Světelné pruhy napomáhají kompozici, tvoří příběh a otevřou vám spoustu tvůrčích možností. Přečtěte si, jak je vytvořit klidně i v domácích podmínkách. Potřebujete k tomu jenom pár základních věcí, které doma určitě najdete. Inspirujte se, určitě při focení vymyslíte i spoustu dalších triků, které budou vypadat dobře.

Pruhy světla vznikají v místech, kde je něco ve vzduchu. Kouř, mlha, prach, pára… To jakýkoliv paprsek světla zvýrazní a vytvoří pruh. V interiéru je nejpraktičtější používat mlhu. Pak už stačí jen směrové světlo, přes něco svítit a tvorba může začít.

Dobré a levné světlo? Obyčejná kapesní svítilna

Samozřejmě by bylo profesionálnější použít nějaké silnější trvalé nebo zábleskové světlo. Ale chtěli jsme tento návod postavit tak, abyste mohli postup vyzkoušet i s věcmi, které najdete doma.

Použili jsme obyčejnou LED kapesní svítilnu za pár stovek, kterou jsme připevnili jednoduchým držákem na stativ. Výhodou je, že je u ní možné regulovat šířku paprsku pomocí přepínání v přední části svítilny. To ale není nic převratného, tuto vlastnost mají baterky odjakživa. Díky tomu je možné vytvořit směrové světlo a tím pádem i paprsky.

A v neposlední řadě jsme celou místnost vyplnili mlhou. Fungovalo by to i s kouřem, párou nebo prachem, ale mlha je jistota a dá se v ní dobře dýchat v interiéru. Mlhostroj je na focení paprsků tedy asi jediná věc, kterou nejspíš nenajdete doma. Nicméně není to zase tak velká investice. 

Obejdete se ale i bez stroje na mlhu. Pokud chcete portréty založit na stínech, ne na světelných pruzích, přečtěte si článek Jak vytvořit působivý portrét přes žaluzie.

K jednoduchému efektu stačí děravá krabice

Na druhý stojan jsme připevnili proděravěnou kartonovou krabici. Tady platí pravidlo, že čím větší, tím lepší. S tímto rozměrem jsme trochu bojovali, protože hrany, kde končí krabice, byly zřetelné a při komponování to stálo více úsilí to schovat. Ale objevilo se hned několik řešení, co s tím. 

První jednoduché řešení nevzhledné krabice je zvolit směr focení kolmo, kde paprsky zachytíte zboku. Tím pádem zdroj světla vůbec není v záběru. 

V dalším případě jsem fotil z větší dálky. Pak se dá celý karton schovat za modelku a zde by teoreticky stačilo, kdyby byl menší. 

Svítilna tedy u většiny fotek tvoří backlight. Z druhé strany na prosvícení obličeje jsem použil moje oblíbené tyčové světlo. 

Stačí kapesní svítilna na takový efekt? Bohatě!

Na tento typ focení není nutné mít extra výkonné světlo. Naopak, je to vlastně nežádoucí. Když jsem nastavil svítilnu na plný výkon, odráželo se světlo od kartonu zpět, pak od zdi a celkově to místnost vyplnilo nechtěnými odrazy, protože stěny byly světlé. Vyřešilo by to mít tmavé stěny, ale to doma většinou nikdo nemá. Takže jsem svítilnu nastavil na poloviční výkon. 

Při focení blízko u kartonu vznikl logicky problém, že je vidět kromě paprsků i konstrukce naší „umělecké instalace“. Na druhou stranu vám focení přímo u děravé plochy dává více tvůrčích možností. Takže v tomto případě muselo přijít na řadu retušování. Jinak by to ale šlo vyřešit tmavší a větší plochou kartonu.

Každopádně ani retušování není žádný problém, v Zoner Photo Studiu X se dá zvládnout na pár kliknutí. Pokud nevíte jak na to, pomůže vám článek Jak z fotek odstranit dráty, odpadky a další objekty? Pomůže vám retuš. 

Někdy je potřeba zamaskovat prostředí až v počítači.
Nikon Z6, 24mm f1.4, 1/125, ISO 1250.

Pruhy z žaluzií – nemusíte čekat na slunce

Druhou část focení jsme věnovali žaluziím. Je to celkem běžný efekt. Žaluzie dělají prostě proužky. Pokud je máte na okně a do toho okna svítí, můžete docílit zajímavých efektů. 

Pokud ale nechcete spoléhat na venkovní světlo a nebydlíte v přízemí, takže nemůžete svítit do okna zvenku, je tu další možnost – připevnit žaluzie na stojan (stejně jako karton).

Vytvoříte tak pravidelné proužky. Zde jsme pro změnu svítili skrz žaluzie do obličeje a svítilna tak tvořila hlavní světlo (keylight). 

Při focení zboku dále od žaluzií je atmosféra temnější, obličej je světlem rozdělen na poloviny. 

Dále se také nabízí focení podél žaluzií, tedy v pravém úhlu na směr světla. To jsem záměrně fotil z úrovně té lišty žaluzie, která vede směrem k oku, protože to kompozičně dává smysl a strhává pozornost směrem, kterým potřebuju. 

Siluety v protisvětle fungují i u žaluzií

Proužky na obličeji nejsou to jediné, co se s žaluziemi dá tvořit. Stejně jako v první části jsme fotili i přímo proti světlu.

Protože žaluzie nevypadají tak špatně jako děravá krabice, není tady potřeba pozadí zakrývat nebo upravovat. Při vypnutí druhého světla vzniká vcelku zajímavá silueta. 

Jevištní světlo? Opět stačí malá baterka

Poslední a vlastně nejjednodušší světelný pokus byl o vytvoření jednoduchého světelného kužele. Tedy nesvítili jsme už přes nějaký předmět, ale prostě napřímo.

Toto svícení může připomínat živý koncert nebo policejní pátrání… Záleží na kontextu a vaší fantazii. Vždycky je ale hlavní motiv na konci kužele. To pomáhá kompozici a strhává pozornost diváka.

Hlavní světlo a protisvětlo jsou postavené přímo naproti sobě. To vytváří dramatický dojem. 

Vytáhněte ze šuplíku obyčejnou baterku a tvořte! Možností je spousta, stačí se inspirovat a pustit se do toho.