s, f/1.4, ISO 100, ohnisko 50 mm

Alternativně lze fotit „z boku“ a zaostřit tak na všechny prvky. Nerozmazávají se tedy (tak moc) směrem dozadu a dopředu a máte je všechny na fotografii zobrazené rovnocenně:

Detaily malých květů. Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/250 s, f/11, ISO 800, ohnisko 250 mm

Detaily malých květů.
Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/250 s, f/11, ISO 800, ohnisko 250 mm

Chaos s pravidly

Nakonec jsem si nechal fotografii, která není komponovaná podle žádného geometrického pravidla:

Chaotické lístky Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/320 s, f/6.3, ISO 500, ohnisko 250 mm

Chaotické lístky
Canon 40D, Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS, 1/320 s, f/6.3, ISO 500, ohnisko 250 mm

Ani tady se nejedná o náhodné zmáčknutí spouště. Pro maximální efekt bylo klíčové vyplnit snímek, aby se lístky táhly od kraje ke kraji a aby nebylo zabrané nic jiného – konec série lístků nebo dokonce cizí předměty. Jedná se tedy o podobné uvažování, jako u pampeliškové louky, jen v mnohem větším detailu.

Hledejte nové kompozice

Fotografie rostlin nemusejí vypadat pořád stejně, i když k tomu ze začátku svádí. Snažil jsem se vypíchnout nejdůležitější pravidla, ale pokud jste u focení podobných přírodních tvarů úspěšně použili ještě nějaká další, budu rád, když se pochlubíte v komentářích. A samozřejmě přeju hodně zdaru na vašich fotolovech.

Poslední aktualizace 9. května 2016

57 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Vít Kovalčík

Od začátku roku 2012 jsem na volné noze a živím se fotografií. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města. Jestliže vás moje snímky zaujaly, nebojte se navštívit mé webové stránky.

Číst všechny články.

Komentáře