Květy jara na jihu Moravy a Vysočině

Zatímco na horách se bude ještě nějakou dobu lyžovat, v nížinách se jaro už začíná hlásit o slovo. Tady u nás – na jihu – přichází jaro do přírody ještě o něco dříve, takže pokud nechcete dobu prvních květů propásnout, je nejvyšší čas začít chystat se na cestu. Máte-li sbaleno, rád bych vás zavedl k nám jižní Moravu a také na nedalekou Vysočinu, na některé známé i méně známé botanické lokality, abyste si také mohli těchto poslů jara užít.

První jarní květy se začínají v české a moravské přírodě probouzet nejčastěji začátkem března. Samozřejmě podle konkrétní sezóny a lokality může být všechno úplně jinak. Zkuste si vzpomenout na diametrálně rozdílný průběh jarních sezon v letech 2013 a 2014. Vůbec se mi zdá, že právě tyto dva roky, co se doby kvetení týče, mimořádně vybočovaly. Zatímco začátkem dubna 2013 jsme se po stepích na jihu Moravy brodili deseti centimetry sněhu, v roce 2014 bylo vše o měsíc uspíšené proti obvyklému průběhu jara.

Ve správnou chvíli na správném místě. Přestože lokalita výskytu hlaváčku jarního PP Kamenný vrch u Kurdějova je prosluněnou loukou, chladnější počasí nebo anebo nesprávná denní doba mohou způsobit, že květy se částečně nebo zcela uzavřou. To je případ i těchto dvou hlaváčků, vyfocených 3. dubna 2010 později odpoledne (16:02). Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/125 s, F8, bez kompenzace expozice, ISO100, ohnisko (EQ35) 42 mm.jpg

Ve správnou chvíli na správném místě. Přestože lokalita výskytu hlaváčku jarního PP Kamenný vrch u Kurdějova je prosluněnou loukou, chladnější počasí nebo anebo nesprávná denní doba mohou způsobit, že květy se částečně nebo zcela uzavřou. To je případ i těchto dvou hlaváčků, vyfocených 3. dubna 2010 později odpoledne (16:02).
Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/125 s, F8, bez kompenzace expozice, ISO100, ohnisko (EQ35) 42 mm.

Jestli zrovna nemáte cestu na jižní Moravu nebo na Vysočinu, zkuste zapátrat ve svém okolí. Určitě nějaká podobná naleziště jarních květin a stromů, o jakých teď píšu, naleznete i jinde, i když se tam třeba první květy objeví o pár dnů nebo i týdnů později. Ještě malá nápověda, jak odhadnout ten správný čas, kdy za květy s fotoaparátem vyrazit: jarní květiny a stromy se pěstují také uměle v zahrádkách, takže tyto pro vás mohou být signálem, kdy se vydat do volné přírody. Ovšem neplatí to úplně, neboť doba kvetení závisí i na konkrétním stanovišti. Nelze srovnávat sněženky na záhonu před domem se sněženkami ve vlhkém lese.

V minulém článku jsme si řekli něco málo o focení květů. Teoretickou přípravu tak máte za sebou a mohli bychom jít fotit. Než ale vyrazíte, je nasnadě připomenout, že většina popisovaných lokalit v tomto článku je chráněna jako přírodní památky nebo přírodní rezervace a je třeba se tam chovat ohleduplně a s respektem k přírodě. V každém případě – i mimo tato území – by mělo platit, že jediné, co si odtud odnesete, budou fotografie. Ono by se květům v pokoji stejně dlouho nedařilo. Užívejte si je proto v jejich přirozeném prostředí a připomínejte si je jen na pěkných fotografiích.

Jihomoravské stepi

Pro krajinu jižní Moravy jsou charakteristické slunné stepi, které jsou cennými biotopy z hlediska výskytu mnoha teplomilných druhů rostlin a živočichů. Typickou rostlinou těchto stepí je koniklec velkokvětý. Trsy těchto velkých chlupatých květů tam nacházejí ideální stanoviště a nikde jinde ve volné přírodě u nás, než právě na jižních stepích, nerostou.

