Focení sportu: Podívejte se na základní tipy, jak fotit sportovní akce

Focení sportu je poměrně oblíbenou, ale také náročnou disciplínou. Je to v podstatě reportáž, u které se musíte vypořádat s velmi rychlým pohybem. Každý sport má přitom svoje specifika. Přesto se ale najdou obecná doporučení, která uplatníte při fotografování prakticky každého sportu. Seznamte se s nimi.

Focení sportu: Podívejte se na základní tipy, jak fotit sportovní akce

Mějte na paměti, že při focení sportu často záleží na pouhém zlomku vteřiny. Jako fotograf proto musíte být připravený na správný okamžik, kdy zmáčknout spoušť.

Už před pomyslným prvním výkopem si nastavte foťák a obhlédněte terén – času bude málo, proto nepodceňujte přípravu. Při zápase nebo závodech se pak snažte co nejméně procházet náhledy pořízených obrázků, aby vám neunikl nějaký zajímavý moment.

Základ pro focení sportu: dobrá příprava

Stejně jako sportovci, ani vy se neobejdete bez důkladné přípravy, pokud chcete podat co nejlepší výkon. Začněte tím, že podrobně poznáte sport, který fotíte. Jen tak si můžete pohlídat ty nejdůležitější momenty.

U sportů jako je hokej nebo atletika, zřejmě nebudete mít se studiem pravidel velké problémy. Na druhou stranu se často uplatňují místní specifika, jako je zkrácená doba jedné periody nebo počet pokusů. Je proto dobré seznámit se s takovými podmínkami předem. Nebudete pak překvapení, když místo dalšího pokusu rozhodčí ohlásí konec.

Před akcí si také prohlédněte soupisky či startovní listinu a hledejte na ní známá jména a zajímavé osobnosti. Lépe si tak pohlídáte, aby vám při focení neunikly.

Jak fotit sport: detail - odraz v brýlích.

Odrazu v brýlích jsem využil k dokreslení záběru na tribuně závodního okruhu.
Canon EOS 400D, Canon EF70-210mm f/3.5-4.5 USM, 1/125 s, f/7.1, ISO 200, ohnisko 110 mm (EQ 35: 176 mm)

U fotografování sportu je zásadní přijít včas a seznámit se před akcí se sportovištěm. Vyvarujete se tak nepříjemných překvapení v podobě zrádného světla, špatného výhledu nebo nemožnosti přiblížit se k dění. Průzkum vám pomůže lépe se zorientovat v prostředí a připravit se na klíčové body utkání.

Jak fotit sport? Najděte neotřelé kompozice

Při focení sportu je dobré hledat nevšední záběry, kterými se odlišíte od ostatních. Způsobů, jakými kompozici zpestřit, přitom bývá spousta. Stačí jen využívat možnosti, které vám daný areál nabídne.

Jak fotit sport: baseball.

Do záběru baseballového odpalu jsem zakomponoval primárně pálkaře, zatímco zaostřeno jsem měl u nadhozu.
Canon EOS 400D, Canon EF70-210mm f/3.5-4.5 USM, 1/1600 s, f/4.5, ISO 400, ohnisko 210 mm (EQ 35: 336 mm)

Nejčastěji se na sportovních kláních budete pohybovat na tribunách či v jiných prostorech vyhrazených veřejnosti. Je to pohodlné a snadno dostupné, ale jen vzácně si odtud odnesete skutečně originální snímky.

Mnohokrát se mi vyplatilo vyjít z davu a vydat se hledat jiné, neokoukané úhly pohledu. Někdy stačí udělat pár kroků, jindy vás příležitost zavede třeba i na strom. Jiná perspektiva v tomto ohledu dokáže hrát významnou roli.

Jak fotit sport: horská kola - detail pavučiny.

Nechtěné přeostření na pavučinu před závodníkem mě inspirovalo k této kompozici.
Canon EOS 400D, Tokina 12-24mm f/4.0, 1/500 s, f/5.6, ISO 400, ohnisko 24 mm (EQ 35: 38 mm)

Při focení hledejte emoce

Oproti krajinářské fotografii, kde máte na komponování dostatek času, je fotografování sportu náročné na rychlost. Nesnažte se proto za každou cenu pořizovat kompozičně dokonalé fotky. Volte spíše širší záběry, které vám poskytnou dostatečnou rezervu pro ořez v Zoner Photo Studiu.

Kompozice není to jediné, co promění snímek v jedinečnou sportovní fotografii. Mnohdy je zásadní především zachycení emocí nebo zdůraznění detailu. Vhodným záběrem na sportovce totiž dokážete sdělit víc než samotný fakt, že je účastníkem soutěže. Zaměřte se proto na výrazy ve tváři.

Fotografie je skvělým nástrojem, jak zvěčnit pomíjivé momenty napětí, radosti či zklamání. Stačí se dívat kolem sebe a být pohotový.

Co si vzít s sebou?

Sportovní fotograf potřebuje spoustu vybavení. A mezi to nejobvyklejší patří teleobjektiv. Netvrdím, že se bez něho neobejdete, ale málokdy se dostanete ke sportovcům tak blízko, aby nebyl potřeba.

Ještě důležitější však je, abyste si s přístrojem rozuměli. Když ve vypjatých chvílích bojujete s nastavením, může vás to stát spoustu dobrých záběrů.

Přizpůsobte svoje záměry technice, kterou disponujete. Máte v ruce obyčejný kompakt a stojíte pod skokanským můstkem? Pak focení zřejmě nebude o skokanovi v letu, ale spíš o zdokumentování širších pohledů na celý areál s důrazem na zdařilou kompozici a atmosféru.

Jak fotit sport: beach volejbal.

Slunečné počasí mi umožnilo zastavit boj u sítě.
Canon EOS 400D, Canon EF70-210mm f/3.5-4.5 USM, 1/1000 s, f/8, ISO 400, ohnisko 100 mm (EQ 35: 160 mm)

Zpravidla nemá smysl brát si na focení sportu klasický třínohý stativ. Neocenitelným pomocníkem se ale může stát monopod. Pomůže vám stabilizovat foťák a dosáhnout tak se stejným expozičním časem lepších výsledků. A když si na jeho používání zvyknete, využijete ho třeba i při panningu.

Naopak blesk používejte s rozumem. K přisvětlení blízkého objektu v protisvětle nebo za zhoršených světelných podmínek se sice hodí, v jiných situacích je ale jeho použití nemyslitelné nebo zcela zbytečné. Když se například objevíte v kotli velkého stadionu, nechte ho raději odpočívat.

Myslete na ostrost i na pestrost

Nešvarem u fotografie obecně je mimo jiné snaha o uložení každého alespoň trochu zajímavého momentu na kartu. Výsledem ale často bývají alba, která paradoxně příliš zajímavá nejsou.

Problém bývá hlavně v tom, že vás dění na sportovišti zaměstná natolik, až zůstanete celou dobu na jednom stanovišti. A vaše galerie je pak plná fotek ze stejného místa a s podobnou kompozicí. Hledání různých míst i způsobů focení přitom dokáže fotoalbum výrazně oživit.

Při fotografování sportu si hlídejte i ostrost. Pod kontrolou musíte mít nejen zaostření na správný bod, ale také pohyb. Nejnáročnější bývá focení rychle se pohybujících objektů při nedostatku světla. Pracujte proto s režimem kontinuálního ostření a podle potřeby zvyšujte ISO.

Zároveň se vyplatí fotit v sériích. Máte tak větší šanci, že trefíte ten správný moment.

Při focení sportu používejte hlavně režim priority času (u fotoaparátů Canon označovaný zkratkou Tv, v případě Nikonu písmenem S). Sami u něj nastavíte čas závěrky, který potřebujete pro zmrazení pohybu, a také ISO. Fotoaparát poté dopočítá potřebnou clonu.

Jak fotit sport: hokej - neostrost.

Snímek na hranici možností fotoaparátu poukázal na problémy s pohybovou neostrostí.
Panasonic DMC-FZ8, 1/80 s, f/3.5, ISO 400, ohnisko EQ 35: 144 mm

Buďte v centru dění, ale nenápadní

Při fotografování sportu pamatujte, že byste nikdy neměli přímo zasahovat do akce a jakkoliv ji ovlivňovat. Proto zvažte, na jakých místech je bezpečné se pohybovat. Buďte ohleduplní ke sportovcům, k divákům i k dalším fotografům.

Nebuďte přitom něco mezi divákem a fotografem – jste fotografové. Poohlédněte se proto po akcích, na kterých vám půjde v první řadě o focení. Doporučuji soutěže nižších úrovní, a to hned z několika důvodů:

  • Nebudete to mít daleko.
  • Máte větší šanci dostat se po domluvě s pořadateli na taková místa, o kterých byste si na velkých akcích mohli nechat jen zdát.
  • Budete přímo v jádru dění, a to vás bude motivovat k lepším výkonům.

Nečekejte na startovní výstřel

Když jsem nedávno procházel jednu ze svých galerií ze sportovního klání, uvědomil jsem si jednu důležitou věc. Jako fotograf nemáte stejný harmonogram jako sportovci. Zatímco oni se ještě připravují, vy už musíte být v plné pohotovosti.

Zrovna tak není šťastné přestat fotit s posledním písknutím. Spousta zdařilých fotografií vznikla až po soutěži. I tyhle chvíle bývají emočně vypjaté – nepropásněte je!

Poslední aktualizace 16. října 2018

5 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.

Autor: Jiří Zach

Díky zálibě ve sportovní střelbě se ke spoušti dostal ještě dřív, než vzal poprvé foťák do ruky. A i když jeho první alba byla na kinofilm, větší zájem přišel až s digitální érou. Fotíval školní výlety, víkendové akce přátel, později začal brát aparát na sport i do krajiny. Nerad strojí fotografované scény, zato dokáže ocenit, s čím přijde sama příroda. Fandí přirozenému světlu, naopak ozářené horizonty nočních měst jsou pro něj noční můrou. Snívá pod hvězdnou oblohou, teda jen když není příliš velká zima, nepřekáží Měsíc nebo zrovna netrucuje počasí. I bez ryze astronomické techniky se stále nechává překvapit, s čím novým potemnělé nebe přijde a snaží se posouvat limity ve sbírání toho stále vzácnějšího vzdáleného světla na čip.

Číst všechny články.

Komentáře