Jak nastavit fotoaparát na focení krajiny
Focení krajiny patří k základním fotografickým disciplínám. Jednoduchou momentku zvládnete s jakýmkoliv fotoaparátem či mobilem, ale pokud chcete z fotoaparátu dostat maximum a mít skutečně kvalitní snímky, vyplatí se nastavit ho správně. Přinášíme přehledný návod, jak na to.
Co se v článku dozvíte
- Proč je při focení krajiny nejlepší použít formát RAW
- Jaký nastavit režim focení: priorita clony vs. manuál
- Jaká ISO citlivost zajistí minimum šumu
- Jakou clonu použít pro ostrou krajinu
- Jak správně ostřit při focení krajiny
- Jak pracovat s korekcí expozice
- Co se hodí vědět při focení se stativem i bez něj
- Jak funguje HDR a kdy ho použít
Samozřejmě, pro každé doporučení existují výjimky. Berte tedy následující tipy spíše jako odrazový můstek, který vám pomůže v běžných situacích při focení krajiny.
Proč fotit krajinu do RAW formátu
Nastavení ukládání do formátu RAW vám umožní získat všechna data zachycená senzorem. Oproti formátu JPEG nedochází k omezení dynamického rozsahu ani ke ztrátám způsobeným kompresí.
Díky RAW formátu nemusíte na místě zdlouhavě ladit vyvážení bílé – můžete ho později snadno změnit při úpravách, a to bez ztráty kvality. Proto nejčastěji nechávám vyvážení bílé na automatice.
Jaký režim focení
Podle konkrétní situace střídám prioritu clony (většinou A nebo Av) a manuální režim (M).
Priorita clony vede v běžných situacích, kdy chci fotit co nejrychleji a přede mnou není žádná světelně komplikovaná situace, kde bych například fotil přímo proti slunci.
Manuální režim volím, když je fotoaparát ze složité scény bezradný a není si jistý, jestli ji chci tmavou nebo světlou. Také hodí, když fotíte snímky pro panorama a chcete mít všechny stejně nastavené.
Canon 5D Mark IV, Canon 70-300/4-5.6L, 20 s, f/14, ISO 100, ohnisko 70 mm
Jak nastavit ISO citlivost při focení krajiny
Čím nižší ISO, tím méně šumu. Nejlepší je proto využívat základní citlivost fotoaparátu – obvykle ISO 100, někdy i ISO 64. Šum se sice nemusí projevit hned, ale při pozdějším zesvětlování stínů bývá nepříjemně viditelný.
Canon R5, Canon 70-300/4-5.6L, 1/160 s, f/13, ISO 100, ohnisko 70 mm
Záměrně píšu základní ISO citlivost (native, base) a ne nejnižší, protože spousta fotoaparátů má tzv. rozšířené ISO nastavení, které dovolí nastavit ještě nižší hodnoty, u kterých se ale dočkáme kompromisů jako je snížený dynamický rozsah.
Například u Canonu bývá základní ISO 100, to je tedy ideální volba. Rozšířené ISO je 50, které bych ale nepoužíval.
Jakou clonu zvolit pro ostré fotky
Při focení krajin chceme mít ostrý co největší prostor, což znamená vysokou clonu. Na první pohled to vypadá, že stačí zvolit nejvyšší možné číslo pro daný objektiv, což může být třeba f/32, ovšem to přináší dva problémy: První je, že na senzor bude procházet málo světla, takže bude nutný velmi dlouhý expoziční čas. To by ještě šlo vyřešit stativem, ale číhá tu druhý problém, a to je celková neostrost snímku při velmi vysokých clonách kvůli ohybu světla – difrakci.
Lepší je tedy volit clonové číslo někde uprostřed – obvykle v rozmezí f/8 až f/16 – podle fotoaparátu a objektivu.
Canon 5D Mark IV, Canon 16-35/2.8 III, 1.3 s, f/16, ISO 100, ohnisko 16 mm
Jak správně ostřit
I přes vysokou clonu je potřeba ostřit s rozmyslem. Hloubka scény bývá značná, takže pokud zaostříte příliš blízko, krajina na horizontu bude neostrá. Naopak to platí také.