Není jedna lokalita jako druhá. Podobu květů částečně ovlivňuje i konkrétní prostředí. Koniklece velkokvěté, které jsem nafotil v PR Kamenný vrch v Novém Lískovci v Brně, se mi zdají trochu jinak zbarvené, než ty odjinud. Foceno 8. března 2014. Canon EOS 100D, objektiv EF-S 18-55, 1/125 s, F7.1, kompenzace EV −1/3, ISO100, ohnisko (EQ35) 46 mm.jpg

Není jedna lokalita jako druhá. Podobu květů částečně ovlivňuje i konkrétní prostředí. Koniklece velkokvěté, které jsem nafotil v PR Kamenný vrch v Novém Lískovci v Brně, se mi zdají trochu jinak zbarvené, než ty odjinud. Foceno 8. března 2014.
Canon EOS 100D, objektiv EF-S 18-55, 1/125 s, F7.1, kompenzace EV −1/3, ISO100, ohnisko (EQ35) 46 mm.

Koniklec se nachází na mezinárodním seznamu přísně chráněných druhů rostlin. Je proto zajímavé, že paradoxně vůbec největší výskyt těchto vzácných rostlin v Evropě a dokonce i na světě je na louce za velkým brněnským sídlištěm v Novém Lískovci v přírodní rezervaci Kamenný vrch. Údajně tam roste přes 50 tisíc trsů. Pro svoji snadnou dostupnost je lokalita vděčným cílem velkého množství zájemců. Prakticky ve stejnou dobu, kdy kvetou koniklece, tam lze najít i žluté květy mochny jarní a písečné. O něco později na stejném místě najdete i pozdější koniklec luční český.

Koniklec velkokvětý se v Brně dále nachází v přírodních rezervacích Medlánecké kopce, na Stránské skále, na Obřanské stráni nebo na Hádecké planince.

Krása v detailu. Koniklec velkokvětý je, na rozdíl od jiných jarních květů, matný, a tak se tolik na slunci nepřepaluje. Úskalím jeho focení jsou jeho jemné chloupky. Musíte velmi dobře nastavit hloubku ostrosti, chcete-li jej správně zachytit, tím spíše více květů v trsu najednou. Když se vám to ale povede, je to nádhera, že? Tyto květy byly vyfoceny v lokalitě PR Biskoupský kopec nad údolím Jihlavy. Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/160 s, F7.1, ISO100, ohnisko (EQ35) 70 mm. Vyvoláno z RAW v ZPS pro dosažení jemnějších detailů a věrnějších barev.jpg

Krása v detailu. Koniklec velkokvětý je, na rozdíl od jiných jarních květů, matný, a tak se tolik na slunci nepřepaluje. Úskalím jeho focení jsou jeho jemné chloupky. Musíte velmi dobře nastavit hloubku ostrosti, chcete-li jej správně zachytit, tím spíše více květů v trsu najednou. Když se vám to ale povede, je to nádhera, že? Tyto květy byly vyfoceny v lokalitě PR Biskoupský kopec nad údolím Jihlavy 24. března 2012.
Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/160 s, F7.1, ISO100, ohnisko (EQ35) 70 mm. Vyvoláno z RAW v ZPS pro dosažení jemnějších detailů a věrnějších barev.

Pokud chcete být ušetřeni davů lidí z města, zajeďte si raději dál od Brna. Z mnoha dalších lokalit bohatého výskytu konikleců na jižní Moravě a nedaleké Vysočině doporučuji lokality Malhostovická pecka na Tišnovsku, malý skalnatý pahorek nedaleko silnice z Čebína do Malhostovic, Biskoupský kopec v přírodním parku Střední Pojihlaví, Kamenný vrch nad Kurdějovem (k této lokalitě podrobněji dále), přírodní památka Hovoranské louky a nebo také známá kavylová Pouzdřanskou step a spousta dalších. Zapomenout nemohu také na Pavlovské vrchy (Pálavu), například východní svahy Děvína, Stolovou horu nebo skalní suk Kočičí skála.

