Fotografování v mořských hlubinách

Přemýšleli jste někdy o tom, že byste se naučili potápět s přístrojovým vybavením jen kvůli tomu, abyste si vyzkoušeli fotografování pod vodou? Nechte se nalákat na tajemství, která mořské vody skrývají.

Před rokem jsem poslal svou podvodní fotografii do rubriky Uprav mi fotku a následně byl požádán, abych pro fotomagazín Milujeme fotografii napsal o svých zkušenostech s fotografováním pod vodou.

Viděl jsem krásné fotografie i z našich domácích vod, ale v článku se zaměřím spíše na fotografování v moři. Možnosti podvodního fotografování bych rozdělil do dvou stupňů podle způsobu potápění – na fotografování se šnorchlem či s potápěním na nádech a na fotografování s přístrojovým vybavením pro hloubkové potápění.

Vybavení pro fotografování pod vodou

Jak je to s potřebnou technikou? Pro potápění do pár metrů pod hladinu lze použít i outdorové fotoaparáty, například Panasonic Lumix DMC-FT25, který se dá koupit do 5 000 Kč.

 

Panasonic Lumix DMC-FT25 lze dle údajů výrobce použít v hloubce do 7 m

Panasonic Lumix DMC-FT25 lze dle údajů výrobce použít v hloubce do 7 m

Podobných přístrojů existuje celá řada od různých výrobců. Nemám s nimi žádnou zkušenost, takže doporučovat nemohu.

Rekreační potápěči s přístrojovým vybavením sestupují do hloubek až ke čtyřiceti metrům. Fotografování v takových hloubkách vyžaduje odolnější techniku. Výrobci nabízejí kombinaci běžného fotoaparátu a podvodního pouzdra. Já jsem začínal se čtyřmegovým kompaktem Olympus Camedia 4040 v pouzdře Olympus PT-010, tehdy za neskutečných 45 000 Kč. V současnosti využívám kompakt Olympus XZ-1 a podvodní pouzdro Olympus PT-050, které jsem, před několika lety, pořídil za cca 15 000 Kč.

 

Kompakt Olympus XZ-1 v podvodním pouzdru Olympus PT-050

Kompakt Olympus XZ-1 v podvodním pouzdru Olympus PT-050

Olympus XZ-1 jsem si tehdy vybral především pro jeho přijatelnou cenu, velkou světelnost objektivu a také proto, že dobře vykresluje po celé ploše snímku. Podvodní pouzdro PT-050 by mělo odolávat tlaku do hloubky 40 m, ale bez úhony přestálo i hloubku 50 m. Vkládání fotoaparátu do pouzdra je jednoduché a při dodržení pokynů výrobce ochrání fotoaparát spolehlivě. Tlačítky pouzdra lze ovládat všechny funkce fotoaparátu. Většina fotoaparátů má vestavěný blesk, ale ten není vždy dostatečný. Vhodnější je výkonný externí blesk nebo lampa s difuzorem pro rozptýlení světla. Začínal jsem s 50 W lampou vlastní výroby a nyní používám lampu BE-TALIGHT 50 W od české firmy Benda Kompresory. Volba konkrétní techniky je samozřejmě dána frekvencí využívání a finančními možnostmi.

Většina podvodních pouzder má pozitivní vztlak nebo jinými slovy – plave. To může být výhodou při ztrátě pouzdra, kdy máte šanci, že ztracené pouzdro najdete na hladině. Jinak je ale pozitivní vztlak pouzdra nepříjemný. Ať již máte úchytnou smyčku pouzdra kolem zápěstí nebo na karabině žaketu, pouzdro táhne lanko smyčky nahoru a snaží se je zaplést do ostatních součástí potápěčské výstroje. Mohou tak vznikat nepříjemné až nebezpečné situace. Olympus dříve dodával k pouzdrům vyvažovací olověnou destičku, která změnila vztlak pouzdra ne negativní, a pouzdro viselo. Dnes to již běžné není, a při vyvážení musíte tudíž nějak improvizovat.

Úskalí fotografování pod vodou

Při fotografování pod vodou musíte čelit celé řadě nejrůznějších úskalí. Začátečník si nejprve musí ochočit světlo. Mořská voda působí jako barevný filtr a eliminuje světlo od větších vlnových délek, tedy od červeného konce spektra. S rostoucí hloubkou ztrácejí objekty svoji přirozenou barvu, čemuž můžete čelit jen přisvícením z vhodného světelného zdroje. Intenzivní přisvícení však může způsobit přepaly. S tím jsem měl velké problémy v Egyptě, kde je ve vodě dost světla, ale je to světlo filtrované. Nesmí se zapomínat ani na správné nastavení kompenzace bílé barvy, podle toho, jestli používáte, či nepoužíváte světelný zdroj a jaká je barva světla tohoto zdroje.  Menší chyby pomůže napravit Zoner Photo Studio, ale ty větší vám zůstanou jako ponaučení pro příště.

Následující snímek pochází z jižního Egypta ze základny Hamata. Korály mají spoustu ošklivých přepalů a podobně dopadla většina fotografií. Vinu na tom měl i starý, čtyřmegový fotoaparát C4040 s poměrně malou barevnou hloubkou. Odešel tedy na zasloužený odpočinek a nahradil jej nový XZ-1.

