Fotografování s externím bleskem pod vodou

Na magazínu Milujeme fotografii najdete řádu článků týkajících se tipů a rad na focení s externím bleskem. V málokterém ale najdete zmínku o focení s bleskem pod vodní hladinou. Sám jsem si takové focení nedávno vyzkoušel a rád bych se s vámi po o tento zážitek podělil.

Pouhých pár metrů pod hladinou je patrný pokles intenzity světla a projevuje se barevná filtrace. Abyste pořídili dobré snímky, potřebujete mít vlastní světelný zdroj – lampu nebo blesk. V minulosti jsem zkusil focení pod vodou s pomocí lampy.

Tentokrát jsem však vyzkoušel i focení externím bleskem, a tak bych se s vámi rád podělil o svoje zkušenosti – od nákupu blesku, přes nastavení fotoaparátu až po samotné fotografování pod mořem.

Externí STTL blesk

Externí blesk může být manuální nebo TTL a profesionálové používají hned několik spolupracujících blesků. Rád bych se podělil o elementární zkušenosti s externím TTL, respektive STTL bleskem Inon S-2000 – více informací o něm si můžete přečíst v angličtině kliknutím na tento odkaz a také na této stránce.

Dnes se měření TTL (Through The Lens, kdy je množství světla měřeno za objektivem fotoaparátu) stává standardem i pro kompakty. Princip TTL blesku je následující: TTL blesk nejprve odpálí slabý předblesk, aby změřil potřebnou energii pro hlavní záblesk, a pak odpálí hlavní záblesk pro pořízení snímku.

Výrobci vyvíjejí stále menší a menší kompakty s menšími bateriemi. Aby malá baterie umožnila přijatelný počet záblesků, sníží výrobce výkon blesku. Malý výkon vestavěného TTL blesku pak pod vodou nestačí.

Externí STTL neboli opticky synchronizovaný blesk je k podvodnímu pouzdru fotoaparátu připojen optickým kabelem a přijímá optické signály z fotoaparátu. Můžeme říci, že STTL blesk „kopíruje“ předblesknutí vestavěného blesku a po vyhodnocení vygeneruje hlavní záblesk, který dostatečně osvětlí fotografovaný objekt.

Záblesky vestavěného blesku jsou optickým kabelem přivedeny do externího STTL blesku, který pak sám odpálí předzáblesk a intenzivní hlavní záblesk pro snímek.jpg

Záblesky vestavěného blesku jsou optickým kabelem přivedeny do externího STTL blesku, který pak sám odpálí předzáblesk a intenzivní hlavní záblesk pro snímek.

Nákup blesku

Při koupi fototechniky je důležitý výkon a kompatibilita. A samozřejmě také cena a dosažitelnost. Vybíral jsem TTL blesk se směrným číslem alespoň 20, kompatibilní s Olympus XZ-1 a za rozumnou cenu. Rozhodující pro mě bylo následující:

  • Směrné číslo (nebo GN) udává výkon blesku. Je to součin dosahu blesku metrech a nastaveného clonového čísla. Se zacloněním objektivu tedy klesá dosah. Hodnota GN je obvykle vztažena k citlivosti ISO 100. Pozor, výrobci udávané směrné číslo platí pro vzduch a ve vodě je zhruba poloviční. Dalších deset až dvacet procent výkonu ubere použití difuzoru.
  • Nepodceňujte kompatibilitu, tedy schopnost zařízení navzájem spolupracovat. Používám kompakt Olympus a první volba byl jejich blesk UFL-3. Oddělení podpory mi tuto kombinaci ale rozmluvilo. Další volbou byl blesk YS-01 od Sea&Sea, který vypadá, jako by z oka vypadl blesku UFL-3 (ve skutečnosti ale UFL-3 vychází z YS-01) a je zajímavý vestavěným světlem umožňujícím přesné nasměrování blesku. Bohužel ani ten nebyl kompatibilní s XZ-1 a konečná volba padla na Inon S-2000, kde už výrobce kompatibilitu garantoval.
  • Ceny blesků Olympus UFL-3, Sea&Sea YS-01 se pohybují kolem deseti tisíc korun, Inon S-2000 pak kolem dvanácti tisíc. Externí blesk se nějak musí přimontovat k podvodnímu pouzdru fotoaparátu a připojit optickým kabelem. Řešením je základna s držadly a flexibilním ramenem, které lze poskládat ze široké škály komponent různých výrobců. Při „rozmařilém“ výběru může cena tohoto příslušenství přesáhnout cenu blesku. To už bylo moc peněz najednou a já se tedy vydal zatracovanou cestou minimálních nákladů. Blesk jsem koupil přímo z Japonska a rameno jsem, s pomocí přátel, vyrobil z nerezu a plastů zhruba za tisícovku. První zkušenosti jsou dobré.
  • Důležitými parametry externího blesku jsou vedle směrného čísla i jeho vyzařovací úhel, doba zotavení (čas do plného nabití po odpálení blesku), počet záblesků na jednu sadu baterií nebo nabití akumulátorů a velmi důležitá je i barva světla. Pro správnou funkci blesku doporučuji respektovat při nákupu baterií doporučení výrobce.
Fotoaparát Olympus XZ-1 v pouzdru PT-050 s bleskem Inon S-2000 na svépomocně vyrobeném rameni. Vlevo je svítilna Benda BETALIGHT 50 W s difuzorem.jpg

Fotoaparát Olympus XZ-1 v pouzdru PT-050 s bleskem Inon S-2000 na svépomocně vyrobeném rameni. Vlevo je svítilna Benda BETALIGHT 50 W s difuzorem.

