Jak fotografovat folklorní festivaly

Folklorní události jsou vděčným tématem pro fotografy. V České republice probíhají po celý rok a jejich různorodost je pestrá: folklorní festivaly, soutěžní i nesoutěžní přehlídky, lidové slavnosti, výroční zvyky a obyčeje, rituály, hody a další. Každá z  těchto akcí klade na fotografování jiné nároky.

Příležitostí je v Česku mnoho

Ve folklorních kruzích našich i zahraničních se Česká republika často nazývá „folklorní velmocí v srdci Evropy“. A to nejenom proto, že jen málo evropských zemí se může chlubit tak bohatým a různorodým folklorním dědictvím jako Čechy, Morava a Slezsko. Česko totiž  zažívá za posledních nejméně dvacet let nebývalý rozmach folklorního dění. Po celý rok všude probíhají nejrůznější folklorní akce jako festivaly, lidové slavnosti, rituály, hody, výroční zvyky, koncerty, soutěže, besedy u cimbálu a podobně. Jen festivalů – včetně mezinárodních – je více než šedesát a přitahují ročně desetitisíce návštěvníků. Zvlášť pozoruhodná je pak účast mladých lidí – a to nejen návštěvníků, ale i účinkujících.

Takový zájem o folklor v současné společnosti není jen nějaké staromilství a stesk pamětníků po zmizelých tradicích nebo potěšení z pestrobarevnosti či exotičnosti folklorních projevů našich i cizích. Pravá příčina je hlubší. Jde o to, že folklor (folk lore, volně přeloženo moudrost lidu) je svou podstatou svázán s životními skutečnostmi, které jsou společné lidem všude na světě – narození, láska, práce, útlak, nemoc, stáří nebo smrt. Folklorní projevy jsou také vázány na zakořeněné výroční svátky, rituály a obyčeje ročního cyklu, popřípadě připomínají památné události. Důležité je i to, že folklor je kolektivní, původně většinou anonymní tvorba, která znamená sdílení. Na folklorních akcích budete i jako diváci nakonec tak či onak vtaženi do dění a odejdete z nich plní zážitků.

Proč fotografovat folklorní akce

Fotografujeme folklorní akce proto, abychom ztvárnili a uchovali tyto zážitky  pro účastníky. A jak takové zážitky zachytit? Každý typ folklorní akce má své zvláštnosti a je třeba mít na paměti, že u mnohých se spojují vizuální vjemy se sluchovými, hlavně s hudbou. Toto platí vždy pro festivaly a lidové slavnosti, přičemž zvláště festivaly představují pro fotografii různé další technické problémy.

Prostředí folklorních festivalů a jejich nároky na fotografii

Folklorní festivaly se většinou odehrávají v nějakém amfiteátru nebo na náměstí s pódiem. Často jsou spojeny s průvody souborů obcí. Za špatného počasí se ale může program přesunout do kina, divadla, obecního sálu a podobně.

Každé z těchto prostředí klade jiné nároky na fotografii. Často je takové prostředí dokonce značně nefotogenické, protože bývá plné rušivých prvků, jako jsou mikrofony, odposlechy, reklamy sponzorů nebo dopravní značky.

Zřídkakdy je místo konání folklorního festivalu tak fotogenické, jako je liptálský amfiteátr. (MFF [Mezinárodní folklorní festival] 46. Liptálské slavnosti, 2015)

Zřídkakdy je místo konání folklorního festivalu tak fotogenické, jako je liptálský amfiteátr.
(MFF [Mezinárodní folklorní festival] 46. Liptálské slavnosti, 2015)

Pokud se při neustále se měnící situaci probíhající akce nelze vyhnout rušivým prvkům, jako jsou dopravní značky vyrůstající z hlav postav, sloupy osvětlení a podobně, je nutno přikročit k editaci, hlavně k retuši. (Slovácký rok 2007)

Pokud se při neustále se měnící situaci probíhající akce nelze vyhnout rušivým prvkům, jako jsou dopravní značky vyrůstající z hlav postav, sloupy osvětlení a podobně, je nutno přikročit k editaci, hlavně k retuši. (Slovácký rok 2007)

Fotografie ze stejné akce, pozadí je stejné, ale retušované. V programu Zoner Photo Studio to není složitý úkol, ale zabere dost času. (Slovácký rok 2007)

Fotografie ze stejné akce, pozadí je stejné, ale retušované. V programu Zoner Photo Studio to není složitý úkol, ale zabere dost času. (Slovácký rok 2007)

Dobré stanoviště

Je důležité vyhlédnout si vhodné stanoviště. Obecně není nejlepší fotografovat z první řady – fotograf nemá odstup a nemůže se snadno přemísťovat. Jelikož kapela je většinou umístěna v levé části pódia, vhodné stanoviště je z pravé strany hlediště, odkud je možno zajít až k pravé straně pódia a tak vyfotografovat scénu bez řady mikrofonů a odposlechů. Já si občas nosím schůdky, abych mohl fotografovat z roviny pódia nebo i z mírného nadhledu, aby v popředí nebyly hlavy diváků.

