Zvažujete koupi foťáku z druhé ruky? Bazarová technika může být skvělou volbou, pokud víte, na co si při výběru fotoaparátu z bazaru dát pozor. V článku vám poradíme, jak poznat kvalitní použitý fotoaparát, co kontrolovat, jak otestovat objektiv z druhé ruky, čemu se raději vyhnout a kde takovou výbavu nejlépe koupit. Ušetřete peníze a zároveň se vyhněte zbytečným rizikům!

Na trhu s fototechnikou platí jednoduché pravidlo: nový foťák znamená jistotu, ale vyšší cenu. Použitý foťák z bazaru s sebou nese určité riziko, ale také šanci pořídit fotovýbavu za zlomek ceny. Spousta fotoaparátů má za sebou jen víkendové výlety nebo ležela roky v šuplíku. A pokud jde o objektivy, kvalitní sklo nestárne tak rychle jako tělo nebo elektronika.

Jak poznat, že je foťák z druhé ruky v pořádku

Ne všechno, co je levné, je výhodné. A ne všechno, co má pár škrábanců, je automaticky šrot. Na co si dávat pozor?

U těla se zaměřte na opotřebení – odřeniny, povolené šroubky, rozviklaný bajonet nebo baterka, která nesedí správně, nejsou jen kosmetické vady. Můžou značit pád, nešetrné zacházení nebo roky focení. I ovládací kolečka by měla hladce klikat a přeskakovat bez prokluzu.

Zvlášť si hlídejte stav portů (USB, HDMI, mikrofon) – nejsou uvolněné, zalité javorovým sirupem, neoxidují? U zrcadlovek kontrolujte i zrcátko. Mělo by být čisté, nepoškrábané, správně dosedající. Pokud je nakřivo, ušpiněné nebo se po zmáčknutí spouště zadrhává, něco není v pořádku.

Pohlídat byste si měli i závěrku. Otestujete ji nejlíp tak, že nastavíte různé časy, např. 1/1000 s a pak třeba 1/4 s, a zaposloucháte se. Zvuk by měl být čistý, bez chrčení nebo zadrhnutí. Závěrka by měla fungovat přesně podle nastaveného času, bez prodlev nebo „záseků“.

Nezapomeňte zkontrolovat také displej. Na rovnoměrné bílé nebo černé ploše snadno odhalíte tzv. mrtvé pixely. Malé body na displeji, které trvale svítí jednou barvou (červeně, zeleně, modře), nebo naopak vůbec nesvítí a zůstávají černé. Snadno je odhalíte, když na displeji zobrazíte úplně bílou nebo úplně černou plochu, třeba fotku bílého papíru nebo zakryté čočky. Problém jsou i vypálené oblasti. Ty poznáte tak, že na obrazovce „prosvítá duch“, trvale viditelné obrysy čísel, ikon, stavových řádků, i když by tam být neměly.

Jak foťák otestovat

Poté jsou na místě testovací snímky. Začněte fotografií bílé a černé plochy – pomůže vám odhalit prach na snímači, šum, již zmíněné mrtvé pixely nebo jiné vady obrazu. Nakonec zkuste kontrastní scénu, třeba okno proti tmavému interiéru nebo přechod mezi světlem a stínem – díky tomu snadno poznáte, jak si fotoaparát poradí s dynamickým rozsahem.

Pokud máte možnost, zkontrolujte počet snímků, které už foťák vyfotil. Některé značky v nich uvádějí počet expozic (takzvaný „shutter count“). U DSLR je to dobrý ukazatel opotřebení, jako počet najetých kilometrů u auta. Závěrka s 20 000 cvaky je v pohodě, se 120 000 už to chce zvážit. Životnost závěrky se nicméně liší podle modelu – u základních zrcadlovek bývá okolo 100 000, u profi těl i několikanásobně víc.

Jak poznat dobrý objektiv z druhé ruky

Objektivy jsou často bezpečnější investice než těla – přece jen, sklo nestárne tak rychle jako elektronika. Pokud objektiv není poškrábaný, zamlžený nebo mechanicky opotřebovaný, může ještě dlouho sloužit. Klíčem je pečlivá kontrola. 

Co znamená mechanicky opotřebovaný? To je objektiv, který to má „za sebou“. Poznáte ho tak, že při zoomování nebo ostření klouže, místo aby kladl jemný odpor. Cvaká nebo chrastí, jako by uvnitř něco poskakovalo. Má vůli, při které se celý tubus hýbe do stran, i když by neměl. Nebo někdy sám vyjíždí, když ho nakloníte dolů (typicky starší zoomy bez aretace). 

Takové sklo je už většinou mechanicky opotřebené. Na fotkách to sice nemusí být hned vidět, ale ostření nebude spolehlivé. Může být neplynulé (zadrhává se, jde ztuha nebo naopak moc volně), nepředvídatelné (objektiv „loví“ a nedokáže zaostřit ani na dobře osvětlený kontrastní objekt) nebo nepřesné, když fotíte na středový bod a přesto je ostré něco jiného (ale pozor, u zrcadlovek může jít i o takzvaný back/front focus, který lze seřídit přímo ve foťáku, v servisu nebo pomocí dokovací stanice, tedy nejde nutně vždy o vadu objektivu).

