Urbex je velice lákavé téma nejen pro fotografy. Z jeho prostředí vznikají zajímavé a neotřelé obrázky. Samozřejmě je velice nasnadě vyzkoušet si v tomto prostředí i portrét. A jak na to? Může to být napínavé a někdy i trochu nebezpečné. Rozhodně nebude chybět adrenalin. Proto pozor! Plánujte a (doslova) važte každý krok.

Mrkneme se na to, jak urbex místo vlastně najít, jak se na něj dostat, jak se v něm bezpečně pohybovat a jak v něm nastartovat kreativitu. Projdeme si nějaké nápady a zaměříme se také na kostýmové focení na opuštěných místech, která jsou často velmi obtížně přístupná. 

Jak opuštěná místa najít? 

Urbex je známý tím, že se jeho lokace mezi širokou veřejnost příliš nešíří. Je někdy docela složité jej najít. Můžete využít opuštěná místa, která jsou relativně známá a dají se lehce dohledat na internetu. Bývají ve velkých, ale i menších městech či obcích. Velmi často je najdeme u velkých silnic, kde je velký provoz, například staré továrny, či bývalá nádraží. A jsou tu i natolik známá místa, jako důl Rolava, kam se vydal fotit téměř každý fotograf z Čech.

Zkuste se optat svých známých. Občas najdete urbex v okolí svého domova. Můžete využít například i starou půdu, která se nepožívá a výtečně poslouží našemu účelu.

Uzpůsobte chování nečekanému prostředí

Může vás zde čekat několik nebezpečí. Podlahy se mohou každou chvíli propadnout a na některých místech může padat strop. Není tedy radno brát to na lehkou váhu. Pohybujte se opatrně, nekřičte a promýšlejte každý krok. Hlavně se koukejte pod nohy. 

Také si dejte pozor na místní. V prostorech opuštěných míst se někdy nachází dva druhy lidí, na které můžete narazit. Bezdomovci, kteří vás většinou nechají být a jsou poměrně ochotní vám vyklidit cestu. A pak uživatele substancí, které by se užívat neměly. Ty obejděte, nechte na pokoji a stáhněte se raději jinam nebo se vraťte jindy. Nevíte, v jakém stavu je můžete potkat a tady vám hrozí opravdové nebezpečí. Obě tyto kategorie mívají pejsky. Když budete mít štěstí, budou je mít na provazu, ale s tím spíše nepočítejte. Takže buďte opatrní.

A jak opuštěná místa využít na focení? 

Využijte urbex jako celek. Tentokrát upusťte od close-upu a využijte lokaci kolem modelky. Nebojte se vzít si širší sklo a pořádně vměstnat do fotky prostředí. Například objektivy 35 mm nebo 24 mm by vás mohli v takovém prostředí bavit. 

Všeobecně bych doporučovala v rámci focení urbex témat pracovat s přirozeným světlem, a to neříkám jen jako milovník přirozeného světla. Většinou jsou tato místa potemnělá, depresivní a méně světla jim  vlastně sluší. Záblesky dělají čistotu a ubírají pozornost prostředí. 

Pro zdůraznění zajímavého místa můžete pro modelku vymyslet nějaký zajímavý kostým. Ať už inspirovaný hrou či filmem nebo nějaký to post-apokalyptický, což se pro urbex náramně hodí. Zkuste ale také cokoliv jiného, abstraktního nebo aktového. Je to zcela na vás. 

Najděte si graffiti či přírodu co prorůstá do stavby, využijte také starý nábytek a staré přístroje. Zkrátka všechno, co může být v opuštěném místě pro urbexovou fotografii zajímavé a zapojte to do focení. Najděte si správný úhel a správné světlo. Nebojte se trochu si pomoci třeba dýmovnicí nebo zvířeným prachem. Dodá to atmosféru. 

Urbex ve vás vyvolá kreativitu. Jakmile vstoupíte na území rozpadlého objektu, dýchne na vás historie. To co již bylo zapomenuto. Je to velmi poetické. Díky zajímavým vizuálům se rozhodně nebudete během focení nudit. Projděte si každý (bezpečný) kout místa, které jste si našli, a představte si v každém tom koutě tu správnou kompozici, pózu a úhel. A uvidíte, že to půjde samo.

Na závěr

Opuštěná místa ve vás vyvolají vlnu kreativity, o tom není pochyb. Musíte si jen nechat trochu pootevřenou mysl, a až uvidíte ta rozpadlá místa, co vyzařují unikátnost, přijde to samo. Myslete ovšem na to, že nebezpečí číhá všude a buďte opatrní. Načasujte si dobře světlo (zlatá hodinka už může být pozdě, když je budova hodně uzavřená, ale taky může fungovat skvěle), a užijte si focení!