Světla v pohybu: Jak fotit auta na dlouhou expozici

Světelné stopy aut patří k nejoblíbenějším motivům pro dlouhé expozice. Dokážou proměnit obyčejnou silnici v dynamický snímek plný linií a pohybu. V článku se podíváme na to, kdy a kde auta fotit, jak pracovat s kompozicí i výškou pohledu a jak si zjednodušit focení správným nastavením fotoaparátu. Nechybí ani tipy na zpracování snímků v editoru.

Co se dozvíte

  • Kdy a za jakého světla se světelné stopy aut fotí nejlépe.
  • Odkud auta fotit, aby měly snímky hloubku a dynamiku.
  • Jak pracovat s kompozicí silnic a křižovatek.
  • Kdy stačí jeden záběr a kdy se vyplatí skládat více expozic.
  • Jak světelné stopy jednoduše složit v Zoner Studiu.
  • Na co si dát při focení pozor z hlediska bezpečnosti.

Protože budeme používat velmi dlouhé expozice v řádu i desítek sekund, je nutné fotit v dostatečné tmě. Většinou stačí jen chvíli po západu slunce nebo naopak před jeho východem, není úplně nutné mít kolem sebe stoprocentní tmu.

Na focení světel aut je ideální období pozdního podzimu nebo zimy. Slunce zapadá brzy, takže potřebné šero nastane už ve chvíli, kdy je ještě velký provoz, řekněme kolem 17. hodiny. Samozřejmě můžete fotit i v červnu, ale po západu slunce kolem deváté večer budete v některých oblastech na projíždějící auta čekat velmi dlouho.

V prosinci se fotí s dlouhou expozicí snadno i relativně brzy odpoledne. Tento snímek je focený ve čtvrt na pět.

Podle toho, jak pozdě v noci fotíte, bude okolní krajina kolem aut více či méně viditelná. Ve městech navíc hodně záleží na pouličním osvětlení daného místa. Kvůli různorodým podmínkám a také tomu, že focení zabere nějaký čas, je poměrně obtížné odhadnout, jak tmavé okolí ve výsledku bude.

Při prvních pokusech tohle nemusíte řešit. Pokud byste ale chtěli trefit přesný balanc mezi auty a krajinou (nebo městem), je praktičtější se na místo vrátit podruhé – až budete mít přesně naplánovanou lokaci, vyladěné časování a prozkoumané lampy v okolí.

Barvy zapadajícího slunce a protáhnutá světla aut v krajině. (Tentokrát jsem fotil v srpnu, tedy o hodně později – ve čtvrt na devět.) Za zmínku stojí, že jde o panorama focené velmi dlouhým teleobjektivem s ohniskovou vzdáleností 313 mm.

Výška pohledu

Světelné stopy focené z úrovně aut většinou nebývají příliš zajímavé. Jednotlivé pruhy světel splývají a všechny linie se soustředí do úzkého koridoru uprostřed snímku.

Existuje ale výjimka: pokud jste dostatečně blízko a mezi auty jsou i vyšší vozy, jako kamiony, autobusy nebo tramvaje. Jejich světla, rozložená po větší ploše, dokážou vytvořit působivé linie pracující s perspektivou. MHD má navíc tu výhodu, že poměrně přesně víte, kdy kolem projede.

Brněnská tramvaj (čili šalina) z velké blízkosti vytváří světelné efekty po celé výšce obrázku.

Nejlepší je dopravu fotit z větší výšky. Ideální jsou mosty, terasy nebo výhledy z oken. Někdy se dají využít i kopce či jiné terénní rozdíly. Vše má své výhody i nevýhody.

Mosty, terasy nebo silniční nadjezdy jsou často blízko dopravy, ale místo pro focení je poměrně striktně dané a pohybujete se jen pár kroků vlevo či vpravo. Navíc u některých mostů způsobuje provoz vibrace, takže ani se stativem nejsou fotky dokonale ostré. Týká se to jak silničních mostů, tak často ještě víc lávek pro pěší. Řešením je načasovat focení na chvíli, kdy jste na konstrukci pokud možno sami.