Abyste získali kontrolu nad ostřením, je nejlepší zvolit ostření na jediný bod a tímto bodem dostat mezi nejbližší a nejvzdálenější místo scény. Ideální není jejich přesný „průměr“, ale ostření blíže k vám, takže váš cíl je obvykle někde zhruba v jedné třetině vzdálenosti k horizontu.
Na výsledné fotce je vhodné zkontrolovat, jestli jste zaostřili správně.
Korekce expozice a práce s histogramem
Během focení se vyplatí zapnout živý histogram, pokud to váš stroj dovoluje. Dál záleží na zvoleném režimu, který používáte.
U priority clony využijete kolečko nebo tlačítko pro korekci expozice, kterým zesvětlíte nebo ztmavíte scénu tak, aby byla dostatečně světlá, ale abyste se vyhnuli přepalům.
Pokud je vaším vyvoleným manuální režim, pak měníte přímo expoziční čas.
Co když fotím bez stativu
Bez použití stativu jste omezeni časem, který udržíte z ruky bez roztřesení. Uprostřed dne to obvykle není problém, ale přesto se ujistěte, že máte zapnutou stabilizaci obrazu, pokud to váš fotoaparát nebo objektiv umožňuje. Stabilizátor je velmi důležitý, zejména při použití delších ohnisek.
Co když fotím se stativem
Stativ je vhodný pro maximální ostrost a zejména při focení delších expozičních časů, kdy se bez něj neobejdete. I jeho použití má ale svoje pravidla.
Je dobré vypnout stabilizaci obrazu, aby nedocházelo k tomu, že stabilizátor naopak rozechvěje stativ a tím i fotoaparát. V některých případech vznikají skutečně nepoužitelné snímky.
Další užitečný pomocník je zpoždění při stisku spouště (samospoušť), 2 až 5 sekund obvykle stačí. Vibrace způsobené zmáčknutím spouště tak stihnou zmizet a výsledkem je ostřejší obraz. Alternativou je ovládat spoušť vzdáleně, což v dnešní době jde i přes mobil.
Ani se stativem ovšem nelze vyřešit vše. Nepřítelem je hlavně silný vítr, který rozkmitá fotoaparát, pokud nemáte opravdu velmi silnou oporu. Jenže i když ji máte, květiny před vámi a větve stromů se stále hýbou, takže dlouhé časy se nedají použít.
Pokud chci skládat HDR
Při obrovském rozsahu světel a stínů je praktičtější pořídit více snímků, každý o jiné světlosti, a poté je složit dohromady jako HDR snímek.
Každý dnešní fotoaparát už nejspíš bude mít pro tyto případy připravenou funkci pro nafocení tří nebo více snímků na jeden stisk spouště. Detaily se liší podle výrobce, ale asi vždy máte k dispozici i volbu, jak velký rozdíl v expozici má mezi každou po sobě následující dvojicí fotek být. Většinou si zde vystačíte s 1 až 1,5 EV. Pokud by vám připadalo, že je to málo, je lepší přidávat další snímky (a nafotit jich celkem třeba pět) než zvyšovat rozdíl v expozici.
Canon R5, Canon 70-300/4-5.6L, různé časy, f/13, ISO 100, ohnisko 70 mm
Canon R5, Canon 70-300/4-5.6L, různé časy, f/13, ISO 100, ohnisko 70 mm
Výjimky jsou běžné
Jak jsem uváděl už na začátku, pro vše existuje alternativní řešení. Vítr můžete chtít zachytit záměrně. Krajinu můžete chtít schválně vyfotit tmavou. A vše můžete fotit klidně s portrétním režimem.
Proto klidně experimentujte a já se loučím snímkem krajiny s nestandardní clonou f/2.8.
Canon 5D Mark II, Canon 70-200/2.8 II, 1/250 s, f/2.8, ISO 100, ohnisko 200 mm
FAQ – nejčastější otázky k focení krajiny
Jaká je ideální clona pro krajinu? Nejčastěji f/8 až f/16, podle objektivu a hloubky scény.
Jaké ISO použít při focení krajiny? Používejte nejnižší základní ISO (většinou 100), abyste minimalizovali šum.
