Při focení venku se asi jako první nabízí krajinky a lidé, ale je zde i spousta dalších možných cílů. Jednou z běžně dostupných kategorií jsou ptáci, kteří jsou takřka všudypřítomní. Navíc je mnoho způsobů, jak je zvěčnit, od jednoduchých až po ty, které se dostanou na limity schopností vás i vašeho fotoaparátu.

Pozorování ptáků je klidná a poučná zábava, u které si lidé vystačí s očima nebo jednoduchým dalekohledem. Pro nás fotografy je ale větší zážitek koukat na ně skrz hledáček a zápasit o nejlepší záběr.

Kde hledat příležitosti

I když často stačí vykouknout z okna, pestřejší výběr druhů najdete jinde.

Skvělá jsou místa u jezer či mokřadů, někde jsou vybudované i ptačí pozorovatelny (většinou vyvýšená dřevěná chatka).

Úplně jiné typy záběrů nabízí ZOO, kde se k opeřencům typicky dostanete podstatně blíže a většinou nemají kam uletět.

A nepohrdněte ani možnostmi, které vám nabídnou běžné výlety po krajině, při kterých narazíte na všelijaká zvířata. Tady většinou pomáhá, když jdete mimo běžné turistické trasy. V tichém lese pak například zaslechnete datla nebo strakapouda a můžete jít za zvukem.

Nejdůležitější vlastnost fotografa

Focení ptactva ale není pro všechny. Čekání na nejlepší záběr chce trpělivost. Jinak ptáky buď vyplašíte nebo prostě jen získáte spoustu stejných nudných záběrů. Někdy ani nestačí dlouho koukat do krajiny, ale musíte mít objektiv namířený na konkrétního jedince a s prstem na spoušti v napětí čekat, co udělá. Schyluje se k nějaké akci za deset sekund nebo za deset minut? Nikdo neví.

Vhodné objektivy

Objektiv u podobného focení rozhoduje. Ale i když je typický ptačí obrázek detail pořízený teleobjektivem, v některých případech si lze vystačit s kratšími ohnisky. Užitečná jsou v případě hejn nebo když zahrnete do záběru i okolí, ať má divák představu o kontextu.

S teleobjektivem ale přece jen získáte možnost „přizoomovat“ a mnohem blíže sledovat vaše cíle. Týká se to i běžně dostupných ohnisek 200 – 400 mm (v přepočtu na full frame).

S vyššími ohnisky je potenciál ještě vyšší.

Výhodné jsou objektivy s co nejvyšší světelností, zejména v případě, že fotíte ptáky v letu a/nebo za šera v době kolem východu a západu slunce. Špičková technika je extrémně drahá, ale naštěstí i s levnějšími variantami lze udělat poutavé záběry.

Nastavení fotoaparátu

Každý přístroj má odlišné možnosti ostření, takže detaily nechám na manuálu k vaší technice. Ale pro akčnější záběry určitě bude nutné zapnout kontinuální ostření, aby ptáka samo sledovalo.

Špičkové bezzrcadlovky dokáží vyhledávat a sledovat ptáky na snímku, bezzrcadlovky nižších tříd a zrcadlovky jsou schopné sledovat pohybující se objekty a předávat si je mezi jednotlivými ostřícími body. Ale i pokud vlastníte přístroj bez těchto schopností, tak nemusíte zoufat: Je úplně běžné použít středový ostřicí bod (který je nejpřesnější) a sledovat objekt jen pomocí něj. Na dokonalou kompozici v tu chvíli nehleďte, zaberte větší prostor a snímek ořízněte podle chuti na počítači.

Praktické je i použití sériového snímání, které dovoluje vyfotit větší množství snímků za sekundu. Někdy se akce odehrává tak rychle, že je jinak těžké získat záběr rozhodujícího momentu.

Právě kvůli vysoké rychlosti dění je také velmi obvyklé pracovat s krátkými expozičními časy, 1/2000 s je běžná hodnota. Samozřejmě to ale vyžaduje příslušně zvýšit ISO, proto když se ptáci unaví a posedají, snažím se čas snížit pro zvýšení kvality obrazu.

Od jednodušších širších záběrů

Jak už bylo zmíněno, je mnoho způsobů, jak ptáky zachytit na fotografii. K těm technicky nejjednodušším patří širší záběry víceméně statických opeřenců. Na snímku níže je sice komplikované protisvětlo, ale jinak jsem nemusel nijak zvlášť soustředit na ostření, nebylo třeba fotit více snímků za sekundu a expoziční doba byla pohodová 1/160 s. Dokonce i vysoká clona je v těchto případech výhodou.

Teleobjektiv a nehybní tvorové

Při nasazení teleobjektivu se situace může změnit, ale pokud stále fotíme spíše ptáky, kteří zrovna neletí, ušetří nám to spoustu starostí.

Vynikající je na podobné experimenty ZOO. Jedna z nevýhod jsou drátěné bariéry, ale ty lze z obrázků částečně eliminovat tak, že se objektiv při focení téměř dotýká pletiva. Přítomnost drátů bohužel prozradí i bokeh v pozadí, do kterého se jejich tvary otisknou. Například v následujícím obrázku jsou v pozadí vidět horizontální a vertikální „nitky“, které vznikly přesně tímto způsobem.

V ZOO jsou návštěvníci u ptáků tak blízko, že jsou zachytitelné větší detaily než v přírodě. Snímek hlavy supa je zároveň ukázka, jak primitivní technikou jde ptáky fotit – použitá byla začátečnická zrcadlovka Canon 350D z roku 2005, z dnešního pohledu prehistorický výrobek.

Opačný přístup je zaměřit se na pozadí a vyladit záběr tak, aby ptáci scénu dokreslovali. S teleobjektivem jsem byl od drátů přes sto metrů, takže jsem měl velký manévrovací prostor a posun o několik metrů sem nebo tam vedl k úplně jiné krajině.

Teleobjektiv a ptáci v pohybu

Zachytit ptáky v pohybu je nejtěžší disciplína, většinou s obrovským množstvím odpadu. I zde je varianta fotit kompozice s vícero živočichy.

Běžnější je ale záběr na jednotlivce. Po chvíli focení pro vás asi bude focení letícího ptáka snadné a pak začne ten pravý hon na fotky, které jsou něčím neobvyklé. Může se jednat o dramatické přistání, lov nebo jen protahování se na slunci.

Souboj ledňáčka s chycenou žábou byl v tomto ohledu oříšek. Pták samotný je malý a vybral si pro akci místo po setmění v tmavé trávě. ISO tedy bylo nutné zvýšit až na 12 800 a ani s 600 mm teleobjektivem jsem se nemohl dostat dostatečně blízko, takže výsledek je navíc výřez méně než čtvrtiny z původního snímku.

I na akční záběry je vhodná ZOO. Jen lety ptáků na krátké vzdálenosti jsou velmi náhlé, takže je snadné jich většinu minout. Ale když snahu po pár minutách nevzdáte, časem se dobrý záběr určitě podaří.

Hodně zdaru i zábavy

Focení ptáků za letu je obtížná disciplína, ale odměnou jsou pokaždé jiné fotografie. Navíc jde o zábavu na čerstvém vzduchu a pozorování ptáků je někdy až terapeutický zážitek. V neposlední řadě se na podobných snících naučíte dobře používat váš fotoaparát a poznáte jeho možnosti i limity. A to se určitě bude hodit i v budoucnu.