Focení aut z lávky pro pěší. Fotoaparát je na stativu těsně za zábradlím.

Focení z oken je pohodlnější, ale většinou nabízí omezenější výhled. Také se může stát, že budete nuceni fotit za zavřeným oknem – ideální období je přece jen zima. Pak je nutné řešit odrazy interiéru i lom světla na skle, který dokáže silná světla před vámi zdvojit. Proti odrazům pomáhá tmavá látka kolem objektivu nebo jednoduchý „černý tunel“, který se přiloží ke sklu.

Focení z okna za plného provozu restaurace. Okna jsou navíc šikmá a v zimě je kvůli vám otevírat nebudou, takže vše vyřešilo velké množství černé látky okolo.

Pokud se rozhodnete fotit z kopce nebo z vysoké budovy, výše zmíněné problémy většinou řešit nemusíte. Budete ale dál od proudu aut, takže výsledné snímky budou mít jiný, klidnější charakter.

Doprava v krajině focená z protějšího kopce dlouhým teleobjektivem (176 mm).

Lokace a kompozice

Některé aspekty dokážete ovlivnit už dlouho dopředu při plánování – především tvar silnice před vámi. Vyplatí se fotit v blízkosti složitějších křižovatek a mimoúrovňových nájezdů, které do snímku přinesou pohyb z více směrů.

Složitější mimoúrovňové křížení je vždy vítané.

Problémem mnoha křižovatek v otevřeném terénu je, že sice vypadají skvěle, ale chybí vyšší místo, odkud by šly fotit. Ani tehdy ale není důvod zoufat – velmi dobře fungují i samotné silnice bez křížení.

Rozhodně hledejte cesty ve tvaru písmene „S“, což je kompozičně asi nejvděčnější varianta. Použitelné jsou ale i jiné křivky.

Křivka tvaru „S“ je ideální. Tady jsem se bohužel nemohl dostat do větší výšky, aby byla výraznější.

I s rovnou silnicí lze ovšem kouzlit a podle toho, kam se dokážete s fotoaparátem dostat, máte na výběr ze dvou hlavních kompozičních variant. Jedna z nich je symetrie, ale ta předpokládá místo na focení přímo nad silnicí.

Auta focená z pozice přímo uprostřed vytváří (téměř) symetrický obrázek.

Druhou možností je focení z boku tak, aby auta vytvářela diagonálu napříč záběrem.

Stejné místo, ale tentokrát jede doprava diagonálně přes snímek.

Předem přemýšlet o zpracování

Mám dobrý důvod, proč o zpracování píšu ještě před tipy k samotnému stisku spouště. Už při focení se totiž musíte rozhodnout, jak budete snímky zpracovávat, a tomu přizpůsobit postup.

Jednodušší variantou je nafotit vše v jednom záběru. V takovém případě nastavíte dlouhou expozici, běžně 10 až 30 sekund. Často rozhoduje i správné časování – například stisknout spoušť těsně předtím, než se auto dostane do záběru.

Jediný záběr s expozicí 15 sekund.
Canon 5D Mark III, Canon 24-70/2.8 II, 15 s, f/3.2, ISO 100, ohnisko 46 mm

Pro lehce pokročilé je tu možnost skládat více snímků dohromady. Časování už není tak kritické, ale naprosto zásadní je práce s fotoaparátem – nesmí se pohnout ani o chlup. To znamená používat vzdálenou spoušť nebo mobil místo mačkání tlačítka na těle fotoaparátu.

Budete muset pořídit větší množství snímků, které následně překryjete přes sebe. Minimálně doporučuji 10, ale klidně jich může být i několik desítek. Budete mít větší výběr a použijete jen ty nejvhodnější.

Stejný pohled, ale tentokrát bylo složeno asi 25 fotek dohromady.