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) má obvyklou dobu kvetení v březnu až v dubnu. Nejkrásnější a nejbohatší jsou trsy květů na konci března. Dříve nejsou květy dostatečně rozvinuté a později už mohou být některé ovadlé. Mezi fialovými květy lze najít i formu vzácnější bělokvěté odchylky Pulsatilla grandis f. albiflora.

Spanilé sněženky

Pokud se vydáte na Pouzdřanskou step, jednu z výše doporučených lokalit výskytu konikleců, příliš časně, na teplých jižních svazích budou teprve rozkvétat první fialové květy konikleců. Zato na severních svazích, zvaných Kolby, porostlých dubohabřinami a lesostepí, se velice dobře daří jedné z našich nejranějších bylin – sněžence podsněžníku. V první polovině března bývá les pokrytý lánem bělostných květů.

"Lehké jak pírko. Lehké květy sněženek podsněžníku je obtížné zachytit z blízka. Přestože se choulí v lesním porostu, jako tyto v lokalitě NPR Pouzdřanská step – Kolby, i sebemenší závan větru je roztřepe.jpg

Lehké jak pírko. Lehké květy sněženek podsněžníku je obtížné zachytit z blízka. Přestože se choulí v lesním porostu, jako tyto v lokalitě NPR Pouzdřanská step – Kolby, i sebemenší závan větru je roztřepe. Snadno se také přepalují, takže to chce opravdu trpělivost, abyste správně zachytili jejich krásu. Foceno 17. března 2012.
Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/125 s, F6.3, ISO100, ohnisko (EQ35) 32 mm. Vyvoláno z RAW v ZPS pro dosažení jemnějších detailů struktury květů. Souběžný JPEG byl pořízen s kompenzací EV −1, což sice zajistilo, že květ není přepálený, ale snímek byl dosti tmavý a po vytažení stínů zatížený šumem.

Další les plný sněženek naleznete o 8,5 km dále na severovýchod na Liščím vrchu nad Nikolčicemi. Obě lokality nejsou zatím nijak notoricky známé, takže tam potkáte jen opravdu málo lidí, ale „znalci“ je už objevili. Sněženky naleznete i na opačné straně od Brna v lokalitě přírodní památky Hrušín. Sněženka je zařazena k ohroženým druhům naší květeny a je rovněž vedena v mezinárodní úmluvě o ochraně ohrožených druhů.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis L.) kvete v závislosti na průběhu zimy už od konce února do poloviny března, jen výjimečně i později. Zvláště v lokalitě u Pouzdřan je polovina března už opravdu nejzazší termín. Nejčastěji tam najdete rozkvetlé sněženky začátkem března, takže s konikleci se shodují dobou kvetení většinou jen velmi krátce.

 

Čerstvé letošní album si můžete prohlédnout na Zoneramě:

Hustopečská zastavení

Budete-li cestovat po dálnici D2 od Bratislavy na přelomu března a dubna, zcela jistě vaši pozornost upoutá bíle pokrytý vrchol kopce nad Hustopečemi. Jsou to rozkvetlé mandloně, nejdříve kvetoucí ovocné stromy. Pokud se vydáte k unikátnímu sadu, jakého obdobného u nás nenajdete, můžete vidět mnohem více jarních květů. Čtyřhektarový mandloňový sad pokrývá jihozápadní svah na vrcholu Hustopečského starého vrchu. Další, méně známý sad naleznete i na sousedním Kamenném vrchu.