Korály z hloubky 12 m, základna Hamata Egypt, Olympus Camedia C4040, bez přisvícení

Korály z hloubky 12 m, základna Hamata Egypt, Olympus Camedia C4040, bez přisvícení

Velkým úskalím podmořské fotografie je ostření. Při fotografování na souši fotograf většinou nemá problém přiblížit se ke svému objektu na správnou vzdálenost, zaostřit a stisknout spoušť. Vzdálenost fotoaparátu od objektu je pevná a s ostřením není problém. Ve vodě se však tělo potápěče neustále pohybuje. Markantní je to při potápění na nádech, kdy se vztlak snaží vytáhnout tělo potápěče k hladině. Lze tomu částečně čelit nastavením sekvenčního snímání. Pořízením více snímků se zvýší šance na získání dobrého záběru.

Podobně vznikl následující snímek, který jsem pořídil v noci při potopení na nádech. Sépie byla v hloubce jen kolem tří metrů, ale mezi chaluhami. Pokus jsem opakoval několikrát a na většině snímků byly ostré jen chaluhy. Nakonec se to přece jen povedlo.

Sépie z hloubky 3 m, Korsika 2003, Olympus Camedia C4040, přisvícení lampou

Sépie z hloubky 3 m, Korsika 2003, Olympus Camedia C4040, přisvícení lampou

U přístrojového potápění je to jiné. Potápěč se může v hloubce vyvážit pomocí svého žaketu, a pak se jeho tělo vznáší zdánlivě bez pohybu. Ale je to jen zdánlivé a poznáte to například při fotografování na stěně, která padá kolmo do hlubiny. S každým nádechem a výdechem se mění potápěči objem hrudníku a Archimedův zákon je neúprosný. Tělo potápěče mírně pohupuje nahoru a dolů. Další nepříjemnou věcí jsou proudy, které se vás snaží od objektu odsunout. Při použití makra, kdy fotografujete ze vzdálenosti několika centimetrů, jsou výše uvedené vlivy velmi rušivé a mohou snímek zkazit.  Pozor také na vydechovaný vzduch. Zvuk vypouštěných bublin působí na mořské živočichy stejně jako na nás zvuk bouřky. Občas je tedy nutno zatajit dech, abychom nevyplašili vše kolem nás a abychom stabilizovali svoji polohu při fotografování.

Následující snímek byl „jistý“ snímek murény, ke které mne přivolal buddy (pro přístrojové potápění platí tzv. „buddy systém“ a potápěči se potápějí ve dvojici, kde jeden hlídá druhého.). Fotografoval jsem ve spěchu a bez řádného vyvážení, protože ryba nečeká. Získal jsem neostrý a špatně komponovaný snímek, který je tedy k ničemu.

Muréna z hloubky 23 m, Korsika 2003, Olympus Camedia C4040, přisvícení interním bleskem

Muréna z hloubky 23 m, Korsika 2003, Olympus Camedia C4040, přisvícení interním bleskem

Ostření může velmi ulehčit použití autofokusu. Je to pohodlné, ale nese to s sebou riziko, že se objektiv zaostří na drobný předmět, který plave těsně před ním.

Následující snímek ukazuje výsledek nepovedeného fotografování buddyho v jeskynním dómu. Někdo vplul pod nás a vydechl a objektiv se zaostřil na bublinky. Výsledek je sice poetický, ale buddy moc spokojen nebyl.

Fotografie buddyho z jeskyně z hloubky 9 m, základna Manjana na Brači 2003, Olympus Camedia C4040, přisvícení interním bleskem

Fotografie buddyho z jeskyně z hloubky 9 m, základna Manjana na Brači 2003, Olympus Camedia C4040, přisvícení interním bleskem

Abych to závěrem trošku odlehčil – cílem každého z nás je pořídit technicky dokonalé snímky. Určitě ale máte zkušenost, že i méně dokonalý snímek může být hezký, protože má prostě „atmosféru.“ Následující fotografie je z ostrova Brač a zachycuje dceru mého dlouholetého buddyho Františka, jak vplouvá s vybitou baterkou do jeskynního tunelu Kabal. Nestačil se mi dobít blesk a exponoval jsem bez přisvícení.

Mořská žínka v jeskynním tunelu v hloubce 8 m, základna Manjana na Brači 2003, Olympus Camedia C4040, bez přisvícení

Mořská žínka v jeskynním tunelu v hloubce 8 m, základna Manjana na Brači 2003, Olympus Camedia C4040, bez přisvícení

A co všechno můžete při potápění zvěčnit na svůj fotoaparát? O tom zase příště…

Poslední aktualizace 11. července 2014

10 0
Děkujeme! Nasdílejte prosím článek dál, ať se o něm dozví další lidé.
Jejda! Mrzí nás, že se vám článek nelíbil. Řeknete nám prosím proč?


Autor: Jiří Grée

Jsem čistý amatér s amatérským vybavením a již pár let důchodce. Fotografovat jsem začal na černobílý kinofilm v šedesátých letech. Před zhruba 15 lety, jsem se začal potápět, převážně v Chorvatsku, a snažím svým kompaktem zachytit prchavé kouzlo okamžiků z návštěv pod hladinou.

Číst všechny články.

Komentáře