Jak nastavit fotoaparát

Hodně amatérských fotografů spoléhá při fotografování pod vodou na automatiku fotoaparátu. To ale může vést k problémům. Automatika fotoaparátu nastaví clonu, čas a ISO podle statických světelných podmínek, bez ohledu na možné použití blesku otevře objektiv naplno a nastaví dlouhý čas.

Pokud se nesnímá ve tmě, výsledkem může být snímek rozhýbaný vinou dlouhéhu času a neostrý kvůli malé hloubce ostrosti. Za nejvhodnější považuju manuální nastavení. Používám makrorežim s ISO 100, časem 1/160 a clonou 5,6.

Na fotografiích se významně projeví i zvolený způsob měření jasu. Ani skvělý TTL blesk nedokáže zabránit vzniku přepalů, když nevhodně nastavíte fotoaparát. Kompakty většinou disponují následujícími možnostmi měření jasu.

  • Nejpoužívanější je metoda měření jasu ESP (Electro-Selective Pattern) se složitým maticovým algoritmem. Dává dobré výsledky, ale neporadí si s velkými rozdíly jasu na ploše snímku. Při snímání světlého objektu na tmavém pozadí vede použití ESP k přepalům.
  • Další možností je měření jasu se zdůrazněným středem (Center Weighted Average Metering), kdy se expozice z 60 až 80 procent určuje ze střední části snímku.
  • Existuje i bodové měřením jasu (Spot Partial Metering), kdy se exponuje na základě jasu v referenčním bodě, což je nejčastěji střed snímku. To ale může nabourat kompozici.

Je velmi důležité vyzkoušet všechny metody měření jasu předem. Při snímání pak dokážeme lépe vyhodnotit světelné podmínky a vybrat tu nejvhodnější metodu.

Podvodní fotografie pořízené externím bleskem

Potápěl jsem se první týden v červnu na základně Erika Šešelji na chorvatském ostrově Dugi Otok. Bohužel jsem absolvoval jen čtyři ponory, takže jsem nemohl vyzkoušet všechno, co jsem měl v plánu. Tady je ukázka fotografií, které jsem během ponoru pořídil:

Kolonie rournatců na ztraceném laně visícím z útesu. Pořízeno ve dne v hloubce 35 m.  Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Kolonie rournatců na ztraceném laně visícím z útesu. Pořízeno ve dne v hloubce 35 m.
Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Velká kolonie sasankovců na podmořském útesu. Pořízeno ve dne v hloubce 39 m.  Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Velká kolonie sasankovců na podmořském útesu. Pořízeno ve dne v hloubce 39 m.
Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Zvědavá sepie. Pořízeno v noci v hloubce 11 m.  Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Zvědavá sepie. Pořízeno v noci v hloubce 11 m.
Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Úhořovec na lovu. Pořízeno v noci v hloubce 11 m.  Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Úhořovec na lovu. Pořízeno v noci v hloubce 11 m.
Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Číhající sasanka. Pořízeno ve dne v hloubce 9 m. Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Číhající sasanka. Pořízeno ve dne v hloubce 9 m.
Olympus XZ-1, 1/160s, F5,6 ISO 100; externí blesk Inon S-2000 v STTL modu.

Fotografie nevyžadovaly zásadní úpravy. U prvního snímku s atypickými rournatci jsem v ZPS provedl jen ořez a ztemnil pozadí. Snímek s kolonií sasankovců jsem jen ořezal. U snímku zvědavé sépie jsem snímek ořezal a pomocí magnetického lasa vybral a zdůraznil hlavní objekt a potlačil pozadí. Na snímku úhořovce jsem upravil světelné poměry pomocí mapování tonality a u sasanky jsem použil ořez a filtr Vitality, který sasanku hezky zvýraznil.

Bohužel se mi také spousta záběrů nezdařila. Zejména jsem se těšil na snímky gorgonií a rohovitek, které rostou ve větší hloubce. Bez osvětlení vypadají tmavě fialové a teprve silné světlo je rozzáří do purpuru. Ani jeden z mnoha záběrů mi nevyšel – vše bylo velmi tmavé. Domnívám se, že slabý měřící předblesk vyhodnotí tento objekt jako tmavý a automatika vygeneruje slabý hlavní záblesk. V tomto případě bude zřejmě nutno pracovat v manuálním režimu. Tak snad příště.

Blesk je lepší než lampa

V minulosti jsem při fotografování pod vodou používal lampu – ostatně fotografie si můžete prohlédnout v článku Co fotografovat pod vodou nebo Čím fotografovat v moři, kde jsem používal i interní blesk.

Jestliže mám porovnat fotografování s externím bleskem a lampou, musím říct, že blesk je pro fotografování pod vodou opravdu lepší. V režimu STTL, ve většině případů, správně určil intenzitu hlavního záblesku. Blesk má mnohem širší vyzařovací úhel než lampa a má oproti žlutému světlu lampy téměř normální barvu světla.

A co vy? Máte nějaké zkušenosti s potápěním a fotografováním pod vodou?

Poslední aktualizace 6. července 2015

39 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Jiří Grée

Jsem čistý amatér s amatérským vybavením a již pár let důchodce. Fotografovat jsem začal na černobílý kinofilm v šedesátých letech. Před zhruba 15 lety, jsem se začal potápět, převážně v Chorvatsku, a snažím svým kompaktem zachytit prchavé kouzlo okamžiků z návštěv pod hladinou.

Číst všechny články.

Komentáře