Ke květům mandloní se nemusíte shýbat, jako k jarním bylinám, naopak to někdy chce něco pod nohy, jako tady, na Hustopečském starém vrchu, kde jsou po revitalizaci květy značně vysoko. Nevýhodou focení květů na stromech je také fakt, že se o poznání více hýbou a jsou zpravidla více vystavěny přímému slunci. Přesto je focení za slunečného dne lepší, protože pozadí tvoří příjemně modrá obloha. Foceno 1. dubna 2012.  Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/160 s, F8, ISO100, ohnisko (EQ35) 36 mm. Vyvoláno z RAW v ZPS pro citlivější úpravu kontrastu světlých květů a pozadí za jasného dne.jpg

Ke květům mandloní se nemusíte shýbat, jako k jarním bylinám, naopak to někdy chce něco pod nohy, jako tady, na Hustopečském starém vrchu, kde jsou po revitalizaci květy značně vysoko. Nevýhodou focení květů na stromech je také fakt, že se o poznání více hýbou a jsou zpravidla více vystavěny přímému slunci. Přesto je focení za slunečného dne lepší, protože pozadí tvoří příjemně modrá obloha. Foceno 1. dubna 2012.
Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/160 s, F8, ISO100, ohnisko (EQ35) 36 mm. Vyvoláno z RAW v ZPS pro citlivější úpravu kontrastu světlých květů a pozadí za jasného dne.

Mandloně jsou původem z Blízkého východu a daří se jim především ve Středomoří. V tuzemsku je můžete spatřit spíš ojediněle v zahradách na jihu Moravy nebo v Polabí. V takovém množství je ale naleznete opravdu pouze v hustopečských sadech. Tato jedinečná přírodní památka, která nemá v celé střední Evropě obdoby, pochází z 50. let minulého století, kdy byl sad vysazen coby zdroj suroviny pro výrobu cukrovinek pro čokoládovny. Později se přestalo pěstování mandlí vyplácet, a tak sad zůstal od 90. let ladem. Poté, co začal zarůstat náletovými dřevinami, zejména trnovníkem akátem, uvědomili si místní, jak o jakou raritu se jedná. Před několika lety začalo město Hustopeče sad vykupovat a především revitalizovat. Zatímco ještě relativně nedávno bylo k sadu těžké najít cestu, nyní je až příliš vyhledávanou turistickou atrakcí s rozhlednou, ze které můžete celou lokalitu přehlédnout z výšky.

"Rozkvetlé

Rozkvetlé mandloně jsou typickým obrázkem brzkého jara v únoru na fotkách ve Středomoří. To u nás rozkvetou o něco později, přesto jsou vůbec prvními ovocnými stromy, které kvetou. Oba hustopečské sady, ten známější na Hustopečském starém vrchu, i ten odlehlejší na sousedním Kamenném vrchu (na fotografii) spojuje naučná mandloňová stezka. I přestože jsou zdejší mandloně v posledních letech v obležení lidí, určitě stojí za to se sem vypravit. Foceno 1. dubna 2012.
Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/160 s, F8, kompenzace EV −0,3, ISO100, ohnisko (EQ35) 17 mm. Kontrast dodatečně upraven v ZPS.

Když jsem sad navštívil před několika lety, ještě před zahájením revitalizace, měl jsem jedinečnou šanci nafotit krásné velké bílé květy na polámaných větvích visících k zemi. Po prořezu jsou nyní květy na vzrostlých stromech poměrně vysoko, ale přesto lze najít i větve, které jsou v dosahu objektivu. Mandloňový sad je obklopen dalšími ovocnými sady, proto je možné v okolí spatřit i první květy dalších ovocných stromů. V roce 2011 se nám podařilo nafotit už 3. dubna první květy jabloní!

Mandloň obecná (Amygdalus communis L.) kvete v březnu a dubnu, na lokalitě Hustopečská stará hora přibližně na samém konci března a začátkem dubna, tedy až o dva týdny dříve, než obvykle rozkvetou broskvoně.

