Představte si, že jste doslova zaplaveni zelení. Je tak hustá, že zakrývá i slunce a jen tu a tam k vám propouští nějaký paprsek. Všude něco voní, pohybuje se, a prostorem se nese řev vřešťanů. A z téhle krásy se vynořují zvláštní pahorky, které po bližším prozkoumání odhalí tajemné stavby zaniklých civilizací. Zní vám to jako scéna z filmu? Ne, je to realita, se kterou se můžete setkat v džunglích Mexika a Guatemaly. 

K této romantické verzi je ovšem třeba dodat několik nepříliš romantických věcí, které má mozek s postupem času tendenci vytěsňovat. A tak musím zmínit všudypřítomné dotěrné komáry, bláto, téměř stoprocentní vlhkost, brodění se bažinami a vytrvalý déšť. Ale bez toho by to nebylo to pravé dobrodružství. A co by měl o tomhle exotickém světe vědět fotograf?

Pozor na vlhkost

V návaznosti na předešlá slova začnu péčí o vaši techniku. V pralese je největším nepřítelem foťáku, kromě deště, vlhkost. Na rozdíl od deště je ale vlhkost všudypřítomná a lze se ji vyhnout pouze tehdy, pokud máte fotoaparát schovaný v batohu. Jestli nemáte vodotěsný foťák, je dobré zvážit, zda si jej ponesete v ruce anebo raději schováte. Moje bezzrcadlovka není příliš vodotěsná, ale i přesto jsem se ji rozhodl nosit v ruce. V deštném pralese totiž nikdy nevíte, co vám může vběhnout do cesty. 

Objektivy všeho druhu s sebou

Pokud chcete fotit tu působivou rozlehlost přírody, která vás obklopuje. Myslete na to, že v pralese je všechno obrovské, jako když vstupujete do katedrály. Širokoúhlý objektiv vám umožní lépe zachytit tuto rozlehlost a přenést tento dojem do fotky. Nevýhodou je ovšem to, že zkresluje realitu. Nespornou výhodou je i to, že když procházíte pralesem, skoro nikdy nemůžete od objektů dostatečně odstoupit. Vše se tyčí přímo před vámi. I proto bylo šíro pro mě jasnou volbou a většinu času jsem používal svůj oblíbený 16-35 mm objektiv. 

Využijete i teleobjektiv 

Jestli chcete fotit živočichy a fascinuje vás wildlife, tak oceníte teleobjektiv. V džunglích Guatemaly a Mexika můžete nejčastěji spatřit opice a ptáky, ale ti bývají vysoko v korunách stromů a se širokoúhlým objektivem se vám ve scéně úplně ztratí. Pro opice a ptáky bych doporučoval ohnisko 100 mm a výš. Navíc míříte přímo do protisvětla a teleobjektiv vám umožní efektivně oddělit foceného tvora od pozadí. 

Pokud jste ale opravdovým milovníkem zvířat, Guatemala a Mexiko vás asi příliš neuchvátí. Divoká zvěř se tady hledá mnohem obtížněji než například v džunglích Kostariky, Nikaragui nebo na ostrovech v Indonésii. Co je tedy na Guatemale a Mexiku tak jedinečného?

Ztracená města

V džunglích mexického Yukatánu, Chiapasu a severní Guatemaly najdete téměř všude stopy dávných civilizací, zejména Mayů. Někdy je to jen hromada kamení anebo kopec hlíny, jehož pravidelnost prozrazuje, že pod svrchní vrstvou půdy se nachází nějaká stavba. A někdy jsou to celá města, která jsou tak rozlehlá, že jimi můžete procházet celý den. Mayové nebyli jeden kompaktní národ jako například Římané. Byly to spíše různé civilizace, často soupeřící mezi sebou, které po sobě nechali široké spektrum staveb. 

V džunglích najdete známá města jako guatemalský Tikal anebo mexické Palenque, Calakmul a Cobu. Pokud jste ale odvážní, doporučoval bych vyrazit na několik dní hlouběji do pralesa a navštívit v Guatemale monumentální El Mirrador. Pro dobrodružné povahy je zde k vidění spousta zaniklých měst, která často nejsou vyznačena ani na mapách.

Kdo se bojí, nesmí (sám) do lesa

Již dříve jsem psal, že v džunglích Guatemaly a Mexika moc divoké zvěře nepotkáte. To však nic nemění na tom, že jsou domovem jedovatých hadů a hmyzu přenášejícího nemoci. To, že tyto tvory nevidíte, neznamená že tam nejsou. Naše evropské oči si už dávno odvykly vidět nekonečné odstíny zelené, které džungle skrývá. Vnímáme jen jednolitou zeleň, ve které nejsme schopni rozpoznat ukrývající se tvory. Proto pokud vyrazíte do džungle na několikadenní pochod, doporučuji si najít místního člověka, který se tam dobře vyzná. Nejednou jsem zažil, že jsem procházel kolem nějakého velkého tvora, který byl ale tak dobře maskovaný, že mě na něj upozornil až domorodec. 

Nad cestou do těchto zemí nepřemýšlejte dlouho, je to naprosto jedinečný zážitek. Nejlepší dobou pro návštěvu je právě podzim, konkrétně konec listopadu či začátek roku, např. únor. Doporučoval bych vyvarovat se i období letních a vánočních prázdnin, kdy do těchto oblastí cestuje mnoho turistů.