Noční focení otevírá zcela nové možnosti – od světelných stop aut přes malování světlem až po dramatické siluety. V článku najdete praktické tipy, jak nastavit fotoaparát, kdy vyrazit ven a jaké triky využít, aby vaše noční fotografie byly kreativní a ostré i bez stativu.

Na vysoké ISO a čekání na zázrak zapomeňte. Tady přichází na scénu dlouhá expozice –⁠ a s ní i úplně jiný způsob focení.

Pokud si nejste jistí, jak pracovat s časem, clonou a ISO, přečtěte si článek o expozičním trojúhelníku, kde vysvětlujeme základy.

Noční město a tahy světlem

Město po setmění je jako živý organismus. Světla aut, tramvají, semaforů nebo reklam tvoří barevné tahy, které za dne neexistují. Stačí nastavit delší čas závěrky – třeba 5 až 20 sekund – a našroubovat foťák na stativ. Statický objekt (třeba most, lavička, dům) zůstane ostrý, zatímco pohybující se světla vytvoří barevné stopy.

Tipy pro dobrou fotografii:

• Kdy vyrazit? V modré hodince (cca 30–60 minut po západu slunce), kdy obloha ještě není černá, ale tmavě modrá. 
• Bez stativu nebo pevné podložky ani ránu. Opravdu.
• Podívejte se, kde se na vašem foťáku nastavuje samospoušť nebo dálková spoušť (aneb žádné chvění prstů!).
• Hledejte kontrasty – teplá světla lamp vs. studená světla aut, červená a bílá světla v protisměru.
• Kombinujte pohyb a klid – čím víc vrstev, tím zajímavější výsledek.

Jak fotit z ruky při dlouhé expozici

A co když nemáte stativ? Nevadí. I bez něj můžete fotit na delší časy, jen musíte vědět, jak minimalizovat pohyb. Správné držení těla a fotoaparátu dělá překvapivě velký rozdíl.

Opřete si lokty o tělo, levá ruka podpírá foťák zespodu (jako by nesla talíř), pravá ruka ovládá tlačítka. Nohy dejte mírně od sebe a zapřete se do země tak, jako byste jeli v tramvaji bez držení. A klidně se o něco opřete – zeď, lavička nebo zábradlí vám udělají lepší službu než chvějící se ruka.

Oheň vytváří hřejivou atmosféru, ale k jeho vyfocení je potřeba stabilní postoj nebo fotit ze stativu. Obě tyto fotky jsem vyfotila z ruky. Teepee: f/3.2, 0,6 s, ISO 2500, 28 mm. Hrníček: f/2.8, 1/100 s, ISO 1250, 63 mm

Kam jít fotit?

Tma není jen po setmění. Někdy ji najdete i uprostřed dne – třeba v jeskyni nebo v tunelu. Místa, kde světlo dopadá z jedné strany, vytváří kontrastní atmosféru. To je vhodné pro siluety, dramatické portréty nebo i zátiší.

Mým oblíbeným místem k focení přes den se staly jeskyně pro jejich tajemnou atmosféru. V jednom případě jsem umístila světlo před můj model tak, aby mu osvětlovalo nohy (f/2.8 1/25 s, ISO 640, 35 mm). Ve druhém měl na čele čelovku (f/2.8, 1/3 s, ISO 3200, 35 mm).

Po setmění zase zkuste prozkoumat opuštěné ulice s lampami nebo parky a hřiště s nasvícením. Doporučuji si také na batoh nebo brašnu s foťákem dát reflexní prvky, především pokud fotíte ve městě. Nikdy nevíte, jak moc se do focení ponoříte a je lepší, když o vás okolojedoucí dopravní prostředky ví.

Film noir a siluety

Zkuste atmosféru jako z černobílého filmu. Celá scéna může být jen o stínu, obrysu a dramatickém příběhu. O technice film noir máme samostatný článek. 

f/2.8, 1/25 s, ISO 2500, 35 mm

Můžete vyzkoušet i focení siluet. Foťte proti světlu, hrajte si s úhly, vrženými stíny, odrazy ve vodě nebo na mokré dlažbě.

Proti západu slunce je ideální fotit siluety. Manuálně jsem exponovala na světlo oblohy, ale ostřila jsem na postavy v popředí. f/2.8, 1/8000 s, ISO 500, 28 mm

Malování světlem

Když se spojí tma a dlouhý čas, vzniká prostor pro čistou fotografickou kresbu. Stačí prskavky, čelovka nebo obyčejné světlo z mobilu. Nastavte fotoaparát na několik vteřin, postavte ho na stativ (nebo cokoli stabilního), spoušť spusťte samospouští a malujte světlem do vzduchu.

Focení z auta mě velmi baví. Nikdy nevím, co vznikne za snímek. 

Můžete napsat jednoduché slovo nebo letopočet při oslavách Nového roku. Zkuste kolem kamaráda nebo stromu obkreslit světelný obrys, který bude vypadat jako aura nebo silueta ze sci-fi filmu. Můžete vytvořit spirálu kolem stromu nebo lavičky, pohybem ruky nahoru a dolů. Anebo přivažte světýlko na šňůrku a roztočte ho – získáte kruhový efekt jako z optické iluze.

Jak vznikla tato fotografie? Fotoaparát jsem umístila na stativ, nastavila samospoušť a čas expozice na 6 s a začala kamaráda „obkreslovat“ s čelovkou. On stál nehybně, zatímco já se pohybovala dostatečně rychle za ním, aby mě foťák nezachytil. f/2.8, 6 s, ISO 1000, 35 mm 

Čím tmavší okolí, tím čistější bude světelná kresba. Rušivé pouliční lampy nebo blízké domy ji mohou přebít, takže ideální je focení na kraji lesa nebo na opuštěné cestě. A když se to napoprvé nepovede? Zkuste to znovu. Každý nepovedený pokus vás naučí, co změnit – čas závěrky, rychlost pohybu nebo intenzitu světla.

Při focení dětí v horších světelných podmínkách, jako byla noční svatomartinská slavnost, se snažím najít mezi ostatními ty, které se příliš nepohybují. Probíhající děti okolo poté vytváří díky rozmazání pohybu „duchy“. I tak byl u této fotky čas velmi krátký a bylo i o štěstí sedící děti staticky zachytit. f/1.4, 1/8 s, ISO 2000, 35 mm

A na závěr?

Tma není překážka, ale výzva. A zároveň prostor, kde můžete jako fotograf zmizet a nechat promluvit jen světlo a čas. Vyzývá k experimentování a hře. Tak si nasaďte čelovku, přibalte stativ a vyrazte.

Často se dostanete do situace, kdy jsou světelné podmínky tak špatné, že vám ani kompromisy v expozici nezaručí ostrou fotku. I pak si ale můžete hrát a experimentovat, třeba s abstrakcí. f/10, 10 s, ISO 200, 50 mm