Před pódium se na festivalech mohou postavit jen fotografové akreditovaní pro danou akci, a to vždy jen na pár vteřin. Jako návštěvníci to nedělejte, protože za chvíli by vás pořadatelé nebo sami diváci vykázali na vaše místo. Poznamenávám ještě, že záběry z žabí perspektivy jsou většinou nevhodné.

Tipy pro lepší záběry

Především by plocha snímku měla být zaplněna bez hluchých míst a pokud možno bez rušivých prvků. Při fotografování tance je třeba používat krátké časy, proto doporučuji nastavit prioritu času. Je nutné mít na paměti, že časy by se měly krátit i s prodlužující se délkou ohniska (až na 1/500 s), aby obraz nebyl roztřesený.

Podle hudby se dají odhadovat otočky tanečníků, takže je pak jednodušší včas zmáčknout spoušť. Rozevláté sukně se dají nejlépe zachytit v okamžiku, kdy se tanečnice už zastavila, ale sukně jí ještě vlaje.

Zvládnutí kompozice není dáno samo sebou; velmi záleží na úhlu pohledu. (MFF 40. Liptálské slavnosti, 2009)

Zvládnutí kompozice není dáno samo sebou; velmi záleží na úhlu pohledu. (MFF 40. Liptálské slavnosti, 2009)

Při fotografování rozevlátých sukní by fotograf měl odhadnout nejvhodnější okamžik pro zmáčknutí spouště. (MFF Rožnovská valaška 2013)

Při fotografování rozevlátých sukní by fotograf měl odhadnout nejvhodnější okamžik pro zmáčknutí spouště. (MFF Rožnovská valaška 2013)

Nezapomínejme při fotografování festivalů na publikum, které bývá velmi aktivním spoluúčastníkem. (MFF Rožnovská valaška 2011)

Nezapomínejme při fotografování festivalů na publikum, které bývá velmi aktivním spoluúčastníkem. (MFF Rožnovská valaška 2011)

Zpěvácise lépe fotografují při nádechu, než když zpívají. Protože většinou mají před obličejem mikrofon, jediná možnost je záběr z boku. Zvlášť obtížné je fotografovat kapely. Snažte se vybírat takové záběry, aby hudebníci nebyli zakrytí mikrofony anebo nepřekrývali jeden druhého.

Snad netřeba připomínat, že nefotografujeme s bleskem a především ne v sálech. Blesk použijeme jen výjimečně na přisvětlení zastíněných obličejů.

Je také nutné myslet na hloubku ostrosti a případnou korekci expozice či barvy podle měnící se situace. Ale potom ji nezapomeňte zase podle potřeby vypnout. Když na to člověk zapomene, někdy se pak diví, co to vyfotil. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Při fotografování průvodů je situace jednodušší, ale stále platí, že je třeba si vybrat několik vhodných stanovišť, hlavně takových, kde je co nejméně rušivých prvků (dopravních značek, reklam a podobně). Vhodné je stát v mírné zatáčce, odkud je dobře vidět velká část průvodu.

Nelze-li průvod fotografovat z vyvýšeného místa a s jistým odstupem, je vhodným stanovištěm vnitřní strana mírné zatáčky. Odtud lze vidět dost velkou část průvodu, aniž by bylo v záběru publikum. (MFF Rožnovská valaška 2013)

Nelze-li průvod fotografovat z vyvýšeného místa a s jistým odstupem, je vhodným stanovištěm vnitřní strana mírné zatáčky. Odtud lze vidět dost velkou část průvodu, aniž by bylo v záběru publikum. (MFF Rožnovská valaška 2013)

Bez úprav se neobejdete

I když při fotografování dodržujete tyto zásady, stejně je většinou nutné výsledné fotografie editovat. To znamená často selektivně upravit jas, kontrast a barevné podání. Případné expoziční úpravy by měly být samozřejmostí.

Dále je třeba myslet na kompozici snímku. Především srovnat horizont a také kácející se linie (ty nevydávat za umělecký záměr). Dále použít ořez, který je nutno podřídit situaci tak, aby zmizely rušivé prvky a hluchá místa. I za cenu toho, že se eliminuje třeba část tanečního souboru.

Často je třeba korigovat osvětlení scény na pódiích, kdy některé části scény jsou ve stínu a jiné přesvětlené, ať už sluncem nebo umělým osvětlením.