Žlutá slunce hlaváčků

Návštěvu mandloňových sadů lze dobře spojit s návštěvou přírodní rezervace Kamenný vrch. Nachází se nedaleko odtud na východní stráni kopce u Kurdějova. Tolik žlutých květů hlaváčku jarního, jako tady, najdete pohromadě asi jen málokde. Ve střední části, kde je výskyt největší, pokrývají svah tisíce žlutých sluníček.

Malá slunce připomínají žluté květy hlaváčků jarních. Rostou většinou v trsech o mnoha květech. Ani v tom množstvím, v jakém se vyskytují v PP Kamenný vrch u Kurdějova, odkud pochází tato fotografie, není snadné najít opravdu fotogenní trs, tedy takový, který bez nastrojení má pěkně uspořádané, otevřené a nezaschlé všechny květy. Proto je možné zkusit fotit solitérní rostliny. Foceno 1. dubna 2012.  Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/160 s, F8, ISO100, ohnisko (EQ35) 34 mm. Vyvoláno z RAW v ZPS pro dosažení lepší kresby struktury listů.jpg

Malá slunce připomínají žluté květy hlaváčků jarních. Rostou většinou v trsech o mnoha květech. Ani v tom množstvím, v jakém se vyskytují v PP Kamenný vrch u Kurdějova, odkud pochází tato fotografie, není snadné najít opravdu fotogenní trs, tedy takový, který bez nastrojení má pěkně uspořádané, otevřené a nezaschlé všechny květy. Proto je možné zkusit fotit solitérní rostliny. Foceno 1. dubna 2012.
Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/160 s, F8, ISO100, ohnisko (EQ35) 34 mm. Vyvoláno z RAW v ZPS pro dosažení lepší kresby struktury listů.

Mezi žlutými květy hlaváčků objevíte také četné fialové květy konikleců velkokvětých, které se ale úplně ztrácejí v záplavě žlutých květů. Hlaváčky i koniklece v této lokalitě kvetou prakticky současně s mandloněmi, takže návštěvu obou lokalit lze velmi dobře spojit v jeden výlet. 

Hlaváčky najdete na spoustě dalších lokalit, třeba na nedaleké už výše zmíněné Poudřanské stepi či lokalitách na Pálavě zmíněných v souvislosti s konikleci. Právě na Pálavských lokalitách můžete v době kvetení hlaváčků narazit na nádherné fialové květy kosatců nízkých (Iris pumila), které by mohly být dalším příspěvkem do tématu „oblíbených“ jarních květů. Můj tip, kam za hlaváčky bez doprovodu ukřičených rodinek, je třeba přírodní památka Louky pod Kunštátem u Krumvíře na Moravském Slovácku.

Hlaváček jarní (Adonis/Adonanthe vernalis L.) kvete běžně od začátku dubna až do května, v lokalitě Kamenný vrch u Kurdějova spíše v dřívějším termínu, který je také výhodný pro společný výlet k sadům mandloní.

Údolí bledulí

Koncem března a začátkem dubna se na loukách a v lesích začíná objevovat stále více květů rozmanitých velikostí a barev. Jarní příroda dostává sílu a květy přestávají být ojedinělé jako ještě před pár týdny. A přeci je tu něco, co může upoutat vaši pozornost.

Bledule v údolí Chlébského potoka

Lokalita výskytu bledule jarní v PP Údolí Chlébského potoka na Vysočině (též na úvodní fotografii) je naprosto jedinečná svým rozsahem. Něco takového vskutku jen tak někde neuvidíte. Když si přivstanete, budete ušetřeni náporu lidí. Nezapomeňte, že pohybovat byste se tam měli pouze po cestách. Foceno 4. dubna 2009.
Olympus C5060WZ, 1/200 s, F4.0, kompenzace EV −0,7, ISO80, ohnisko (EQ35) 28 mm. (foto: Jana Pavlusová)

