Kdyby nebylo světla, nic bychom neviděli a ani bychom nic nezachytili na filmovou emulzi či snímač digitálního fotoaparátu. Světlo je totiž tím nejdůležitějším prvkem při vzniku fotografie. Nesmí ho však být příliš mnoho ani příliš málo. O tom, kolik světla využijeme, rozhodujeme sami při volbě expozice. A co že to vlastně ta expozice je?

Expozice je proces vystavení snímače či filmu dopadajícímu světlu a měří se v jednotkách označovaných EV (exposure value = expoziční stupeň). Proces vystavení se světlu ovlivňují tři základní faktory – citlivost, čas a clona. Expoziční čas udává, jak dlouho bude světlo působit na snímač. Hodnota clony udává jaký je průměr otvoru v objektivu, kterým světlo proniká ke snímači – tyto dva faktory ovlivňují celkové množství světla dopadajícího na snímač. Třetím faktorem je citlivost, která označuje, jak citlivý je snímač či filmová emulze k dopadajícímu světlu.

Vyfoťte zlomek vteřiny

Expoziční čas se uvádí v sekundách a je řazen na tzv. stupnici expozičních časů, což je sled po sobě jdoucích hodnot.

15, 8, 4, 2, 1, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000, 1/4000, 1/8000

Jistě jste si všimli, že každý stupeň je o polovinu menší než předchozí, až na jisté výjimky, za kterými stojí snaha používat „vhodná čísla“. Důležité je, že změna času o jednu hodnotu, mění množství dopadajícího světla o 1 EV.

Clona je mechanické zařízení, které je uvnitř objektivu a ovlivňuje množství procházejícího světla, uvádí se jako clonové číslo f/číslo nebo Fčíslo. Stejně jako v případě času, má i clonové číslo svoji stupnici.

F1; F1,4; F2; F2,8; F4; F5,6; F8; F11; F16; F22; F32; F45; F64

Opět zde můžete vysledovat závislost po sobě jdoucích čísel, pro clonové číslo taktéž platí, že změna o jednu hodnotu mění množství světla o 1EV. U clony je třeba vědět, že vyšší clonové číslo znamená méně dopadajícího světla – při F1 je clona v objektivu maximálně otevřená, při cloně F64 je pak maximálně uzavřená.

Citlivost ISO udává citlivost senzoru na světlo, v případě filmu se různé citlivosti dosahuje použitím různě citlivé emulze, u snímače se dosahuje různých citlivostí zesílením signálu, který je ze snímače odečten. Také u citlivosti platí výše uvedené pravidlo vlivu na množství světla při jednotkové změně. Řada citlivostí je následující:

ISO 50, ISO 100, ISO 200, ISO 400, ISO 800, ISO 1600, ISO 3200, ISO 6400,

Mezi třemi uvedenými veličinami platí reciprocita, pokud jednu zvýšíme, je nutné jinou snížit pro zachování shodné expozice a naopak. Lépe snad pochopíte z následující tabulky.

V praxi je tedy možné využívat velkého množství kombinací tří veličin, které povedou ke shodnému výsledku = správné expozici. Ovládnutí těchto veličin je cestou k dobré fotografii, se kterou můžete dále pracovat.