Někdy přichází ke slovu i retuš, kterou lze odstranit jednotlivé mikrofony, reklamy, někdy umístěné i na pozadí scény, nebo rušivá světla na scéně i kolem ní.

Ořezem jsem sice usekl část meče tanečníka vlevo, ale odstranil jsem tak řadu šesti mikrofonů. V horní části jsem vyretušoval dvě rozsvícená okna domu v pozadí. Noční fotografie jsou náročné na expozici. Tady jsem nejdříve ztmavil silná protisvětla reflektorů, a pak jsem selektivně ztmavil zvlášť tanečnici a tanečníka. Dále jsem vyrovnal osvětlení podlahy pódia a nakonec jsem zesvětlil tanečníka a strom v pozadí vlevo. (MFF CIOFF Frýdek-Místek 2013)

Celkem zdařený snímek lze zlepšit ořezem a úpravou expozice, jasu a kontrastu. (MFF Rožnovská valaška 2013)

Celkem zdařený snímek lze zlepšit ořezem a úpravou expozice, jasu a kontrastu. (MFF Rožnovská valaška 2013)

Ořezem jsem sice usekl část meče tanečníka vlevo, ale odstranil jsem tak řadu šesti mikrofonů. V horní části jsem vyretušoval dvě rozsvícená okna domu v pozadí. Noční fotografie jsou náročné na expozici. Tady jsem nejdříve ztmavil silná protisvětla reflektorů, a pak jsem selektivně ztmavil zvlášť tanečnici a tanečníka. Dále jsem vyrovnal osvětlení podlahy pódia a nakonec jsem zesvětlil tanečníka a strom v pozadí vlevo. (MFF CIOFF Frýdek-Místek 2013)

Další příklad úpravy pomocí retuše a celkového i selektivního zesvětlení. (MFF Liptálské slavnosti 2015)

Další příklad úpravy pomocí retuše a celkového i selektivního zesvětlení. (MFF Liptálské slavnosti 2015)

Na festivalech samozřejmě fotografujeme i jedince a detaily. I zde se často neobejdeme bez úpravy. Po ořezu jsem v levé části snímku retuší odstranil nákladní auto, které velmi rušivě prosvítalo stromem. (MFF Písní a tancem, Luhačovice 2009)

Na festivalech samozřejmě fotografujeme i jedince a detaily. I zde se často neobejdeme bez úpravy. Po ořezu jsem v levé části snímku retuší odstranil nákladní auto, které velmi rušivě prosvítalo stromem. (MFF Písní a tancem, Luhačovice 2009)

Předcházím zde námitce, kterou občas slýchám, že taková editace není na místě, protože „tak to prostě bylo“. Oko diváka totiž scénu vidí jinak, než čočka fotografického aparátu. Divák vnímá a hodnotí dění selektivně, navíc ve spojení s hudbou, takže jeho vědomí většinou eliminuje rušivé prvky a sleduje jen to, co ho právě zaujalo (tanečníky, jeden taneční pár, zpěváka, primáše, cimbalistu), a to v určitém časovém sledu a návaznosti, takže vedlejší prvky vnímá okrajově, až podvědomě, a podobně je tomu tak při sledování filmového záznamu.

Na fotografii, která zachycuje jednotlivé okamžiky, jsou však vedlejší rušivé prvky nápadně přítomné. Úkolem fotografa je zachytit to, co viděl a cítil divák, zachytit staticky dynamiku jeho zážitku. Použití profesionálního editačního nástroje pro práci s fotografiemi je nutností. Já jsem veškeré úpravy fotografií dělal v programu Zoner Photo Studio.

Dodatek redakce:

Vyrazte taky za folklorem a dobrými fotkami

Návštěva folklorních slavností je zážitek, a to nejenom pro fotografa, který má kolem sebe spoustu námětů, které stojí za tozvěčnit. Neváhejte proto a vyrazte taky na průzkum. Pokud se vám podaří vyfotit zajímavé snímky, budeme rádi, když se o ně podělíte třeba v komentářích pod tímto článkem.

Poslední aktualizace 25. března 2016

62 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Jiří Janda

Fotografuje černobíle od roku 1965, nejčastěji v jeskyních českého, slovenského, maďarského, rumunského a bulharského krasu. Od roku 1970 na barevné diapozitivy hlavně přírodní rezervace a národní parky. Fotografoval také pro státní ochranu přírody na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Černé Hoře, Itálii, Španělsku, Lotyšsku, Estonsku, Kolumbii a Ekvádoru. Od roku 2006 fotografuje také digitálně folklor, a to do r. 2014 převážně pro Folklorní sdružení České republiky republiky jako dobrovolný spolupracovník. Většinou používá Nikon D300S, Nikon D5200, Canon G16, Canon EOS 300. Vzděláním geolog, fotografováním se neživí.

Číst všechny články.

Komentáře