Vlhké sevřené údolí u obce Chlébské v přírodním parku Svratecká hornatina poskytuje přímo ideální podmínky pro výskyt bledule jarní. Více než čtyři hektary přírodní památky Údolí Chlébského potoka se začátkem dubna promění v bílé plochy statisíců bílých zvonků, přímo fascinující koberce bledulí, lemujících romanticky meandrující potok z obou stran. Mezi bledulemi se vine jen poměrně úzká cesta, takže někdy je problém se minout s dalšími návštěvníky, kterých je tu také hodně. Lokalita bledulí u Chlébského je vskutku vyhlášená, proto tam sami za hezkého počasí rozhodně nebudete. Ale stačí poodejít o kousek dál mimo hlavní trasu a pro svoji fotografování budete mít klid, lokalita je totiž poměrně rozlehlá. Pokud Vám davy lidí vadí, podstatně méně návštěvníků potkáte i v dalších lokalitách v okolí, kde se bledule také hojně vyskytují, zejména na méně známé nedaleké lokalitě přírodní památka Hersica. Pozor jen na bláto. Vlhko, které svědčí bledulím, znamená také bláto na stezkách a na botech.

Bílé zvonky bledulí jarních jsou skvostnými objekty pro focení v detailu i v celé lokalitě. Při focení se ale snadno přepalují, je tedy třeba hlídat expoziční parametry. Na fotografii bledule v lokalitě PP Údolí chébského potoka, 9. 4. 2009. Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/100 s, F5.6, ISO100, ohnisko (EQ35) 84 mm. Expozice upravena z RAW v ZPS, protože z JPEG kopie (vzniklé současně s fotografií v RAW) při kompenzace EV −0,3 nebylo možné kresbu na květech získat.jpg

Bílé zvonky bledulí jarních jsou skvostnými objekty pro focení v detailu i v celé lokalitě. Při focení se ale snadno přepalují, je tedy třeba hlídat expoziční parametry. Na fotografii bledule v lokalitě PP Údolí chébského potoka, 9. 4. 2009.
Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/100 s, F5.6, ISO100, ohnisko (EQ35) 84 mm. Expozice upravena z RAW v ZPS, protože z JPEG kopie (vzniklé současně s fotografií v RAW) při kompenzace EV −0,3 nebylo možné kresbu na květech získat.

Zdaleka ne tak rozsáhlou, ale neméně významnou lokalitou výskytu bledulí nedaleko od Brna, je přírodní rezervace Rakovecké stráně a údolí bledulí v přírodním parku Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině. Kolem potoka Rakovec najdete velké plochy i menší trsy bledulí. Údolí je tu otevřenější než u Chlébského a na fotografování je tu možná o něco více světla. Příjezd do lokality byl nedávno upraven, takže i za vlhkého počasí není problém se sem dostat. Ačkoliv podobných lokalit s výskytem bledulí v přírodě je v tuzemsku více, bledule jarní také patří k ohroženým druhům naší květeny.

Bledule jarní (Leucojum vernum) kvete v březnu až dubnu. Ten správný čas na bledule v obou popisovaných lokalitách nastává většinou až koncem března a zkraje dubna, ale v roce 2014 jsme u Chlébského potoka fotili již 9. března, tedy opravdu nezvykle brzo. Bledule pěkně kvetou poměrně krátce, proto je třeba se opravdu trefit! Přijdete-li brzo, budou ještě zavřené a také jich bude málo. Přijdete-li pozdě, budou květy již hodně rozevřené a povadlé.

A nakonec trocha šafránu

Říká se, že když je něčeho málo, je toho jako šafránu. A neříká se to nadarmo. Šafránu je u nás opravdu málo. Tento původně alpský silně ohrožený rostlinný druh se u nás přirozeně vyskytuje jen na samém jihu na Šumavě a v Novohradských horách. Nicméně, patrně díky oblibě mezi zahrádkáři, se mu podařilo zdomácnět i jinde. Mediálně je známá zejména lokalita v Lačnově na Valašsku, pak je tu také několik lokalit na severu a východě Čech a jedna malá u Nového Města na Moravě.