Tipy při focení samotném

Určitě se vyplatí vzít stativ, případně alespoň položit fotoaparát na stabilní podložku. Posloužit může zídka, zábradlí, ale klidně i popelnice.

Abyste předešli vibracím po zmáčknutí spouště, hodí se vzdálené ovládání. Někdy ale stačí i samospoušť, kdy fotoaparát začne fotit až několik sekund po stisku tlačítka.

Počítejte s dlouhými expozicemi v řádu desítek sekund. To znamená nastavit co nejnižší ISO a spíše vyšší clonu. Konkrétní hodnota clony záleží na okolním světle i na tom, zda auta svítí přímo směrem k vám, nebo stranou. Praktické je udělat na místě několik testovacích snímků a zkontrolovat, zda nejsou příliš tmavé, nebo naopak s výraznými přepaly.

Vše se výrazně lépe ovládá v manuálním režimu. U (polo)automatických módů se může snadno stát, že projíždějící auto změní měření expozice a další snímek bude úplně jinak světlý než ten předchozí.

Úprava fotek

Pokud fotíte jen jeden záběr, vystačíte si s běžnými úpravami – kontrast, sytost barev, případně doladění expozice.

Zajímavější práce přichází při skládání více snímků. V Zoner Studiu začněte základním zpracováním jednoho snímku v modulu Vyvolat a toto nastavení zkopírujte na všechny ostatní fotografie.

Poté přejdete do modulu Editor, kde načtete vybrané snímky jako jednotlivé vrstvy. Všechny vrstvy označíte a nastavíte jim režim prolnutí Zesvětlit. Díky tomu z horních vrstev zůstanou viditelné jen světlejší části – tedy světla aut. Tmavé pozadí zůstane zachováno.

Velkou výhodou tohoto postupu je možnost jednotlivé vrstvy vypínat nebo jim přiřadit masku a odstranit části, které se do výsledku nehodí.

Většina snímků v tomto článku vznikla právě tímto způsobem.

Bezpečnost především

Ať už zvolíte jakýkoliv postup focení i zpracování, vždy myslete především na bezpečnost – svou i ostatních. Není příjemné stát jen pár metrů od projíždějících aut a provoz pod vámi vám také nepoděkuje, když vám z mostu vypadne filtr nebo dokonce objektiv.

S trochou zdravé opatrnosti ale všechno zvládnete a domů si přinesete působivé fotografie plné světla a pohybu.

FAQ – časté otázky

Jak dlouhou expozici mám pro světelné stopy nastavit? Nejčastěji se pohybujete mezi 10–30 sekundami. Záleží na intenzitě provozu, okolním světle a tom, kolik stop chcete do záběru dostat.

Je nutné fotit jen v zimě? Ne, ale zima a podzim jsou praktičtější. Šero nastává dřív, takže je stále dost aut v provozu. V létě se dá fotit také, jen často čekáte déle.

Musím mít stativ? Ano, nebo alespoň velmi stabilní podložku. Bez pevného upevnění fotoaparátu se dlouhé expozice fotit nedají.

Co když je snímek přepálený? Snižte ISO, přicloněte nebo zkraťte čas.

Je lepší jeden záběr, nebo skládání více fotek? Pro začátek je jednodušší jeden záběr. Skládání více expozic dává větší kontrolu nad výsledkem, ale vyžaduje pečlivou práci se stativem a úpravami.

Zůstaňte v obraze, každý týden posíláme novinky ze světa fotografie

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorVít Kovalčík

Od roku 2012 jsem na volné noze a živím se jako fotograf, Brno. Zkušenosti s focením v ateliéru i jinde jsem sbíral v předchozích letech, kdy jsem přes den pracoval a fotil po večerech a o víkendech. Nemám jedno vyhraněné téma – rád fotím lidi, ale také krajiny a města.

Komentáře (0)

Zatím zde není žádný komentář.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *