Geometrie nepatří jenom do školních lavic! Třeba při focení krajiny vám dopomůže ke skvěle fungující kompozici. Nebojte, úhloměr a kružítko potřebovat nebudete, stačí se naučit v krajině rozpoznat a využít několik základních geometrických tvarů. S jejich pomocí zavedete divákův pohled přesně tam, kde ho chcete mít, zvýrazníte nějaký bod nebo dodáte fotce tu správnou dynamiku. Jak na to? To se dočtete v tomto článku.

Existují základní poučky pro focení krajin. Většinu z nich využijete, když už máte nalezený důležitý bod a chcete jej na fotografii nějak umístit. V tomto článku se však nebudu věnovat hledání jednotlivých bodů, ale celých vzorů, které pak na snímku dokáží upoutat diváka.

Přesun o pár metrů má smysl

Kompozici a vzorům pomůžete i tím, že budete stát na správném místě. U blízkých motivů i změna pozice o metr bude mít za následek výrazné rozdíly. Ale i při focení na stovky metrů či kilometry hraje vaše poloha roli. Někdy se ani nemusíte příliš snažit a stačí pokračovat ve výletě, který jste si naplánovali. Stejný objekt tak uvidíte pod různými úhly a obklopený jinými krajinnými prvky. Stačí tedy po sto metrech zhodnotit, jestli se výhled nezlepšil a nemá cenu zkusit přidat další snímek.

Jednoduchá křivka

Dostáváme se k prvnímu geometrickému tvaru, který má smysl v krajině hledat. Tím je prostá zahnutá křivka podobná polovině elipsy.

Křivky obecně strhávají pozornost a pokud jsou na snímku dobře rozpoznatelné, doslova diváka nutí, aby po nich přejel očima. Můžete si vyzkoušet, že pokud se před vámi objeví následující fotka, pravděpodobně automaticky začnete na světlém místě cestičky a dál po ní budete pokračovat doleva. A až stopa zmizí, přesunete se na vrcholky kopců vpravo nahoře.

Jednoduchá křivka se – podobně jako další tvary, které budou následovat – často objevuje jako výsledek lidské činnosti. Nejčastěji je to silnice, vyšlapaná cesta nebo plot.

Existují i čistě  přírodní alternativy, jako například mořské pobřeží, potok nebo linie kopců.

S-křivka

Složitější varianta je křivka ve tvaru „S“, tedy zahnutá na jednu a poté na druhou stranu. Opět velmi efektivně vede divákův pohled.

A podobně jako u jednoduché křivky, ani S-křivka nemusí být jednolitá, ale může se skládat z několika segmentů různých typů.

Složité křivky

Tato kategorie je doménou horských silnic, které vytváří v krajině velmi výrazné tvary. Podle situace můžete takovou křivku opět použít jako průvodce po fotce, nebo ji naopak umístit do role jen jednoho z elementů, které utváří celý obrázek.

Diagonály

Diagonály mají jinou roli než křivky. Zatímco předchozí tvary vedly diváka z jednoho bodu do druhého, diagonální linie ovlivňují snímek celkově tím, že přidávají dynamiku. Alespoň ve srovnání se stejným snímkem, ve kterém by stejné čáry byly vodorovně.

Porovnejte dva záběry podobných polí s různými kompozicemi:

Obě varianty mohou být užitečné, ale je dobré si uvědomit, že zatímco první fotka je klidnější, druhý záběr působí víc „akčně“.

Sbíhající se linie

Častým souputníkem diagonál jsou perspektivně ubíhající linie, které ale mohou na snímku být i samostatně. Ty oko ani tak nevedou, jako spíš provokují, aby se okamžitě podívalo na jejich konec.

Ačkoliv ubíhající linie snáze dostanete s velmi širokými objektivy, mohou se objevit i při použití teleobjektivů. Na dalším snímku jsou linie zachyceny ohniskem 88 mm.

I v přírodě je řád

Ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, v krajině je spousta pravidelných tvarů, které můžete při focení využít pro větší efekt. Křivky mohou sloužit. Ať už jako průvodce po snímku nebo jednoduše jako harmonický prvek, který je sám o sobě zajímavý. Obvykle se vyplatí zkusit víc variant snímků a případně se i o pár kroků posunout, abyste z přírodní geometrie vytěžili co nejvíce.

A pokud vás focení krajiny zajímá, přečtěte si i další články na toto téma.