Šafrán bělokvětý v lokalitě PP U Bezděků není původním druhem. Celkem se jim tam ale daří, byť květy nejsou tak krásné, jako najdete u krokusů v zahrádkách. Foceno 8. dubna 2009. Olympus E-510, 14.00 – 42.00 mm, 1/100 s, F3.8, ISO100, ohnisko (EQ35) 34 mm. Protože fotografie bohužel vnikla už dost pozdě (18:10) za nedostatku světla, bylo vhodné fotografii vyvolat z RAW z v ZPS, čímž se částečně eliminoval šum při úpravě expozice.jpg

Šafrán bělokvětý v lokalitě PP U Bezděků není původním druhem. Celkem se jim tam ale daří, byť květy nejsou tak krásné, jako najdete u krokusů v zahrádkách. Foceno 8. dubna 2009.
Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/100 s, F3.8, ISO100, ohnisko (EQ35) 34 mm. Protože fotografie bohužel vnikla už dost pozdě (18:10) za nedostatku světla, bylo vhodné fotografii vyvolat z RAW z v ZPS, čímž se částečně eliminoval šum při úpravě expozice.

Na lokalitě u Nového Města se mísí bílé s fialovými květy jiného druhu šafránu. Šafrány najdete na kraji města, za říčkou Bobrůvkou vlevo od silnice na Zubří na louce chráněné jako přírodní památka U Bezděků. Ta je součástí 1. zóny CHKO Žďárské vrchy, a proto je do ní vstup zakázán. Šafrány ovšem s opatrností uvidíte a nafotíte i u informační tabule. Překvapivé je, že ani mnozí místní o výskytu těchto květin nic nevědí, protože při mé návštěvě neuměli poradit, kde hledat.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) kvete nejčastěji začátkem dubna, ale ve vyšších partiích až v květnu. Přesnou dobu kvetení je dost těžké odhadnout. Potíž je také s tím, že kvete poměrně krátce, nejdéle dva týdny, a tak je třeba mít trochu štěstí.

V době, kdy kvetou šafrány, je už příroda v rozpuku a květů kolem vás bude hodně. Mým cílem bylo ukázat několik zajímavých a svým způsobem nevšedních lokalit, na které se můžete vydat a zajisté tam nafotíte spousty krásných záběrů. Určitě jsem na některé zapomněl nebo je neznám. Budete-li putovat za těmito květy, jistě také cestou pořídíte i množství fotografií jiných květů. I zdánlivě „obyčejné“ květy jaterníků podléšek, sasanek hajních, pomněnek lesních a dalších jarních květů, mohou být atraktivní. Záleží jen na úhlu pohledu. Přeji dobré světlo na jarních výletech!

Nezapomeňte se na jarní fotografickou procházku také dobře vybavit.

Znáte nějakou zajímavou lokalitu v České republice, mimo ty výše popisované, kde lze najít jarní květy? Dejte o ní vědět ostatním v diskusi pod článkem.

Poslední aktualizace 6. března 2015

91 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Jaromír Krejčí

V Zoneru pracuje od roku 1998, ale s firmou je spojen prakticky od jejího začátku. Jeho největším koníčkem je aktivní turistika a zajímá se o vše, co s tím souvisí, tedy i o fotografování, zejména krajiny a architektury. Fotoaparát s sebou bere na všechny své cyklistické cesty po Evropě i na hory, kde neváhá fotit zrcadlovkou zavěšen současně na laně jištěné cesty. Fotografie pořizuje především jako součást deníku svých cest s minimální výbavou. Své cestovatelské zkušenosti publikuje mj. v časopisu Cykloturistika a na webu Cyklostránky.eu.

Číst všechny články.

Komentáře