Před pár dny jsme se s manželem vrátili ze Sardinie a mě napadlo připravit na blog malý fotoreport o tom, jak to na druhém největším ostrově ve Středomoří vypadá a jak se fotí ve velkém vedru. Destinaci jsme pojali jako obvykle stylem náhoda-překvapení. Letenky na Sardinii byly zrovna levné, tak jsme je koupili a až poté jsme začali zkoumat, co všechno je na tomto krásném ostrově jižní Itálie k vidění. A byli jsme mile překvapeni.

Jestliže existuje nějaká oblast, která krajinářským fotografům může v České republice chybět, pak jsou to zřejmě extrémní vrcholy hor a pak pochopitelně mořské pobřeží. Jak se v druhém zmiňovaném a napoprvé neznámém prostředí chovat s fotoaparátem?

Fotografování a cestování bychom téměř mohli označit jako dva konce jednoho provazu. Nemusí spolu být nutně svázané na uzel, ale oddělit je přesto nemůžete. Jakých nejčastějších chyb se jako fotograf na cestách můžete dopustit?

Po menší odmlce jsem veřejně promítal některé své snímky z cest. Tentokrát se ještě týkaly loňské cesty po Asii a projekce byla opět spojená s vernisáží fotek, které budou do konce října 2012 viset v klubu Plíživá Kontra v Jeseníku. Využil jsem přitom odlišného způsobu výběru snímků k prezentaci než dříve.

Jestliže máte před sebou cestu letadlem, naskýtá se vám možnost ve vzduchu pořídit záběry, které jinak získáte těžko. Jak z této příležitosti vytěžit co nejvíce? A jak se poprat s nedostatečnou technickou kvalitou takových fotek pořízených přes okno letadla?