Jak to poznat? Udělejte zkušební fotku na stativu s přesně určeným bodem ostření (např. text na krabici). Zkontrolujte, jestli je skutečně ostrý. Vyzkoušejte ostrost v rozích, zda není extrémně měkká i při přiclonění. Sledujte také, jestli obraz není „vlnivý“. U fotky detailu, jako je například látka nebo jiná jemná textura, ověříte, jestli objektiv dobře detail vykresluje.

Příslušenství z druhé ruky

Příslušenství je u bazarové techniky zvláštní kapitola. Ne všechno, co je levné a na pohled zachovalé, se vyplatí koupit. 

Stativy a fotobatohy patří mezi věci, které z druhé ruky dávají smysl. Pochopitelně pokud nejsou viditelně poškozené. U stativu zkontrolujte zámky nohou (drží, nekloužou?), hlavu stativu (neviklá se? Dá se plynule nastavit?) a stav rychloupínací destičky (je kompletní a drží pevně?). Lehké oděrky nevadí, ale když stativ nedokáže stabilně stát, spíš zvažte nový.

U blesků si dejte pozor hlavně na dvě věci: jestli podporují TTL komunikaci s vaším fotoaparátem (tedy automatické měření expozice přes objektiv) a jestli mají bezpečné napětí na spouštěcích kontaktech.Pokud si nejste jistí, zjistěte si model blesku na internetu. Existují veřejné seznamy, kde se uvádí, jaké má daný model spouštěcí napětí a jestli je kompatibilní s digitály.

A co paměťové karty? V žádném případě. Karta může být opotřebovaná (s nižší životností, pomalejším zápisem), falešná (často prodávaná v Číně nebo na e-shopech bez záruk) nebo poškozená (s rizikem ztráty dat, které poznáte až po čase). Jedna chybějící fotka z rodinné oslavy nebo celé zkažené focení je příliš vysoká cena za „ušetřenou stovku“. Kartu si vždy kupujte novou. A ideálně od ověřeného prodejce. Vyhnete se pak s větší pravděpodobností nutnosti obnovovat smazané fotky z karty.

Na co se ptát prodejce a co zní podezřele

Vidět se s prodejcem osobně může být trochu stresující. Víte, že foťák není levná záležitost a nechcete vypadat jako podezíravý hnidopich. Ale právě proto se vyplatí nepodlehnout tlaku a dát si při kontrole čas. Lepší působit chvíli jako detailista než si domů odnést problém, který se projeví až později.

Zeptejte se, co s fotoaparátem fotil. Domácí mazlíčky na gauči? Výborně. Tropické svatby každý víkend? To už znamená vyšší zátěž v náročných podmínkách. 

Zajímejte se o servisní historii. Má k foťáku faktury, záznamy o servisu, aktualizaci firmwaru? Super. Pokud ne, není to automaticky průšvih, ale je dobré být o to pečlivější při vlastní kontrole.

A co období nečinnosti? Pokud s foťákem prodejce roky nefotil, kde mezitím ležel? Ve skříni v suchu, nebo v zatuchlém sklepě? Vlhkost je nepřítel číslo jedna pro elektroniku i mechaniku.

A hlavně sledujte, jak s vámi člověk komunikuje. Pokud je to nervózní střelec, který spěchá, chce rychle hotovost a nemá trpělivost s vašimi otázkami, zbystřete. Poctivý prodejce působí klidně, věří tomu, co prodává, a dá vám prostor si všechno v klidu zkontrolovat.

Kde nakupovat fototechniku z druhé ruky?

Bazarovou techniku můžete koupit online nebo offline – obě možnosti mají své plusy a mínusy. Online bazary a tržiště, jako je Aukro, Sbazar, Paladix nebo Marketplace, nabízejí obrovský výběr a často dobré ceny. Pokud nakupujete online, vždycky trvejte na osobním předání přímo s majitelem.

Kamenné bazary a specializované prodejny, jako je FotoŠkoda nebo Megapixel, jsou často dražší, ale bezpečnější. Většinou dostanete k technice výkupní protokol, základní záruku a možnost si vše pečlivě vyzkoušet přímo na místě s odborným personálem. Pokud chcete snížit riziko na minimum, je tohle nejlepší cesta.

Osobní zkušenost

I když v tomhle článku mluvím o různých možných vadách a rizicích, sama mám s bazarovou technikou výbornou zkušenost. Většinu fotoaparátů i objektivů (od Nikonu D90 až po Sony A7 III) jsem kupovala z druhé ruky. Přečetla jsem si o produktu vše potřebné online, domluvila se na osobním setkání, techniku si důkladně vyzkoušela a nikdy jsem nenarazila na problém. Stejným způsobem techniku i prodávám dál.

Takže ano, pokud si dáte práci s prověřením, bazar může být skvělý způsob, jak získat kvalitní výbavu za rozumné peníze. Ale nezapomeňte, že i když kupujete „jen“ z druhé ruky, pořád kupujete svůj nástroj na tvoření. Tak ho vybírejte s rozumem. A klidně si dejte trochu času.