Od dob čistě manuálně ostřených objektivů uplynula dlouhá doba, a vývoj jde dopředu stále rychleji. Současné automaticky ostřící systémy jsou téměř zázrakem i proti špičkovým zrcadlovkám minulé dekády. Stále ale nečtou fotografovy myšlenky, a je proto dobré tušit, jak fungují a kde mohou selhat.

Aby snímek dobře vypadal, musí být správně zaostřený. Fotoaparáty proto nabízejí několik možností ostření, které si poradí s různými situacemi. Stačí jen sáhnout po té správné a vyfotíte stejně dobře Eiffelovu věž i hrající si psy.

One Shot či AF-S, Al Servo nebo AF-C, Al Focus či AF-A nebo třeba manuální ostření. Takové režimy dnes nabízí prakticky každá zrcadlovka. Podívejte se, co jednotlivé ostřicí režimy umí a kdy který z nich použít.

Metoda dot tune neboli mikronastavení autofokusu vám pomůže upravit ostření ve chvíli, kdy fotoaparát ostří před nebo za vybraný objekt. Stačí jen základní fotografické vybavení a správná vzdálenost i úhel mezi fotoaparátem a textem, na který budete ostřit.

Makrofotografie skrývá řadu úskalí. Týkají se například světla, ostření nebo skládání záběrů. Podívejte se na nejčastější chyby při focení makra a zjistěte, jak se jim vyhnout.

Ostřicí systémy ve fotoaparátech jsou dnes velmi pokročilé. Je potřeba ale jistá zručnost a znalosti, abychom z nich dostali co nejvíce. Přečtěte si důležité tipy, které se vám mohou při fotografování hodit.

Víte, jaké pohony se používají pro ostření objektivů? Čím se výrobci chlubí a co nám zamlčují? Co od motorků očekávat a jak se o ně starat? Detaily najdete v tomto článku.

Znalost ostřicích systémů v těle fotoaparátu je velmi důležitá nejen při výběru nového fotoaparátu, ale hlavně při jeho používání. Různé metody mají své výhody i slabiny, a když je pochopíme, dokážeme odhadnout, jak je využít pro co nejlepší výslednou fotografii.

Přestože profesionálové používají digitální zrcadlovky se speciálními makroobjektivy za často vysoké pořizovací ceny, základní focení makra si můžete vyzkoušet s lecjakým kompaktem. Stačí v režimu snímání nastavit variantu „makro“. Právě na takové fotografie se tentokrát zaměříme.

V repertoáru mnoha profesionálních sportovních fotografů jsem objevil jedno – ostatními uživateli podceňované – nastavení zrcadlovky, které mi konečně dopomohlo plně ovládnout zaostřování fotoaparátu. Změna to byla natolik jednoduchá ale i zásadní, že se nemůžu o svou cestu za ostřejšími fotografiemi nepodělit.

Především při fotografování krajiny je obvykle hlavním požadavkem proostření snímku ve všech jeho částech. Mít však ostré popředí a společně s ním i vzdálené pozadí nemusí být vždy jednoduché. Pomoci může ostření na hyperfokální vzdálenost.