Kouření vodní dýmky je už několik století velmi oblíbenou činností a výborným způsobem relaxace, i když má i svá negativa spojená se zdravotními riziky. O tom však nebude tento článek. V následujících několika řádcích se pokusím věnovat spíše její estetické funkci a zkusím naznačit, jakým způsobem lze při focení s vodní dýmkou zachytit efektivně kouř a atmosféru fotoaparátem. Ať už v umělém prostředí ateliéru, v přirozené atmosféře čajovny nebo jinde na akci.

Pokud světlo proniká skrz jakékoliv viditelné částice ve vzduchu, vytváří to zpravidla jedinečnou atmosféru. Ať už jde o ranní mlhu, kouřové efekty na koncertě nebo paprsky světla v zaprášené stodole, vždy se jedná o velmi kreativní podívanou, tedy ideální situaci na focení. Podobně tomu je u kouření vodní dýmky. Ne vždy nám skrz kouř proniká přímo světlo, ale tomu se dá trochu pomoci.

Jelikož kouření probíhá většinou v interiéru nebo alespoň venku za slabého pohybu vzduchu, pronikají částice kouře do okolí pomalu a vytvářejí dočasné obrazce, které se dobře fotí.

S vodnicí v ateliéru

Jednou z možností, jak si zpestřit ateliérové focení, je pokuřováním vodní dýmky. Jednak to může uvolnit atmosféru a pomoci od mírné nervozity a jednak tím vytvoříte zajímavé efekty.

Následující fotografie byla nasvícena trvalým světlem s LED žárovkou pod úhlem asi 45 stupňů zprava a kolmo proti němu externím bleskem se softboxem. Externí blesk byl nastaven na vyšší výkon, aby zvýraznil kouř a dělal protisvětlo. Žárovka má oproti blesku výrazně teplejší odstín, takže pozadí fotky je svícené spíše do modra.

Díky tomu, že externí blesk vytváří protisvětlo, dostaneme celkem jasné obrysy obličeje i kouře a podexponováním pak lze vytvořit Low Key fotografie.

Vodní dýmka vytváří hustý kouř, takže se s ním dá experimentovat více. Půjčil jsem si na focení plynovou masku bez nějakého většího plánu, co s ní budu dělat. Nakonec ale v kombinaci s kouřem nabyla významu.

Focení „v terénu“

Vodní dýmku mám sám velmi rád, a pokud je možnost, beru s sebou na většinu akcí kromě fotobrašny i batoh s vodnicí. Je to sice dvakrát větší zodpovědnost, že se mi něco rozbije, ale stojí to za to.

Stejně jako v ateliéru tak i všude jinde je kouř nejlépe vidět, když do něj z co největšího úhlu od fotoaparátu svítí světlo. Nepočítá se, že budete někomu za zády stavět stojany se světly, to by těžce narušilo atmosféru. Ale nenápadně položit externí blesk na stůl není po domluvě zas tak rušivý prvek. (I když v čajovně, kde jsou mimo vaši skupinu i další lidé, bych blesk vůbec nedoporučoval, protože by je to mohlo rušit.)

Na této fotce je přímo vidět, jak vzniklo světlo – externí blesk s odpalovačem položený na stole. Fotka není technicky dokonalá, jsou zde přepaly. Intenzita blesku měla být menší, ale je zde dobře vidět, jak se světlo láme.

Další snímek svícený bleskem položeným na stole. Není potřeba kvůli tomu kupovat odpalovač. Většina blesků umí odpálit záblesk na základě informace z interního blesku.

Po chvíli kouření je v celé místnosti souvislá vrstva kouře. To je nejhorší situace na focení s interním bleskem. Ale i v případě, že je blesk mimo fotoaparát, toho lze využít. Lom světla v podstatě způsobí to, co by udělal deštník: plynule světlo rozptýlí.

Buďte kreativní

Kouř je velmi kreativní prvek a dá se s ním dobře pracovat. K jeho zvýraznění je nejlepší použít světlo namířené z druhé strany než je fotoaparát. Je ale třeba dát pozor na přepaly.

Focení osoby, která kouří vodní dýmku, má tu výhodu, že se dotyčný zpravidla soustředí více na vydechování kouře než na to, že ho někdo fotí. Takže je pak výraz v obličeji přirozenější.