Je efektní mít v záběru slunce a pozorovat na kopcích hru světel a stínů. Jenže tím klademe nereálné nároky na snímač. Časté řešení je nafocení několika různě světlých snímků. Jenže jak je spojit? Automatické HDR metody nefungují vždy, takže pro větší kontrolu nad výsledkem je tu ruční postup, kterým vše můžete dotáhnout k dokonalosti.

Úpravu expozice a dynamického rozsahu potřebuje skoro každá fotka. Zejména z fotek ve formátu RAW vytáhnete daleko víc, než by se mohlo zdát. To se hodí třeba pokud si nepohlídáte nastavení expozičních hodnot už při focení nebo pokud fotíte scénu s výraznými světly a tmavými stíny. Typicky krajinu nebo portrét, kde na části fotky je světlé nebe a část je utopená ve stínech.

Termín dynamický rozsah se používá při popisu scén, při recenzích fotoaparátů a vůbec je to oblíbené zaklínadlo. Přitom myšlenka za ním je jednoduchá. Pokud pochopíte jeho princip a naučíte se s ním při fotografování pracovat, můžete zabránit přepalům nebo podexponování scény.

V článku o expozičním trojúhelníku jsme se seznámili s tím, jak se navzájem ovlivňují základní expoziční parametry: clona objektivu, čas závěrky a citlivost ISO. Prvními dvěma parametry (clonou a časem) jsme se podrobněji zabývali v článku o nastavení expozice. Tentokrát se zaměříme na třetí expoziční parametr – citlivost ISO.

Už jste určitě zaslechli slovo expozice, možná si ale nejste jisti, co znamená. Úspěšná fotografie závisí na mnoha věcech – například na dobrých světelných podmínkách při focení. Významný vliv na celkový vzhled fotografie má ovšem také správné nastavení fotoaparátu, zejména třech expozičních parametrů – času, clony a citlivosti ISO. Fotograf musí zvolit takové hodnoty, které nejen zajistí správnou expozici (to, jak je fotografie tmavá či světlá), ale zároveň mu pomohou vyjádřit jeho záměr. Nastavení parametrů totiž ovlivňuje, jak bude na fotografii zaznamenán prostor a čas.