Jak zaostřit při focení krajiny? Zaostřete zhruba do první třetiny vzdálenosti k horizontu a kontrolujte výsledek na displeji.
Je pro focení krajiny nutný stativ? Ne vždy. Přes den lze fotit z ruky, ale při dlouhých časech, HDR a v šeru je stativ nezbytný.
Zdeněk Lorenc
Vážený pane Kovalčíku, v části věnované citlivosti ISO doporučujete volit vždy co nejnižší hodnotu, což je nepochybně naprosto správné. Z osobní zkušenosti si však troufám tvrdit, že u zmiňovaného Canonu R5 nebudete muset ISO vůbec řešit ani při opravdu mnohonásobně vyšších hodnotách, pokud provedete konverzi RAW souboru do formátu DNG pomocí aplikace DxO PureRAW a ten pak zpracujete v některém editoru, třeba právě v Zoneru.
S pozdravem
Zdeněk Lorenc
Vít Kovalčík
Máte pravdu, že moderní full frame fotoaparáty kterékoliv značky mají fantastickou kvalitu obrazu. Ale výsledná kvalita fotky po zpracování je subjektivní a navíc výrazně záleží na fotce, jejím zpracování a kde je pak publikovaná (malé rozlišení na webu snese hodně),
Zejména v případech, kdy fotí proti slunci a země je velmi tmavá, tak se hodí mít velkou rezervu, protože to pak dovolí obrovské zesvětlování (stíny, zvýšení kontrastu, klidně i sytosti apod.), což podstatně zvýší šum, ale pokud začnu s miniaturním šumem při ISO 100, tak bude výsledek pořád snadno použitelný i pro tisk ve vysokém rozlišení.
Samozřejmě někdy je to „kanón na vrabce“ a rezerva v kvalitě je až zbytečně velká 🙂
Rapp Jiří
Dobrý den, článek jsem si přečetl měl bych něco jako připomínku nebo spíše téma do diskuze. Při zadání expozice, se v článku mluví o použití buď preference clony a nebo použití M. A já se ptám proč vlastně to M. Chápu to u snímků, které se budou následně skládat do panoramatu, ale jinak bych zůstal u preference clony. Měl jsem období, kdy jsem skutečně exponoval jen přes M. Ale pak jsem dospěl k závěru, že je to zbytečné, a pohodlnější a i tak nějak jednodušší je použít tu preferenci. V článku se píše, že při při zadané cloně si podle situace měním čas. Ale naprosto stejného výsledku přeci dosáhnu při preferenci clony použitím korekce expozice. Při použití preference času zase naopak budu korekcí expozice „hýbat“ jen s clonou. Dost fotím v kostelech a katedrálách, a tam jsem také dost dlouho používal M. Ale i zde jsem nakonec zjistil, že úplně stejného výsledku dosáhnu preferencí clony + korekce expozice. A nějak pocitově se to zdá jednodušší. Takže jak to vlastně je – „nějaká“ ta preference, či použítí M? Já osobně, když mě někdo žádá o radu, tak říkám, že nejjednodušší je použít tu“preferenci“. Když se teda nejedná o nějakou tu specialitu jako je skládání do panoramatu.
Vít Kovalčík
Dobrá úvaha a musím přiznat, že při psaní článku jsem si říkal, že priorita clony postačuje na velkou většinu situací (spolu s korekcí expozice, jak píšete). Jenže pak jsem se podíval na svoji poslední zahraniční cestu a tyto programy jsem používal skoro přesně 50:50, což mě až překvapilo.
Priorita clony je pořád má oblíbená, ale manuál se hodí když chcete konzistenci – například fotoaparát je třeba na stativu a čekáte až slunce zasvítí na kostel v pozadí. Nebo i bez stativu se scénou „půl světlého nebe – půl tmavé země“, kdy každé naklonění objektivu výš nebo níž znamená, že foťák trošku upraví expozici a korekci expozice byste tím pádem musel pořád měnit. To stejné i v případě, že zoomujete a chcete udržet podobou světlost. Neříkám, že to s prioritou clony nejde vyřešit, ale někdy je snadnější si nastavit manuální hodnoty a nechat je být.